Zygmunt Wróblewski
| Zygmunt Wróblewski | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. října 1845 Grodno |
| Úmrtí | 16. dubna 1888 (ve věku 42 let) Krakov |
| Příčina úmrtí | sepse |
| Místo pohřbení | Rakowický hřbitov |
| Alma mater | Fyzikálně-matematická fakulta Kyjevské univerzity Univerzita Heidelberg Mnichovská univerzita Grodno male gymnasium |
| Povolání | fyzik a chemik |
| Zaměstnavatel | Jagellonská univerzita |
| Rodiče | Antoni Wróblewski a Karolina Wróblewska |
| Rod | House of Wróblewski (Lubicz) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zygmunt Florenty Wróblewski (28. říjen 1845, Hrodno - 16. duben 1888, Krakov) byl polský chemik a fyzik narozený na území dnešního Běloruska.
Životopis
Narodil se v Hrodně, tehdy patřícím Rusku. Vystudoval na univerzitě v Kyjevě a po šestiletém exilu (kvůli spoluúčasti na lednovém povstání 1863) studoval v Berlíně a Heidelbergu. V roce 1879 obhájil dizertační práci na Mnichovské univerzitě a stal se asistentem profesora na univerzitě ve Štrasburku. V roce 1880 se stal členem Polské akademie učení (Polska Akademia Umiejętności).
Profesor Caillet na École Normale Superieure v Paříži ho seznámil s důsledky kondenzace plynů. Když mu nabídli funkci předsedy fakulty fyziky na Jagellonská univerzita, odešel do Krakova, kde začal studovat plyny a brzy začal spolupracovat s Karolem Olszewskim. 29. března 1883 použili novou metodu při kondenzování kyslíku, a 13. dubna téhož roku i dusíku.
V roce 1888 při zkoumání fyzikálních vlastností vodíku převrátil petrolejovou lampu a zle se popálil. O několik dní později umřel na následky popálenin v Krakovské nemocnici. Karol Olszewski pokračoval v experimentech s použitím vylepšeného kaskádového přístroje, oxidu uhličitého a vroucího ethylenu ve vakuu.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zygmunt Florenty Wróblewski na slovenské Wikipedii.