Přeskočit na obsah

Tunel: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bota47 (diskuse | příspěvky)
27 792 editací
m robot přidal: bg
mBez shrnutí editace
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Tunel''' je dopravní stavba. Jedná se o komunikaci, která vede pod zemí skrz krajinou vyvýšeninu nebo pod [[moře]]m nebo říčním tokem. Obvykle slouží pro silniční nebo kolejovou dopravu.

Nejdelším tunelem světa je železniční tunel [[Seikan]] mezi [[Japonsko|japonskýmï]] ostrovy [[Honšú]] a [[Hokkaidó]]. Jeho délka je 53,9 km.

{{pahýl}}


==Nejdelší tunely světa==
{| border="0" cellpadding="2"
!Název
!Stát
!Délka [[metr|m]]
!Zahájení provozu
!Trasa
|-
|[[Gotthard]] (Basistunnel / Base Tunnel)
|[[Švýcarsko]]
|57 072
|2015
|[[Curych]] - [[Lugano]]
|-
|[[Tunel Seikan|Seikan]]
|[[Japonsko]]
|53 841
|[[1988]]
|[[Aomori]] - [[Hakodate]]
|-
|[[Eurotunnel]]
|[[Francie]] - [[Velká Británie]]
|50 450
|[[1994]]
|[[Calais]] - [[Folkestone]]
|-
|[[Lötschberg]] (Basistunnel / Base Tunnel)
|[[Švýcarsko]]
|34 577
|[[2007]]
|[[Bern]] - [[Brig]]
|-
|[[Lærdal]] (silniční tunel)
|[[Norsko]]
|24 510
|[[2000]]
|Lærdal - [[Aurland]]
|-
|Guadarrama
|[[Španělsko]]
|28 377
|[[2007]]
|[[Madrid]] - Valladolid
|-
|[[Hakkóda-san|Hakkóda]]
|[[Japonsko]]
|26 455
|[[2010]]
|[[Šinkansen]]
|-
|Iwate-ičinohe
|[[Japonsko]]
|25 810
|[[2002]]
|Šinkansen
|-
|Iijama
|[[Japonsko]]
|22 225
|[[2013]]
|Šinkansen
|-
|Šimizu III
|[[Japonsko]]
|22 221
|[[1982]]
|Šinkansen
|-
|[[Simplon]] II
|[[Itálie]] - [[Švýcarsko]]
|19 824
|[[1922]]
|Brig - [[Milano]]
|-
|[[Simplon]] I
|[[Itálie]] - [[Švýcarsko]]
|19 803
|[[1906]]
|Brig - [[Milano]]
|-
|Vereina
|[[Švýcarsko]]
|19 058
|[[1999]]
|[[Klosters]] - [[Saglians]] ([[Rhétská dráha]])
|-
|Šin-kanmon
|[[Japonsko]]
|18 713
|[[1975]]
|Šinkansen
|-
|Vaglia
|[[Itálie]]
|18 561
|[[2006]]
|[[Bologna]] - [[Florencie]]
|-
|Appennino
|[[Itálie]]
|18 507
|[[1934]]
|Bologna - Florencie
|-
|Qinling I-II
|[[Čína]]
|18 457
|[[2002]]
|Raoji-Chengdu
|-
|Zhongnanshan (silniční tunel)
|[[Čína]]
|18 040
|[[2007]]
|Xi'an - Zuoshui
|-
|[[St. Gotthard]] (silniční tunel)
|[[Švýcarsko]]
|16 918
|[[1980]]
|[[Lucern]] - [[Lugano]]
|-
|Rokkó
|[[Japonsko]]
|16 250
|[[1972]]
|Šinkansen
|-
|[[Furka]]
|[[Švýcarsko]]
|15 442
|[[1982]]
|Brig - [[Andermatt]]
|-
|Haruna
|[[Japonsko]]
|15 350
|[[1982]]
|Šinkansen
|-
|Severomuyskiy
|[[Rusko]]
|15 300
|[[2001]]
|[[Bajkalsko-amurská magistrála]]
|-
|Gorigamine
|[[Japonsko]]
|15 175
|[[1997]]
|Šinkansen
|-
|Firenzuola
|[[Itálie]]
|15 060
|[[2006]]
|Bologna - Florencie
|-
|Monte Santomarco
|[[Itálie]]
|15 040
|[[1934]]
|[[Paola]] - [[Cosenza]]
|-
|[[St. Gotthard]] (železniční tunel)
|[[Švýcarsko]]
|15 003
|[[1882]]
|Lucern - Lugano
|-
|Nakajama
|[[Japonsko]]
|14 857
|[[1989]]
|Šinkansen
|-
|Mount MacDonald
|[[Kanada]]
|14 723
|[[1988]]
|Rogers Pass
|-
|[[Lötschberg]]
|[[Švýcarsko]]
|14 612
|[[1913]]
|Bern - Brig
|-
|Romeriksporten
|[[Norsko]]
|14 580
|[[1999]]
|[[Oslo]] - Gardermoen
|-
|Dayaoshan
|[[Čína]]
|14 294
|[[1987]]
|Raoji - Chengdu
|}

==České tunely==
'''v provozu''', ve stavbě, ''plánované''
===Železniční===
===Železniční===
[[Správa železniční dopravní cesty]] spravuje 151 železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v [[19. století]] - ve století páry. [[Česko]] se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m je v Česku v současné době 5. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze a nově vybudovaný Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Olomouc.
[[Správa železniční dopravní cesty]] spravuje 151 železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v [[19. století]] - ve století páry. [[Česko]] se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m je v Česku v současné době 5. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze a nově vybudovaný Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Olomouc.
Řádek 230: Řádek 20:
|''Ejpovický''
|''Ejpovický''
|3 700
|3 700
|2011
|2010
|Praha - Plzeň
|Praha - Plzeň
|-
|-
|''Hosínský''
|''Hosínský''
|2 616
|2 616
|2016
|2014
|Praha - [[České Budějovice]]
|Praha - [[České Budějovice]]
|-
|-
|''Chotýčanský''
|''Chotýčanský''
|2 400
|2 400
|2016
|2014
|Praha - České Budějovice
|Praha - České Budějovice
|-
|-
Řádek 255: Řádek 45:
|Vítkovský II
|Vítkovský II
|1 345
|1 345
|2008
|2007
|Praha hl.n. - Praha-Libeň
|Praha hl.n. - Praha-Libeň
|-
|-
|Vítkovský I
|Vítkovský I
|1 332
|1 332
|2008
|2007
|Praha hl.n. - Praha-Vysočany
|Praha hl.n. - Praha-Vysočany
|-
|-
Řádek 282: Řádek 72:
|[[2004]]
|[[2004]]
|[[Česká Třebová]] - [[Olomouc]]
|[[Česká Třebová]] - [[Olomouc]]
|-
|''Zahradnice''
|1 030
|2012
|Praha - České Budějovice
|-
|-
|'''Polubenský'''
|'''Polubenský'''
Řádek 287: Řádek 82:
|[[1890]]
|[[1890]]
|[[Tanvald]] - [[Harrachov]]
|[[Tanvald]] - [[Harrachov]]
|-
|''Zahradnice''
|900
|2014
|Praha - České Budějovice
|-
|-
|'''Návojský'''
|'''Návojský'''
Řádek 300: Řádek 90:
|''Střezimířský''
|''Střezimířský''
|880
|880
|2016
|2014
|Praha - České Budějovice
|Praha - České Budějovice
|-
|-
Řádek 308: Řádek 98:
|[[Česká Lípa]] - [[Liberec]]
|[[Česká Lípa]] - [[Liberec]]
|}
|}

===Silniční a dálniční ===
{| border="0" cellpadding="2"
!Název
!Délka m
!Zahájení provozu
!Silnice
|-
|''Červenohorský''
|6 150
|projekt
|[[Šumperk]] - [[Jeseník]]
|-
|''Stromovka (Blanka)''
|3 419
|2011
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|Panenská
|2 120
|[[2006]]
|[[Dálnice D8]]
|-
|'''[[Strahovský tunel|Strahovský]]'''
|2 005
|[[1997]]
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|''Suchdolský''
|1 979
|2011
|R1 - Pražský okruh
|-
|''Cholupický''
|1 937
|2009
|R1 - Pražský okruh
|-
|''Břevnovský''
|1 700
|2015
|[[Praha]] - Břevnovská radiála
|-
|''Lochkovský''
|1 610
|2009
|R1 - Pražský okruh
|-
|''Vinohrady''
|1 500
|2015
|[[Brno]]
|-
|''Radlický''
|1 300
|2020
|[[Praha]] - Plzeňská radiála
|-
|Dobrovského
|1 258
|[[2011]]
|[[Brno]] - Velký městský okruh
|-
|''Malešický''
|1 100
|2016
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|Klimkovický
|1 080
|2008
|[[Dálnice D47]], stavba 4707
|-
|'''[[Tunel Mrázovka|Mrázovka]]'''
|1 013
|[[2004]]
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|''Myslbekova''
|915
|2011
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|''Špejchar''
|659
|2011
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|''Radejčín''
|620
|2009
|[[Dálnice D8]]
|-
|'''Husovický'''
|585
|[[1998]]
|[[Brno]] - Velký městský okruh
|-
|Libouchec
|535
|[[2006]]
|[[Dálnice D8]]
|-
|'''Pisárecký'''
|512
|[[1998]]
|[[Brno]] - Pražská radiála
|-
|'''Liberec'''
|450
|[[1996]]
|[[Liberec]]
|-
|'''Letenský'''
|426
|[[1953]]
|[[Praha]]
|-
|Valík
|380
|[[2006]]
|[[Dálnice D5]] (obchvat Plzně)
|-
|'''Hřebeč'''
|357
|[[1997]]
|Moravská Třebová - [[Svitavy]]
|-
|'''Těšnovský'''
|350
|[[1985]]
|[[Praha]]
|-
|'''Mrázovka (větev A)'''
|333
|[[2004]]
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|'''Jihlava-Kosov'''
|304
|[[2004]]
|I/38 [[Jihlava]]
|-
|''Pod Balkánem''
|300
|2015
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|''Prackovice''
|270
|2009
|[[Dálnice D8]]
|-
|'''Mrázovka (větev B)'''
|241
|[[2004]]
|[[Praha]] - Městský okruh
|-
|'''Dolní Újezd'''
|98
|[[1999]]
|R35 Olomouc - Lipník n.B.
|-
|Hrabůvka
|56
|2008
|[[Dálnice D47]], stavba 4704
|-
|'''Vyšehradský'''
|30
|[[1910]]
|[[Praha]]
|}


[[Kategorie:Dopravní stavby]]
[[Kategorie:Tunely]]

[[bg:Тунел]]
[[ca:Túnel]]
[[da:Tunnel]]
[[de:Tunnel]]
[[en:Tunnel]]
[[eo:Tunelo]]
[[es:Túnel]]
[[fr:Tunnel]]
[[he:מנהרה]]
[[ja:トンネル]]
[[nl:Tunnel]]
[[no:Tunnel]]
[[ru:Тоннель]]
[[simple:Tunnel]]
[[sl:Predor]]
[[sv:Tunnel]]
[[tr:Tünel (trafik)]]
[[zh:隧道]]

Verze z 13. 3. 2006, 16:27

Železniční

Správa železniční dopravní cesty spravuje 151 železničních tunelů. Z tohoto počtu bylo plných 103 tunelů postaveno v 19. století - ve století páry. Česko se v železničních tunelech neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m je v Česku v současné době 5. Jedná se především o nejdelší stávající tunel Špičácký na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1 747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zbylé tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex Vinohradských tunelů v Praze a nově vybudovaný Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová - Olomouc.

Místo Délka m Zahájení provozu Trať
Barrandovský 19 209 2016 Praha - Plzeň
Svatojánský 4 525 2016 Praha - Plzeň
Ejpovický 3 700 2011 Praha - Plzeň
Hosínský 2 616 2016 Praha - České Budějovice
Chotýčanský 2 400 2016 Praha - České Budějovice
Březenský 1 758 2006 Praha - Chomutov
Špičácký 1 747 1876 Plzeň - Železná Ruda
Vítkovský II 1 345 2008 Praha hl.n. - Praha-Libeň
Vítkovský I 1 332 2008 Praha hl.n. - Praha-Vysočany
Vinohradský I 1 146 1871 Praha hl.n - Praha-Smíchov
Vinohradský II 1 126 1944 Praha hl.n. - Praha-Vršovice
Vinohradský III 1 125 1989 Praha hl.n. - Praha-Vršovice
Krasíkovský I 1 098 2004 Česká Třebová - Olomouc
Zahradnice 1 030 2012 Praha - České Budějovice
Polubenský 940 1890 Tanvald - Harrachov
Návojský 888 1928 Horní Lideč - Bylnice
Střezimířský 880 2016 Praha - České Budějovice
Ještědský 815 1900 Česká Lípa - Liberec
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tunel&oldid=401326“