Slizoplodovité
 Slizoplodovité | |
|---|---|
 Slizoplod Pittosporum moluccanum | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | miříkotvaré (Apiales) |
| Čeleď | slizoplodovité (Pittosporaceae) R.Br., 1814 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slizoplodovité (Pittosporaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu miříkotvaré (Apiales). Jsou to dřeviny s tuhými jednoduchými listy, rozšířené v tropech a subtropech Starého světa, především v Austrálii. Ve Středomoří se jako okrasný keř často pěstuje slizoplod tobira.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Slizoplodovité jsou stromy, keře a liány se stálezelenými střídavými listy bez palistů. U některých zástupců jsou listy nahloučené na koncích letorostů a zdánlivě přeslenité. Čepel listů je kožovitá, většinou celokrajná, výjimečně zubatá nebo laločnatá. Rostliny jsou někdy trnité.
Květy jsou obvykle oboupohlavné, pravidelné a pětičetné, jednotlivé nebo v květenstvích různých typů, nejčastěji ve vrcholících nebo chocholících. Kališní lístky jsou volné nebo krátce na bázi srostlé, koruna je volná nebo srostlá v různě dlouhou korunní trubku, nejčastěji bílá, žlutá, modrá nebo červená. Tyčinek je 5 a jsou umístěny naproti kališním lístkům. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 až 3 (až 5) plodolistů, obvykle jednokomůrkový nebo nedokonale rozdělený na 2 až 5 komůrek, s mnoha vajíčky. Plodem je lokulicidní tobolka nebo bobule.[1][2]
Čeleď slizoplodovité zahrnuje asi 200 druhů v 10 rodech. Na druhy nejbohatší je rod slizoplod (Pittosporum), obsahující kolem 140 druhů.[3]
-
Slizoplod Pittosporum wingii -
Slizoplod Pittosporum confertiflorum -
Slizoplod Pittosporum multiflorum -
Hymenosporum flavum -
Svitečka Billardiera heterophylla -
Drymophila cyanocarpa -
Plod slizoplodu tobira (Pittosporum tobira)
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Slizoplodovité jsou rozšířeny v tropech Starého světa: v subsaharské Africe a na Madagaskaru, v tropické a východní Asii a v celé australské oblasti. Největší druhová diverzita je v Austrálii.[3]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Dahlgren a Tachtadžjan řadili čeleď slizoplodovité do řádu Pittosporales v rámci nadřádu Aralianae. V Cronquistově systému jsou slizoplodovité součástí široce pojatého řádu růžotvaré (Rosales).
Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou sesterskou skupinou slizoplodovitých větev zahrnující čeledi miříkovité (Apiaceae), Myodocarpaceae a aralkovité (Araliaceae).[3]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Slizoplod tobira (Pittosporum tobira) je často pěstován ve Středomoří jako okrasná dřevina. Pochází z Japonska.[4] Plody australské liány Billardiera longiflora jsou jedlé.[2]
Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]
Auranticarpa, Bentleya, Billardiera, Bursaria, Cheiranthera, Hymenosporum, Marianthus, Pittosporum (včetně Citriobatus), Rhytidosporum, Xerosollya[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Flora of China: Pittosporaceae [online]. Dostupné online.
- ↑ a b WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Pittosporaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-10.
- ↑ a b c STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu slizoplodovité na Wikimedia Commons
