Miroslav Dolejší: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 3. 4. 2006, 13:36

Miroslav Dolejší

Miroslav Dolejší (20. listopadu 1931 Velké Přítočno u Kladna - 26. června 2001) byl český politický vězeň a publicista, známý tzv. Analýzou událostí 17. listopadu 1989, antisemitskou konspirační teorií, že šlo o převrat předem dohodnutý mezi disentem a komunistickými tajnými službami.

V roce 1949 byl vyloučen ze studií a poslán do uhelných dolů, protože v klubovně Československého svazu mládeže demonstrativně vyvěsil britskou vlajku. Téhož roku navázal kontakt se skupinou národně demokratického odboje. V roce 1951 zatkla Miroslava Dolejšího StB a po 15 měsících vyšetřovací vazby, kde byl mučen, byl odsouzen státním soudem v Praze ke 23 rokům vězení za špionáž. Do propuštění na základě amnestie prezidenta Novotného v roce 1960 prošel osmi věznicemi a uranovými lágry.

V roce 1964 se oženil a v roce 1968 se manželům Dolejším narodil syn. Po sovětské okupaci byl v roce 1969 propuštěn ze zaměstnání pro svoji činnost v K–231. Půl roku marně sháněl místo, pak začal fárat při stavbě pražského metra. Když v páté pětiletce začali do Československa dovážet panelárny pro montáž beze skládek, bylo nutné naprogramovat výrobu a řídit ji počítačem. Pro znalost počítačové problematiky se na Miroslava Dolejšího obrátili jeho známí a fiktivně ho zaměstnávali v jednom družstvu. Dolejší k sobě přibral pár bývalých spoluvězňů, které znal z basaprojektů (basaprojekt na Pankráci bylo zařízení ministerstva vnitra, kde vězni s technickým vzděláním pracovali na projektech pro národní podniky). Později se stal vedoucím výpočetního střediska. V roce 1975 na požádání svého známého novináře napsal studii o počítačových systémech. Věcné informace byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl 14. června 1976 zatčen a obviněn za pokus o vyzvědačství, ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přesto, že mu špionáž nebyla nikdy dokázána, zněl rozsudek Městského soudu v Praze na 11 roků v třetí nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní hladovku. Choroba, zlý zdravotní stav, podezření na rakovinu kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce 1985 k jeho propuštění před uplynutím trestu. Ve vězení celkem strávil bezmála 19 let.

V říjnu 1990 publikoval stať Analýza událostí 17. listopadu 1989, kde vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem domluven. Tvrdí v ní, že Charta 77, český disent a polistopadový režim byly ovládány „několika rodinami“, které „všechny ... jsou komunisté nebo jejich potomci, svobodní zednáři a jejich potomci, a židé“; podobně v kapitole Mezinárodní souvislosti sjednocení vysvětluje světové změny plánem na vytvoření Velkého Izraele. Analýza získala značnou popularitu u české krajní pravice náchylné ke konspiračním teoriím a stala se základní součástí její ideové výbavy: propagoval ji zejména Petr Cibulka, předmluvu k jednomu vydání napsal Miroslav Sládek, na webu je dostupná v řadě kopií a dokonce i překladu do angličtiny. Dolejší byl poté údajně několikrát žalován a obviněn ze spolupráce s StB. Tvrdil, že mu byla kontrolována a kradena pošta a že byl napaden neznámým pachatelem.

Dolejší byl dále autorem několika desítek časopiseckých článků, úvah a studií o politice a knihy Chodbami opuštěnými (slovenský překlad Chodbami opúšťanými ve 2 brožurách Agres, edice Zlatá mreža, Bratislava 1991, ISBN 80-85406-07-1, 80-85406-08-X a souborné 80-85406-06-3). V 60. letech publikoval články o demografii a knihu Elektrické odporové pece a sušárny (s Vladimírem Tomkem, SNTL 1967).

Citáty

„Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec“.

Týdeník Politika (brněnská publikace známá svým antisemismem), 1991

Externí odkazy

Miroslav Dolejší: Analýza událostí 17. listopadu 1989
Bulvární tisk a zveřejněný materiál "Senzační odhalení pozadí událostí loňského 17. listopadu": studie vypracovaná v listopadu 1990 pro Syndikát novinářů
Kieran Williams: StB v listopadu 1989 - bibliografické odkazy na články vyvracející Analýzu
Britské listy: komentáře Tomáše Peciny a Jana Čulíka k Analýze u zprávy o Dolejšího smrti

Článek na Altermedia ČR, který posloužil jako základ hesla na Wikipedii
Životopisné údaje v detailech odlišné od výšeuvedených, citace z řeči na rozloučenou bratra Josefa a portrét
Vzpomínka na Dolejšího působení v 60. letech

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Miroslav Dolejší.jpg||right|199px|thumb|Miroslav Dolejší]]
-'''Miroslav Dolejší''' [[20. listopad]]u [[1931]] [[Velké Přítočno]] - 26. 6. [[2001]], politický vězeň, představitel 3. odboje, publicista
+'''Miroslav Dolejší''' ([[20. listopad]]u [[1931]] [[Velké Přítočno]] u [[Kladno|Kladna]] - [[26. června]] [[2001]]) byl český politický vězeň a publicista, známý tzv. ''Analýzou událostí 17. listopadu 1989'', [[antisemitismus|antisemitskou]] [[konspirační teorie|konspirační teorií]], že šlo o převrat předem dohodnutý mezi disentem a komunistickými tajnými službami. {{neověřeno}}
-Miroslav Dolejší se narodil [[20. listopad]]u [[1931]] ve [[Velké Přítočno|Velkém Přítočně]] u [[Kladno|Kladna]]. V roce [[1949]] byl vyloučen ze studií a za trest byl poslán do uhelných dolů, protože v místní klubovně [[Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]] (ČSM) demonstrativně vyvěsil [[Vlajka Spojeného království|britskou vlajku]]. Téhož roku navázal kontakt se skupinou národně demokratického odboje. V roce [[1951]] zatkla Miroslava Dolejšího [[StB]] a po 15 měsících vyšetřovací vazby byl odsouzen státním soudem v [[Praha|Praze]] ke 23 rokům vězení za údajnou [[špionáž]]. Od svého zatčení byl bestiálně týrán a mučen. Do svého propuštění na základě amnestie prezidenta [[Antonín Novotný|Novotného]] v roce [[1960]] prošel celkem osmi věznicemi a uranovými lágrami.
+V roce [[1949]] byl vyloučen ze studií a poslán do uhelných dolů, protože v klubovně [[Československý svaz mládeže|Československého svazu mládeže]] demonstrativně vyvěsil [[vlajka Spojeného království|britskou vlajku]]. Téhož roku navázal kontakt se skupinou národně demokratického odboje. V roce [[1951]] zatkla Miroslava Dolejšího [[StB]] a po 15 měsících vyšetřovací vazby, kde byl mučen, byl odsouzen státním soudem v [[Praha|Praze]] ke 23 rokům vězení za [[špionáž]]. Do propuštění na základě amnestie prezidenta [[Antonín Novotný|Novotného]] v roce [[1960]] prošel osmi věznicemi a uranovými lágry.
-V roce [[1964]] se oženil a v roce [[1968]] se manželům Dolejším narodil syn. Po sovětské okupaci byl v roce [[1969]] propuštěn ze zaměstnání pro svoji činnost v [[K–231]]. Půl roku marně sháněl místo, pak začal fárat při stavbě pražského metra. Když v páté pětiletce začali do [[Československo|Československa]] dovážet panelárny pro montáž beze skládek, bylo nutné naprogramovat výrobu a řídit ji počítačem. Pro znalost počítačové problematiky se na Miroslava Dolejšího obrátili jeho známí a fiktivně ho zaměstnávali v jednom družstvu. M. Dolejší k sobě přibral pár bývalých spoluvězňů, které znal z [[basaprojekt]]ů (''basaprojekt'' na Pankráci bylo zařízení ministerstva vnitra, kde vězni s technickým vzděláním pracovali na projektech pro národní podniky). Později se stal vedoucím výpočetního střediska. V roce [[1975]] na požádání svého známého novináře napsal studii o počítačových systémech. Věcné informace byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl [[14. června]] [[1976]] zatčen a obviněn za pokus o vyzvědačství, ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přesto, že mu [[špionáž]] nebyla nikdy dokázána, zněl rozsudek Městeského soudu v Praze na 11 roků v třetí nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní [[hladovka|hladovku]]. Choroba, zlý zdravotní stav, podezření z rakoviny kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce [[1985]] k jeho propuštění před uplynutím trestu. V bolševických lágrech a kriminálech strávil bezmála 19 let ze svého života jako důsledný odpůrce všech forem totalitních praktik.
+V roce [[1964]] se oženil a v roce [[1968]] se manželům Dolejším narodil syn. Po sovětské okupaci byl v roce [[1969]] propuštěn ze zaměstnání pro svoji činnost v [[K–231]]. Půl roku marně sháněl místo, pak začal fárat při stavbě pražského metra. Když v páté pětiletce začali do [[Československo|Československa]] dovážet panelárny pro montáž beze skládek, bylo nutné naprogramovat výrobu a řídit ji počítačem. Pro znalost počítačové problematiky se na Miroslava Dolejšího obrátili jeho známí a fiktivně ho zaměstnávali v jednom družstvu. Dolejší k sobě přibral pár bývalých spoluvězňů, které znal z [[basaprojekt]]ů (''basaprojekt'' na Pankráci bylo zařízení ministerstva vnitra, kde vězni s technickým vzděláním pracovali na projektech pro národní podniky). Později se stal vedoucím výpočetního střediska. V roce [[1975]] na požádání svého známého novináře napsal studii o počítačových systémech. Věcné informace byly kompiláty ze všeobecně přístupných a veřejných přednášek, ale přesto byl [[14. června]] [[1976]] zatčen a obviněn za pokus o vyzvědačství, ohrožení státního, hospodářského a služebního tajemství. Přesto, že mu [[špionáž]] nebyla nikdy dokázána, zněl rozsudek Městského soudu v Praze na 11 roků v třetí nápravné skupině. Před soudním jednáním držel tři měsíce protestní [[hladovka|hladovku]]. Choroba, zlý zdravotní stav, podezření na rakovinu kůže a názor lékařů, že brzo zemře, vedly v roce [[1985]] k jeho propuštění před uplynutím trestu. Ve vězení celkem strávil bezmála 19 let.
-Nedůvěra k oficiálním verzím a politickým legendám se u Miroslava Dolejšího datuje již od padesátých let. Po listopadu [[1989]] se pokoušel zburcovat veřejnost a vyvést ji z její, dle jeho názoru, naivní neznalosti. Jeho hlas vaš zůstal nevyslyšen a nastaly mu opět problémy. Útoky na jeho osobu začínají po vydání ''[[Analýza událostí 17. listopadu 1989|Analýzy událostí 17. listopadu 1989]]'', kde vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem domluvenou záležitostí. Předmluvu k jednomu vydání ''Analýzy'' napsal Dr. [[Miroslav Sládek]] a její text zveřejnil na svých stránkách i disident [[Petr Cibulka]]. Od té doby čelil několika žalobám, ve sdělovacích prostředcích byl diskreditován a čelil dokonce falešnému obvinění ze spolupráce s [[StB]]. Byla mu, podle jeho známých, kontrolována a kradena pošta a byl dokonce fyzicky napaden neznámým pachatelem.
+V říjnu 1990 publikoval stať ''Analýza událostí 17. listopadu 1989'', kde vyslovil názor, že převrat v roce 1989 byl předem domluven. Tvrdí v ní, že [[Charta 77]], český disent a polistopadový režim byly ovládány „několika rodinami“, které „všechny ... jsou komunisté nebo jejich potomci, svobodní zednáři a jejich potomci, a židé“; podobně v kapitole ''Mezinárodní souvislosti sjednocení'' vysvětluje světové změny plánem na vytvoření Velkého Izraele. ''Analýza'' získala značnou popularitu u české krajní pravice náchylné ke [[konspirační teorie|konspiračním teoriím]] a stala se základní součástí její ideové výbavy: propagoval ji zejména [[Petr Cibulka]], předmluvu k jednomu vydání napsal [[Miroslav Sládek]], na webu je dostupná v řadě kopií a dokonce i překladu do angličtiny. Dolejší byl poté údajně několikrát žalován a obviněn ze spolupráce s [[StB]]. Tvrdil, že mu byla kontrolována a kradena pošta a že byl napaden neznámým pachatelem.
-Kromě již zmíněné ''Analýzy událostí 17. listopadu 1989'', je Miroslav Dolejší dále autorem několika desítek časopiseckých článků, úvah a studií politologického charakteru, knihy ''Chodbami opuštěnými'' a spoluautorem [[Návrh zákona o třetím odboji|Návrhu zákona a třetím odboji]].
+Dolejší byl dále autorem několika desítek časopiseckých článků, úvah a studií o politice a knihy ''Chodbami opuštěnými'' (slovenský překlad ''Chodbami opúšťanými'' ve 2 brožurách Agres, edice Zlatá mreža, Bratislava [[1991]], ISBN 80-85406-07-1, 80-85406-08-X a souborné 80-85406-06-3). V 60. letech publikoval články o demografii a knihu ''Elektrické odporové pece a sušárny'' (s Vladimírem Tomkem, [[SNTL]] 1967).
-Miroslav Dolejší zemřel [[26. červen|26. června]] [[2001]] a zajímavostí je, že ani na jeho pohřbu nechyběl, pro jeho osobu snad nezbytný, dozor tajné policie.
 == Citáty ==
 ''„Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec“.''
+[[Týdeník Politika]] (brněnská publikace známá svým antisemismem), 1991
 == Externí odkazy ==
-* [http://www.analyza.wz.cz Doješí, M.: Analýza událostí 17. listopadu 1989]
+* [http://www.analyza.wz.cz Miroslav Dolejší: Analýza událostí 17. listopadu 1989]
+*[http://www.louc.cz/04/1200319.html Bulvární tisk a zveřejněný materiál "Senzační odhalení pozadí událostí loňského 17. listopadu"]: studie vypracovaná v listopadu 1990 pro Syndikát novinářů
+*[http://www.britskelisty.cz/9903/19990301f.html Kieran Williams: StB v listopadu 1989] - bibliografické odkazy na články vyvracející Analýzu
+*[[Britské listy]]: [http://www.blisty.cz/files/isarc/0108/20010827b.html komentáře Tomáše Peciny a Jana Čulíka k Analýze] u zprávy o Dolejšího smrti
+*[http://cz.altermedia.info/historie/miroslav-dolej_1754.html Článek] na [[Altermedia]] ČR, který posloužil jako základ hesla na Wikipedii
+*[http://www.casodej.cz/dolejsi.htm Životopisné údaje] v detailech odlišné od výšeuvedených, citace z řeči na rozloučenou bratra Josefa a portrét
+*[http://www.granosalis.cz/article.php?sid=4508 Vzpomínka na Dolejšího působení v 60. letech]
-[[Kategorie:Čeští političtí spisovatelé]]
 [[Kategorie:Čeští politologové|Dolejší, Miroslav]]
-[[Kategorie:Čeští novináři|Dolejší, Miroslav]]
 [[Kategorie:Konspirační teorie|Dolejší, Miroslav]]
 [[Kategorie:Narození 1931|Dolejší, Miroslav]]