Přeskočit na obsah

Zdiměřice (Jesenice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
trocha historie
Řádek 40: Řádek 40:
| url = http://monasterium.net/mom/CZ-NA/AZK%7CZbraslav/887/charter
| url = http://monasterium.net/mom/CZ-NA/AZK%7CZbraslav/887/charter
| datum přístupu = 2016-11-17
| datum přístupu = 2016-11-17
}}</ref><ref name="str54"/> V té době se v obci nacházela tvrz svobodného zemana Slavibora.<ref name="str54"/> V roce [[1407]] vyznal Bedřich, tehdejší opat [[zbraslavský klášter|zbraslavského kláštera]], že se souhlasem celého [[konvent]]u byly Zdiměřice postoupeny klášternímu [[podsklepník]]ovi.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref><ref name="str54"/> V té době se v obci nacházela tvrz svobodného zemana Slavibora<ref name="str54"/> a v okolí obce se nacházel les.<ref name="disertace148">Kucrová (2014), str. 148.</ref> V roce [[1407]] vyznal Bedřich, tehdejší opat [[zbraslavský klášter|zbraslavského kláštera]], že se souhlasem celého [[konvent]]u byly Zdiměřice postoupeny klášternímu [[podsklepník]]ovi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) 930
| titul = Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) 930
| url = http://monasterium.net/mom/CZ-NA/AZK/930/charter?q=Zdim%C4%9B%C5%99ice
| url = http://monasterium.net/mom/CZ-NA/AZK/930/charter?q=Zdim%C4%9B%C5%99ice
Řádek 46: Řádek 46:
| vydavatel = http://monasterium.net/
| vydavatel = http://monasterium.net/
}}</ref> V roce 1420 byla obec zabrána Novoměstskými. V průběhu 16. století přešla obec společně s Vestcem, Jesenicí, Horními a Dolními Jirčany a Štědříkem do majetku purkrabství na Pražském hradě.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 55.</ref> Roku 1594 koupil celé toto území [[Krištof Želinský ze Sebuzína]], který měl sídlo na zámku v [[Dolní Břežany|Dolních Břežanech]].<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> V roce 1420 byla obec zabrána Novoměstskými. V průběhu 16. století přešla obec společně s Vestcem, Jesenicí, Horními a Dolními Jirčany a Štědříkem do majetku purkrabství na Pražském hradě.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 55.</ref> Roku 1594 koupil celé toto území [[Krištof Želinský ze Sebuzína]], který měl sídlo na zámku v [[Dolní Břežany|Dolních Břežanech]].<ref>{{Citace elektronické monografie
⚫
| příjmení =
⚫
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Krajinný plán Vestec a lokální územní systém ekologické stability, kapitola 3.1 - historický vývoj území
| titul = Krajinný plán Vestec a lokální územní systém ekologické stability, kapitola 3.1 - historický vývoj území
| url = http://up.mestocernosice.cz/projednavane/Vestec/projednavane/KRAJINN%DD%20PL%C1N%20VESTEC%20U%20PRAHY_141004_MH.pdf
| url = http://up.mestocernosice.cz/projednavane/Vestec/projednavane/KRAJINN%DD%20PL%C1N%20VESTEC%20U%20PRAHY_141004_MH.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-10-18
| datum přístupu = 2016-10-18
| vydavatel = obec Vestec
| vydavatel = obec Vestec
| místo =
| místo =
| jazyk = česky
| jazyk = česky
}}</ref> Tím se Zdiměřice staly na několik století součástí panství Dolních Břežan, které existovalo až do roku [[1715]], kdy se stalo majetkem [[Pražské arcibiskupství|Pražského arcibiskupství]].<ref name="disertace">{{Citace monografie
}}</ref> Během třicetileté války byla ves poničena, konkrétně v roce [[1654]].<ref name="str54"/>
⚫
| příjmení = Kucrová
⚫
| jméno = Veronika
| titul = Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. – 19. století (disertační práce)
| vydavatel =
| místo = Filozofická fakulta, Ústav českých dějin
| rok = 2014
| isbn = 1-85233-792-3
| kapitola =
| strany =
| poznámka = Dále jen jako ''Kucrová (2014)''.
}}</ref> V roce 1626 byly Zdiměřice společně s Dolnobřežanským panstvím postoupena Polyxeně Donínové z Hrušova, tetě předchozích majitelů. Od ní koupil panství Pavel Michna z Vacínova, v jehož rodině bylo panství následně až do roku 1673, kdy bylo prodáno hraběti ze Sienzendorfu Jiříku Ludvíkovi. Panství bylo obratem prodáno hraběti z Trautmansdorfu Janu Fridrichovi, jehož nejmladší syn se pak v roce 1696 ujal jeho správy až do roku 1715, kdy byl dvůr prodán.<ref name="disertace13">Kucrová (2014), str. 13-14.</ref> Během třicetileté války byla ves poničena, konkrétně v roce [[1654]].<ref name="str54"/>


V roce 1816 vykonával ve Zdiměřicích funkci rychtáře Vojtěch Kulhavý.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 134.</ref>
Na počátku 18. století bylo ve Zdiměřicích 6 [[polosedlák]]ů a 6 [[chalupník]]ů.<ref name="disertace138">Kucrová (2014), str. 138.</ref> V roce 1816 vykonával ve Zdiměřicích funkci rychtáře Vojtěch Kulhavý.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 134.</ref> Na konci 19. století ve Zdiměřicích byla hospoda.<ref name="disertace19">Kucrová (2014), str. 19.</ref> Minimálně od roku 1833 se uprostřed obce musel nacházet rybník (Dolejší).<ref name="disertace114">Kucrová (2014), str. 114.</ref>


V roce 1906 byla zahájena stavba silnice procházející skrze [[Vestec (okres Praha-západ)|Vestec]] a spojující Šátalku se Zdiměřicemi.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 90.</ref> Ve 20. letech 20. století byl na území Zdiměřic v provozu lom, ze kterého byl využíván kamen na stavbu silnice z Jesenice do Zlatník.<ref>Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 30-31.</ref> Během druhé světové války na polích v okolí obce přistálo nouzově spojenecké letadlo.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 101.</ref> Na počátku 80. let 20. století bylo v obci zprovozněno veřejné osvětlení.<ref>Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 47.</ref> Roku 1988 činila katastrální rozloha obce 357 ha.<ref name="str4"/> Do roku 1995 chodili zdiměřické děti do spádové dvoutřídé školky v [[Osnice|Osnici]].<ref name="kronika7">Kronika obce Jesenice od roku 2001, str. 7.</ref>
V roce 1906 byla zahájena stavba silnice procházející skrze [[Vestec (okres Praha-západ)|Vestec]] a spojující Šátalku se Zdiměřicemi.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 90.</ref> Ve 20. letech 20. století byl na území Zdiměřic v provozu lom, ze kterého byl využíván kamen na stavbu silnice z Jesenice do Zlatník.<ref>Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 30-31.</ref> Během druhé světové války na polích v okolí obce přistálo nouzově spojenecké letadlo.<ref>Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 101.</ref> Na počátku 80. let 20. století bylo v obci zprovozněno veřejné osvětlení.<ref>Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 47.</ref> Roku 1988 činila katastrální rozloha obce 357 ha.<ref name="str4"/> Do roku 1995 chodili zdiměřické děti do spádové dvoutřídé školky v [[Osnice|Osnici]].<ref name="kronika7">Kronika obce Jesenice od roku 2001, str. 7.</ref>

Verze z 26. 11. 2016, 17:11

Šablona:Infobox - sídlo

Zdiměřice je vesnice ležící ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ, které je součástí města Jesenice. Leží od něho přibližně 1 km na severovýchod.

Díky blízkosti Prahy a územnímu plánu města Jesenice[1] jsou Zdiměřice jedním z nejrychleji se rozvíjejících sídel v okolí hlavního města. Původní část situovaná podél Jesenického potoka se po roce 2003 rozrostla nejprve na jih, po roce 2006 i na západ a sever, čímž došlo minimálně k desetinásobnému nárůstu místní populace. Růst obyvatel stále pokračuje s další výstavbou.

Název

Název obce se v čase postupně vyvíjel až do dnešní podoby Zdiměřice. Doklad z roku 1318 zmiňuje obec pod názvem Stimiricich, v roce 1363 se pak používal název Stymirzice. Pramen z roku 1695 pak uvádí název Lstimeritz. Je možné, že obec možná původně jmenovala Čstiměřice. Jak ale vznikl původní název obce zůstává nejasné.[2]

Historie

První zmínka o obci Zdiměřice pochází z roku 1363, kdy byla obec společně se Zvolí a Ohrobcem prodána Volflinem Meinhardovým, tehdejším novoměmstským rychtářem, zbraslavskému klášteru za 1350 kop grošů.[3][2] V té době se v obci nacházela tvrz svobodného zemana Slavibora[2] a v okolí obce se nacházel les.[4] V roce 1407 vyznal Bedřich, tehdejší opat zbraslavského kláštera, že se souhlasem celého konventu byly Zdiměřice postoupeny klášternímu podsklepníkovi.[5] V roce 1420 byla obec zabrána Novoměstskými. V průběhu 16. století přešla obec společně s Vestcem, Jesenicí, Horními a Dolními Jirčany a Štědříkem do majetku purkrabství na Pražském hradě.[6] Roku 1594 koupil celé toto území Krištof Želinský ze Sebuzína, který měl sídlo na zámku v Dolních Břežanech.[7] Tím se Zdiměřice staly na několik století součástí panství Dolních Břežan, které existovalo až do roku 1715, kdy se stalo majetkem Pražského arcibiskupství.[8] V roce 1626 byly Zdiměřice společně s Dolnobřežanským panstvím postoupena Polyxeně Donínové z Hrušova, tetě předchozích majitelů. Od ní koupil panství Pavel Michna z Vacínova, v jehož rodině bylo panství následně až do roku 1673, kdy bylo prodáno hraběti ze Sienzendorfu Jiříku Ludvíkovi. Panství bylo obratem prodáno hraběti z Trautmansdorfu Janu Fridrichovi, jehož nejmladší syn se pak v roce 1696 ujal jeho správy až do roku 1715, kdy byl dvůr prodán.[9] Během třicetileté války byla ves poničena, konkrétně v roce 1654.[2]

Na počátku 18. století bylo ve Zdiměřicích 6 polosedláků a 6 chalupníků.[10] V roce 1816 vykonával ve Zdiměřicích funkci rychtáře Vojtěch Kulhavý.[11] Na konci 19. století ve Zdiměřicích byla hospoda.[12] Minimálně od roku 1833 se uprostřed obce musel nacházet rybník (Dolejší).[13]

V roce 1906 byla zahájena stavba silnice procházející skrze Vestec a spojující Šátalku se Zdiměřicemi.[14] Ve 20. letech 20. století byl na území Zdiměřic v provozu lom, ze kterého byl využíván kamen na stavbu silnice z Jesenice do Zlatník.[15] Během druhé světové války na polích v okolí obce přistálo nouzově spojenecké letadlo.[16] Na počátku 80. let 20. století bylo v obci zprovozněno veřejné osvětlení.[17] Roku 1988 činila katastrální rozloha obce 357 ha.[18] Do roku 1995 chodili zdiměřické děti do spádové dvoutřídé školky v Osnici.[19]

Na počátku 20. století se severně od obce nacházel malý lom na kámen, který se využíval na stavbu některých přilehlých komunikací.[20] Lom byl postupně opuštěn a následně zaplaven spodní vodou. V současnosti je oblast bývalého lomu chráněna jako významný krajinný prvek.

Sloučení s Jesenicí

Poprvé se Zdiměřice staly součástí Jesenice v roce 1848, když došlo ke spojení obou obcí. Nicméně tento svazek skončil 5. října 1919. Tehdy rezidenti Zdiměřic podali žádost zastupitelům Jesenice o odtržení své obce ze svazku. Zastupitelé Jesenice návrh na odtržení odsouhlasili. Nicméně samostatné se Zdiměřice staly až 2. srpna 1922 poté, co žádost oficiálně schválilo tehdejší ministerstvo vnitra. V říjnu téhož roku pak proběhly volby do místního zastupitelstva.[2] Zdiměřice se staly opětovně součástí města Jesenice v roce 1976.[18]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel ve Zdiměřicích mezi lety 1869 až 2011

Zdiměřice bývaly dlouhodobě malou vesnicí, což se změnilo až po roce 2003, kdy v obci proběhla masivní výstavba rezidenčních domů a bytů. Jaroslav Schaller ve své knize Topographie des Königreichs Böhmen: Th. Kauržimer Kreis (Topografie království českého: Kouřimský kraj) z roku 1788 uvádí, že Zdiměřice tvořily tehdy 11 domů.[21] Kronika města Jesenice uvádí, že na konci roku 2000 žilo ve Zdiměřicích 98 obyvatel.[22] Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Zdiměřicích 102 obyvatel; v současnosti (2016) je však jejich počet mnohonásobně vyšší a pohybuje se vysoko nad 1000 obyvatel. Počet obyvatel ke všemu dále narůstá.

Z důvodu rapidního zvýšení počtu obyvatel v této oblasti a s tím spojeného přetěžování místních komunikací je plánována výstavba Vestecké spojky. Ta bude sloužit jako obchvat několika městských částí a zvýší se díky ní rychlost a plynulost dopravy.

Pamětihodnosti

Kaple Jména Panny Marie na okraji Zdiměřic, u Průhonické obory

Východně od obce směrem na Průhonickou oboru se nachází Kaple Jména Panny Marie z roku 1818.

Na rozcestí před obcí ve směru od Hrnčíř stávala až do roku 1985 památkově chráněná barokní boží muka, která byla zničena během autonehody a jejich zbytky následně vyhozeny místními pracovníky JZD na skládku. Jednalo se o pískovcový sloup posazený na kvádrové desce. Na vrcholku sloupu byla nasazena hlavice s prázdnými výklenky.[23]

Další fotografie

  • Střed Zdiměřic
    Střed Zdiměřic
  • Pokračující výstavba (rok 2008) na jihovýchodě
    Pokračující výstavba (rok 2008) na jihovýchodě
  • Zvonička na návsi
    Zvonička na návsi
  • Kaple Jména Panny Marie
    Kaple Jména Panny Marie

Reference

  1. ↑ Územní plán [online]. Jesenice – oficiální stránky obce [cit. 2008-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e 900 let Jesenice u Prahy, str. 54.
  3. ↑ Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) // ŘC Zbraslav 887 [online]. [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kucrová (2014), str. 148.
  5. ↑ Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II. (1115-1760) 930 [online]. http://monasterium.net/ [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 55.
  7. ↑ Krajinný plán Vestec a lokální územní systém ekologické stability, kapitola 3.1 - historický vývoj území [online]. obec Vestec [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ KUCROVÁ, Veronika. Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. – 19. století (disertační práce). Filozofická fakulta, Ústav českých dějin: [s.n.], 2014. ISBN 1-85233-792-3. Dále jen jako Kucrová (2014).. 
  9. ↑ Kucrová (2014), str. 13-14.
  10. ↑ Kucrová (2014), str. 138.
  11. ↑ Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 134.
  12. ↑ Kucrová (2014), str. 19.
  13. ↑ Kucrová (2014), str. 114.
  14. ↑ Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 90.
  15. ↑ Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 30-31.
  16. ↑ Vestec - povídání o krajině a lidech, str. 101.
  17. ↑ Jesenice, Horní Jirčany, Osnice - Kocanda, Zdiměřice, ISBN80-86453-30-8, str. 47.
  18. ↑ a b 900 let Jesenice u Prahy, str. 4.
  19. ↑ Kronika obce Jesenice od roku 2001, str. 7.
  20. ↑ Jesenice (2008), str. 30-31.
  21. ↑ Vestec - povídání o krajině a lidech [online]. Obecní úřad Vestec [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. 
  22. ↑ Kronika obce Jesenice od roku 2001, str. 5.
  23. ↑ Památka číslo 52451/2-2280 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Šablona:Město Jesenice (okres Praha-západ)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zdiměřice_(Jesenice)&oldid=14354028“