Fosa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m šablona překlad a narovnání wikiodkazu
m +
Řádek 22: Řádek 22:
Fosa je největším masožravým savcem Madagaskaru: lze ji srovnávat například s malými [[Puma americká|pumami americkými]] (''Puma concolor''). Tělo dospělých jedinců měří na délku 70 až 80 cm a váží mezi 5,5 a 8,6 kg. Samci jsou větší než samice. Mají zatažitelné drápy a flexibilní kotníky, což jim umožňuje lézt po stromech nahoru a dolu hlavou napřed a skákat ze stromu na strom.
Fosa je největším masožravým savcem Madagaskaru: lze ji srovnávat například s malými [[Puma americká|pumami americkými]] (''Puma concolor''). Tělo dospělých jedinců měří na délku 70 až 80 cm a váží mezi 5,5 a 8,6 kg. Samci jsou větší než samice. Mají zatažitelné drápy a flexibilní kotníky, což jim umožňuje lézt po stromech nahoru a dolu hlavou napřed a skákat ze stromu na strom.


Tento druh je na Madagaskaru rozšířený, přesto je ale hustota osídlení nízká. Obývají výhradně zalesněné lokality a aktivně loví ve dne i v noci. Více jak 50 % ze stravy fos tvoří [[Lemur|lemuři]], zbytek tvoří [[Ještěrkovití|ještěrky]] (Lacertidae), [[hlodavci]] (Rodentia) a [[ptáci]] (Aves). [[Kopulace|Páření]] většinou probíhá na rovných větvích stromů a může trvat i několik hodin. Po úspěšném spáření je samice [[Březost|březí]] tři měsíce. Vrh čítá od jednoho do šesti mláďat, která se rodí slepá a bezzubá. Pohlavní dospělosti fosy dosahují ve věku tří až čtyř let.
Obývají výhradně zalesněné lokality a aktivně loví ve dne i v noci. Více jak 50 % ze stravy fos tvoří [[Lemur|lemuři]], zbytek tvoří [[Ještěrkovití|ještěrky]] (Lacertidae), [[hlodavci]] (Rodentia) a [[ptáci]] (Aves). [[Kopulace|Páření]] většinou probíhá na rovných větvích stromů a může trvat i několik hodin. Po úspěšném spáření je samice [[Březost|březí]] tři měsíce. Vrh čítá od jednoho do šesti mláďat, která se rodí slepá a bezzubá. Pohlavní dospělosti fosy dosahují ve věku tří až čtyř let.


Dle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodního svazu ochrany přírody]] (IUCN) druhu fosa přísluší status zranitelný. Největší hrozbou pro jejich populace je ztráta přirozeného prostředí.
Dle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|Mezinárodního svazu ochrany přírody]] (IUCN) druhu fosa přísluší status zranitelný. Největší hrozbou pro jejich populace je ztráta přirozeného prostředí.
Řádek 80: Řádek 80:
Fosy disponují množstvím pachových žláz, avšak je nutné říct, že u samic jsou méně vyvinuté. Stejně jako vyhynulý rod z [[Čeleď|čeledi]] [[Hyenovití|hyenovitých]] ''Herpestides'' mají perianální žlázy umístěné v análním váčku, který obklopuje [[řitní otvor]]. Penilní žlázy se zase nachází převážně v okolí [[Penis|penisu]] nebo [[Pochva|pochvy]] a produkují silný pach. Stejně jako již zmíněný rod šelem ''Herpestides'' nemají [[šourek]].
Fosy disponují množstvím pachových žláz, avšak je nutné říct, že u samic jsou méně vyvinuté. Stejně jako vyhynulý rod z [[Čeleď|čeledi]] [[Hyenovití|hyenovitých]] ''Herpestides'' mají perianální žlázy umístěné v análním váčku, který obklopuje [[řitní otvor]]. Penilní žlázy se zase nachází převážně v okolí [[Penis|penisu]] nebo [[Pochva|pochvy]] a produkují silný pach. Stejně jako již zmíněný rod šelem ''Herpestides'' nemají [[šourek]].


=== Vnější genitálie ===
Jedním z jedinečných znaků fos jsou zevní [[Rozmnožovací soustava|genitálie]]. Samci fos mají neobvykle velký penis a [[Pyjová kost|pyjovou kost]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ewer|jméno=R. F.|příjmení2=|jméno2=|titul=The Carnivores|url=https://books.google.cz/books?id=IETMd3-lSlkC&printsec=frontcover&redir_esc=y#v=onepage&q=cryptoprocta%20penis&f=false|vydání=1|vydavatel=Cornell University Press|místo=New York|rok=1998|počet stran=542|strany=32|isbn=0801484936|jazyk=en}}</ref>: při [[Erekce|erekci]] dosahuje až k předním nohám a jeho průměrná tloušťka je 20 mm.
Jedním z jedinečných znaků fos jsou zevní [[Rozmnožovací soustava|genitálie]]. Samci fos mají neobvykle velký penis a [[Pyjová kost|pyjovou kost]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ewer|jméno=R. F.|příjmení2=|jméno2=|titul=The Carnivores|url=https://books.google.cz/books?id=IETMd3-lSlkC&printsec=frontcover&redir_esc=y#v=onepage&q=cryptoprocta%20penis&f=false|vydání=1|vydavatel=Cornell University Press|místo=New York|rok=1998|počet stran=542|strany=32|isbn=0801484936|jazyk=en}}</ref>: při [[Erekce|erekci]] dosahuje až k předním nohám a jeho průměrná tloušťka je 20 mm.


=== Srovnání s příbuznými šelmami ===
=== Srovnání s příbuznými šelmami ===
Obecně lze říct, že fosy mají společné rysy s třemi čeleděmi. S kočkovitými mají společné především návyky spojené s jídlem a trávení. Jedná se například o tvar zubu, obličejovou část lebky, jazyk a samotný [[Trávicí soustava|trávicí trakt]].<ref name=":1" /> Některé části lebky fos se zase podobají zástupcům rodu cibetka (''Viverra'') a samotná stavba těla je podobná jako u promykovitých. Zubní vzorec stálého chrupu je <math>{3.1.3-4.1 \over 3.1.3-4.1}</math> (tři [[Řezák|řezáky]], jeden [[Špičák (zub)|špičák]], tři nebo čtyři [[Třenový zub|třenové zuby]] a jedna [[stolička]] na každé straně horní i dolní čelisti). [[Dočasný chrup]] bývá podobný s tím rozdílem, že chybí čtvrtý třenový zub a stolička.
Obecně lze říct, že fosy mají společné rysy se zástupci dalších tří čeledí. S kočkovitými mají společné především návyky spojené s jídlem a trávení. Jedná se například o tvar zubu, obličejovou část lebky, jazyk a samotný [[Trávicí soustava|trávicí trakt]].<ref name=":1" /> Některé části lebky fos se zase podobají zástupcům rodu cibetka (''Viverra'') a samotná stavba těla je podobná jako u promykovitých. Zubní vzorec stálého chrupu je <math>{3.1.3-4.1 \over 3.1.3-4.1}</math> (tři [[Řezák|řezáky]], jeden [[Špičák (zub)|špičák]], tři nebo čtyři [[Třenový zub|třenové zuby]] a jedna [[stolička]] na každé straně horní i dolní čelisti). [[Dočasný chrup]] bývá podobný s tím rozdílem, že chybí čtvrtý třenový zub a stolička.

== Chování ==
Fosy jsou aktivní během dne. Vrchol jejich aktivity nastává brzy ráno nebo naopak pozdě odpoledne či večer.<ref name=":5" /> Během dne se přesouvají a spí na příhodných místech, jen samice s mladými se na konci dne vrací do nory.<ref name=":5" /> Jednotlivci si vymezují svá území: například samci v rezervaci Kirindy mívají teritorium o rozloze až 26 km<sup>2</sup>, zatímco území samic v této rezervaci bývá poloviční, tedy 13 km<sup>2</sup>. V období sucha se vymezená území, pravděpodobně kvůli nedostatku potravy a vody, zvětšují.

Vyjma samic s mladými žijí fosy většinou jednotlivě.<ref name=":1" /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hawkins
| jméno = Clare E.
| příjmení2 = Racey
| jméno2 = Paul A.
| titul = Low population density of a tropical forest carnivore, Cryptoprocta ferox: implications for protected area management
| periodikum = Oryx
| datum = 2005/01
| ročník = 39
| číslo = 1
| strany = 35–43
| issn = 1365-3008
| doi = 10.1017/s0030605305000074
| url = https://www.cambridge.org/core/journals/oryx/article/low-population-density-of-a-tropical-forest-carnivore-cryptoprocta-ferox-implications-for-protected-area-management/6E50EC13B1DC9D0419C3C5CBA0ABB960
| datum přístupu = 2017-08-17
}}</ref> Nicméně existují i případy větších skupin: v roce 2009 vyšla studie, během níž byla zaznamenána smečka tří fos, které společně lovily [[Sifaka malý|sifaku malého]] (''Propithecus verreauxi'').<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lührs
| jméno = Mia-Lana
| příjmení2 = Dammhahn
| jméno2 = Melanie
| titul = An unusual case of cooperative hunting in a solitary carnivore
| periodikum = Journal of Ethology
| datum = 2010-05-01
| ročník = 28
| číslo = 2
| strany = 379–383
| issn = 0289-0771
| doi = 10.1007/s10164-009-0190-8
| jazyk = en
| url = https://link.springer.com/article/10.1007/s10164-009-0190-8
| datum přístupu = 2017-08-17
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 17. 8. 2017, 19:52

Jak číst taxoboxFosa
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďmadagaskarské šelmy (Eupleridae)
Podčeleďmadagaskarští pucholové (Euplerinae)
Rodfosa (Cryptoprocta)
Bennett, 1833
Binomické jméno
Cryptoprocta ferox
Bennett, 1833
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fosa (Cryptoprocta ferox) je šelma endemická pro Madagaskar. Je řazena do čeledi madagaskarské šelmy (Eupleridae), blízce příbuzné promykovitým (Herpestidae). Klasifikace druhu je poměrně složitá, protože z fyziologického hlediska se fosy podobají kočkám, ale mají též mnoho vazeb na cibetkovité (Viverridae) a promykovité šelmy. Genetické studie prokázaly, že fosy a ostatní madagaskarské šelmy jsou si blízce příbuzné a tvoří samostatný kladogram.

Fosa je největším masožravým savcem Madagaskaru: lze ji srovnávat například s malými pumami americkými (Puma concolor). Tělo dospělých jedinců měří na délku 70 až 80 cm a váží mezi 5,5 a 8,6 kg. Samci jsou větší než samice. Mají zatažitelné drápy a flexibilní kotníky, což jim umožňuje lézt po stromech nahoru a dolu hlavou napřed a skákat ze stromu na strom.

Obývají výhradně zalesněné lokality a aktivně loví ve dne i v noci. Více jak 50 % ze stravy fos tvoří lemuři, zbytek tvoří ještěrky (Lacertidae), hlodavci (Rodentia) a ptáci (Aves). Páření většinou probíhá na rovných větvích stromů a může trvat i několik hodin. Po úspěšném spáření je samice březí tři měsíce. Vrh čítá od jednoho do šesti mláďat, která se rodí slepá a bezzubá. Pohlavní dospělosti fosy dosahují ve věku tří až čtyř let.

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) druhu fosa přísluší status zranitelný. Největší hrozbou pro jejich populace je ztráta přirozeného prostředí.

Nomenklatura

Etymologie

Rodový název Cryptoprocta má původ v řeckých slovech crypto, tedy skrytý, a procta – řiť. Toto jméno vzniklo kvůli tomu, že fosy mají řitní otvor ukrytý v análním váčku. Druhové jméno ferox je přídavné jméno pocházející z latiny a znamená divoký. Na Madagaskaru jsou fosy označovány stejně jako v češtině, tedy fosa. Toto slovo má kořeny v austronéských jazycích, nicméně, není přesně známý jeho původ. Mohlo vzniknout z ibanského slova Posa, značící kočku, nebo také z malajského slova Pusa, které odkazuje na druh lasice východní (Mustela nudipes).

Existuje též druh fanaloka (Fossa fossana), ale tyto druhy si nejsou i přes podobné jméno blízce příbuzné.

Taxonomie

Kresba fosy Gustava Mützela z roku 1876

Druh fosa byl oficiálně popsán v roce 1833 Edwardem Turnerem Bennettem na základě vzorku zaslaného Charlesem Telfairem.[2] Vzhledem k vlastnostem, které mají fosy společné s kočkami, promykovitými a cibetkovými, bylo ale těžké druh správně zařadit. Benett původně druh zařadil druh mezi cibetky a tato klasifikace se zachovala po dlouhou dobu. Kompaktní mozkovna, velké oční důlky, zatažitelné drápy a chrup uzpůsobený pro masožravce je ale spojoval spíše s kočkami.[3] Roku 1939 William King Gregory a Milo Hellman zařadili druh do vlastní podčeledi kočkovitých šelem pojmenované Cryptoproctinae. George Gaylord Simpson ale roku 1945 fosy zařadil zpět mezi cibetkovité, přestože uznal, že existuje spojitost s kočkami.[4][5]

Lebka dospělé fosy: pohled shora, zdola, ze strany a dolní čelist ze strany a shora

Roku 1993 Géraldine Veron a François Catzeflis zveřejnili studii DNA, ze které vyplývalo, že jsou fosy geneticky blíže spíše promykovitým šelmám, než kočkám a cibetkám.[3][5] O dva roky později zkoumal Veron DNA fos znovu, ale tentokrát došel k závěru, že patří mezi kočky.[5] Roku 2003 ale přišel zlom: Anne Yoder díky molekulární fylogenetice, jaderné DNA a mitochondriální DNA zjistila, že všechny madagaskarské šelmy mají společné předky. Díky tomu se madagaskarské šelmy oficiálně zařadily mezi monofyletické taxony a vytvořily samostatný kladogram. Jejich nejbližšími příbuznými jsou pravděpodobně afričtí a asijští savci z čeledi promykovití.[6][7][8] Všechny madagaskarské šelmy mají proto samostatnou čeleď. V rámci této čeledi jsou fosy společně s pucholy malými (Eupleres goudotii) a pucholy velkými (Eupleres major) zařazeny v podčeledi madagaskarští pucholové. Jejich příbuzenské vztahy s cibetkami zůstávají nejasnou záležitostí.[6][8]

Krom tohoto druhu fosy byly ale odkryty i fosílie podobného druhu, který byl roku 1902 popsán jako samostatný pod názvem Cryptoprocta spelea. Tento vyhynulý druh byl mnohem větší než současné fosy, mimo to jsou si druhy stavbou těla podobné.[4] Obyvatelé Madagaskaru navíc rozdělují fosy na dva typy: větší černé fosy a menší načervenalé. Na jihozápadě ostrova byly dokonce hlášeny případy bílých fos. Není jasné, zda se jedná spíše o lidové označení vytvořené na základě množství melaninu nebo obecně leucismu nebo se skutečně jedná o samostatné druhy.[4][9]

Fylogeneze čeledi Madagaskarské šelmy (Eupleridae)
   Madagaskarské šelmy   
 
Cryptoprocta
 

C. ferox (Fosa)

 
 

†C. spelea

 
 
 

Fossa (Fanaloka)

 
 
 

Eupleres

 
 
 

Galidia (Galidie proužkovaná)

 
 
 

Galidictis

 
 
 

Salanoia

 
 

Mungotictis (Galidie tenkopruhá)

 
 
 
 
 

Popis

Fosa může působit jako zmenšená forma pumy americké.[9] Jedná se o dobře osvaleného savce se štíhlým tělem a ocasem, který je téměř tak dlouhý jako samotné tělo. Mozkovna je podobná jako u promykovitých šelem a širší, než u kočkovitých šelem. Čenich je široký a krátký, uši zaoblené a velké.[4] Oči s hnědými duhovkami jsou posazené daleko od sebe, zřítelnice jsou rozšířené a zužují se do štěrbin. Stejně jako ostatní druhy šelem, které loví převážně v noci, i oči fos odrážejí světlo. Odražené světlo má oranžový odstín.[3] Délka těla dospělé fosy je 70 až 80 cm, ocas má mezi 65 a 70 cm. Pohlavní dimorfismus je u fos zřetelný: zatímco samci váží 6,2 až 8,6 kg, váha samic se pohybuje od 5,5 do 6,8 kg. Byly dokonce hlášeny případy fos o váze až 20 kg, ale tyto údaje byly popřeny na základě nespolehlivého vážení. Severní a východní Madagaskar většinou obývají menší jedinci, naopak na jihu a západě žijí urostlejší kusy.[4] Fosy mají dobře vyvinutý zrak, sluch i čich. Navíc se jedná o zvířata, která ani v zajetí netrpí chorobami, které sužují jiné druhy šelem.[10]

Samci i samice mají krátkou, rovnou a hustou srst bez skvrn nebo jiných znaků. Zbarvení bývá červenohnědé na většině těla, na slabinách, břiše a vnitřní straně nohou je světlejší až krémové. Kvůli načervenalému sekretu, který vylučují hrudní žlázy, mohou samci v období říje mít oranžovou srst na břiše. Nicméně, nejedná se o pravidlo. Ocas této šelmy bývá světlejší než zbytek těla. Mláďata jsou zase šedá až bílá.[4]

Fosy jsou fyzicky adaptované na lezení po stromech.[3][9] Používají ocas pro udržení rovnováhy a zatahovatelné drápy, aby lépe šplhaly po stromech. Navíc mají i plantigrádní typ končetin.[4] Kotník fosy je velice flexibilní a díky němu se může noha zvířete natočit tak, aby mohla správně uchopit kmen a vylézt po něm nebo naopak slézt hlavou dolů. Fosy navíc umí také skákat ze stromu na strom.[3] Tlapy jsou téměř chráněné silnými polštářky.[4]

Fosy disponují množstvím pachových žláz, avšak je nutné říct, že u samic jsou méně vyvinuté. Stejně jako vyhynulý rod z čeledi hyenovitých Herpestides mají perianální žlázy umístěné v análním váčku, který obklopuje řitní otvor. Penilní žlázy se zase nachází převážně v okolí penisu nebo pochvy a produkují silný pach. Stejně jako již zmíněný rod šelem Herpestides nemají šourek.

Jedním z jedinečných znaků fos jsou zevní genitálie. Samci fos mají neobvykle velký penis a pyjovou kost[11]: při erekci dosahuje až k předním nohám a jeho průměrná tloušťka je 20 mm.

Srovnání s příbuznými šelmami

Obecně lze říct, že fosy mají společné rysy se zástupci dalších tří čeledí. S kočkovitými mají společné především návyky spojené s jídlem a trávení. Jedná se například o tvar zubu, obličejovou část lebky, jazyk a samotný trávicí trakt.[4] Některé části lebky fos se zase podobají zástupcům rodu cibetka (Viverra) a samotná stavba těla je podobná jako u promykovitých. Zubní vzorec stálého chrupu je (tři řezáky, jeden špičák, tři nebo čtyři třenové zuby a jedna stolička na každé straně horní i dolní čelisti). Dočasný chrup bývá podobný s tím rozdílem, že chybí čtvrtý třenový zub a stolička.

Chování

Fosy jsou aktivní během dne. Vrchol jejich aktivity nastává brzy ráno nebo naopak pozdě odpoledne či večer.[9] Během dne se přesouvají a spí na příhodných místech, jen samice s mladými se na konci dne vrací do nory.[9] Jednotlivci si vymezují svá území: například samci v rezervaci Kirindy mívají teritorium o rozloze až 26 km2, zatímco území samic v této rezervaci bývá poloviční, tedy 13 km2. V období sucha se vymezená území, pravděpodobně kvůli nedostatku potravy a vody, zvětšují.

Vyjma samic s mladými žijí fosy většinou jednotlivě.[4][12] Nicméně existují i případy větších skupin: v roce 2009 vyšla studie, během níž byla zaznamenána smečka tří fos, které společně lovily sifaku malého (Propithecus verreauxi).[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fossa (animal) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ BENETT, Edward Turner. Notice of a new genus of Viverridous Mammalia from Madagascar. Proceedings of the Zoological Society of London [online]. 1833 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e HAWKINS, C. E.. Cryptoprocta ferox, Fossa, Fosa. In GOODMAN, S. M.; BENSTEAD, J. P.. The Natural History of Madagascar. [s. l.] : University of Chicago Press, 2003. ISBN 0-226-30306-3.  (anglicky)
  4. ↑ a b c d e f g h i j KÖHNCKE, Michael; LEONHARDT, Klaus. Cryptoprocta ferox. Mammalian Species. 1986-01-01, čís. 254, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2016-12-28]. DOI 10.2307/3503919. 
  5. ↑ a b c YODER a FLYNN, str. 1253-1256
  6. ↑ a b YODER, Anne D.; BURNS, Melissa M.; ZEHR, Sarah. Single origin of Malagasy Carnivora from an African ancestor. Nature. 2003-02-13, roč. 421, čís. 6924, s. 734–737. PMID: 12610623. Dostupné online [cit. 2016-12-30]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/nature01303. PMID 12610623. 
  7. ↑ VERON, Géraldine; COLYN, Marc; DUNHAM, Amy E. Molecular systematics and origin of sociality in mongooses (Herpestidae, Carnivora). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004-03-01, roč. 30, čís. 3, s. 582–598. PMID: 15012940. Dostupné online [cit. 2016-12-30]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/S1055-7903(03)00229-X. PMID 15012940. 
  8. ↑ a b BARYCKA, Ewa. Evolution and systematics of the feliform Carnivora. Mammalian Biology - Zeitschrift für Säugetierkunde. 2007-09-03, roč. 72, čís. 5, s. 257–282. Dostupné online [cit. 2016-12-30]. DOI 10.1016/j.mambio.2006.10.011. 
  9. ↑ a b c d e GOODMAN, S. (2009). "Family Eupleridae (Madagascar Carnivores)". In Wilson, D Mittermeier R. Handbook of Mammals of the World. Volume 1: Carnivores. Lyns Edicions. ISBN 978-84-96553-49-1.
  10. ↑ WINKLER, A. Neueste Erkenntnisse zur Biologie, Haltung und Zucht der Fossa (Cryptoprocta ferox). Der Zoologische Garten. 2003, roč. 73, čís. 5, s. 296–311. 
  11. ↑ EWER, R. F. The Carnivores. 1. vyd. New York: Cornell University Press, 1998. 542 s. Dostupné online. ISBN 0801484936. S. 32. (anglicky) 
  12. ↑ HAWKINS, Clare E.; RACEY, Paul A. Low population density of a tropical forest carnivore, Cryptoprocta ferox: implications for protected area management. Oryx. 2005/01, roč. 39, čís. 1, s. 35–43. Dostupné online [cit. 2017-08-17]. ISSN 1365-3008. DOI 10.1017/s0030605305000074. 
  13. ↑ LÜHRS, Mia-Lana; DAMMHAHN, Melanie. An unusual case of cooperative hunting in a solitary carnivore. Journal of Ethology. 2010-05-01, roč. 28, čís. 2, s. 379–383. Dostupné online [cit. 2017-08-17]. ISSN 0289-0771. DOI 10.1007/s10164-009-0190-8. (anglicky) 

Literatura

  • YODER, A. D.; FLYNN, J. J. Origin of Malagasy Carnivora. In: GOODMAN, S. M.; BENSTEAD, J. P. The Natural History of Madagascar. [s.l.]: University of Chicago Press, 2003. ISBN 0-226-30306-3. (anglicky)
  • HAWKINS, C. E. Cryptoprocta ferox, Fossa, Fosa. In: GOODMAN, S. M.; BENSTEAD, J. P. The Natural History of Madagascar. [s.l.]: University of Chicago Press, 2003. ISBN 0-226-30306-3. (anglicky)

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fosa&oldid=15247225“