Řetěznatky
 Řetěznatky | |
|---|---|
 Catenula lemnae | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Podříše | Eumetazoa |
| (nezařazeno) | prvoústí (Protostomia) |
| Kmen | ploštěnci (Platyhelminthes) |
| Podkmen | Catenulidea |
| Třída | řetěznatky (Catenulida) Meixner, 1924 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řetěznatky (Catenulida) jsou třídou drobných vodních ploštěnců. Tradičně bývají řazeny jakožto řád z parafyletické třídy ploštěnek, z fylogenetického hlediska však tvoří sesterský taxon vůči kladu Rhabditophora, jenž zahrnuje všechny ostatní druhy ploštěnců.[1]
Anatomie
[editovat | editovat zdroj]Řetěznatky mají měkké tělo jednoduché stavby. Nervovou soustavu tvoří dva páry nervových provazců, častá je přítomnost statocysty. Ústní otvor je umístěn vpředu, navazuje na něj jednoduchý hltan a jednoduché střevo. Vyvíjí se pouze jedna protonefridie.
Pohlavní orgány jsou nepárové. Samčí gonopor má vývod na hřbetní straně živočicha, což je pro ploštěnce neobvyklé. Samičí rozmnožovací soustava postrádá obvyklé kanálky a přidružené struktury, které se vyskytují u jiných ploštěnců. Spermie jsou nepohyblivé, nebičíkaté. Často se objevuje nepohlavní rozmnožování pomocí příčného dělení, přičemž jednotliví jedinci zůstávají navzájem spojení v řetězci, dokud nedorostou natolik, aby mohli přežít samostatně (což skupině vyneslo i jméno).[1]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]Řetěznatky jsou vodní, bentičtí živočichové. Většina z nich žije ve sladkých vodách, obvykle jsou velmi hojné v bažinách, rybnících, potocích a vlhkých suchozemských biotopech. Malý počet druhů žije v moři.[2] Některé řetěznatky, jako rod Stenostomum, mají schopnost se encystovat, a tak přežít vysychání stanoviště.[3]
Potrava většiny řetěznatek se skládá z drobných bezobratlých živočichů a řas, které zachycují z vodního sloupce.[4] Příslušníci rodu Paracatenula však zcela postrádají trávicí soustavu, výživu jim zajišťují chemoautotrofní symbiotické bakterie.[5][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catenulida na anglické Wikipedii.
- ↑ a b LARSSON, Karolina; JONDELIUS, Ulf. Phylogeny of Catenulida and support for Platyhelminthes. Organisms Diversity & Evolution. 2008-12-20, roč. 8, čís. 5, s. 378–387. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. ISSN 1439-6092. DOI 10.1016/j.ode.2008.09.002. (anglicky)
- ↑ LARSSON, K; AHMADZADEH, A; JONDELIUS, U. DNA taxonomy of Swedish Catenulida (Platyhelminthes) and a phylogenetic framework for catenulid classification. Organisms Diversity & Evolution. 2008-12-20, roč. 8, čís. 5, s. 399–412. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. DOI 10.1016/j.ode.2008.09.003. (anglicky)
- ↑ SEDLÁK, Edmund. Zoologie bezobratlých. Brno: Přírodovědecká fakulta MU, 2002. ISBN 80-210-2892-0. S. 42–43.
- ↑ NÚÑEZ-ORTIZ, Alma R.; NANDINI, Sarma; NANDINI, S.S.S. Demography and feeding behavior of Stenostomum leucops (Dugés, 1828). Journal of Limnology. 2016-03-22, roč. 75, čís. s1. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. ISSN 1723-8633. DOI 10.4081/jlimnol.2016.1369.
- ↑ LEISCH, Nikolaus; DIRKS, Ulrich; GRUBER-VODICKA, Harald R. Microanatomy of the trophosome region of Paracatenula cf. polyhymnia (Catenulida, Platyhelminthes) and its intracellular symbionts. Zoomorphology. 2011-12, roč. 130, čís. 4, s. 261–271. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. ISSN 0720-213X. DOI 10.1007/s00435-011-0135-y. (anglicky)
- ↑ GRUBER-VODICKA, Harald Ronald; DIRKS, Ulrich; LEISCH, Nikolaus. Paracatenula , an ancient symbiosis between thiotrophic Alphaproteobacteria and catenulid flatworms. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2011-07-19, roč. 108, čís. 29, s. 12078–12083. Dostupné online [cit. 2022-04-05]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1105347108. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řetěznatky na Wikimedia Commons 
Taxon Catenulida ve Wikidruzích
