Francium

Šablona:Infobox Chemický prvek

Francium (chemická značka Fr, latinsky Francium) je nejtěžší známý chemický prvek z řady alkalických kovů^[1], jedná se o nestabilní, velmi silně radioaktivní prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Nejstabilnější izotop francia ²²³Fr má poločas rozpadu 22 minut^[1] a podléhá β^- rozpadu. Tento izotop vzniká i v přírodě a to α přeměnou aktinia. Francium se přeměňuje α rozpadem na astat, β⁺ rozpadem na radon nebo β^- rozpadem na radium.

Za pokojové teploty je francium pevný kov s nejnižší hodnotou elektronegativity. Je velmi reaktivní a jeho sloučeniny se svými vlastnostmi podobají sloučeninám cesia. Téměř všechny soli francia jsou ve vodě rozpustné.

Fluorid francia (FrF) je sloučeninou s největším rozdílem elektronegativity mezi vázanými prvky.

Historický vývoj

Francium bylo objeveno až roku 1939 Margueritou Pereyovou v Paříži a pojmenováno bylo podle země svého objevu.

Výskyt

Francium se na Zemi vyskytuje v množství 7×10^-19 ppm^[1] (parts per milion = počet částic na 1 milion částic), toto by odpovídalo obsahu 15 g francia v zemské kůře o tloušťce 1 km. V přírodě se vyskytují izotopy francia ²²¹Fr (vzniká v neptuniové řadě), ²²³Fr (vzniká v aktinové řadě) a ²²⁴Fr (vzniká v thoriové řadě) a jeho stopy nalézáme v uranových a thoriových rudách^[1]. V současné době je známo celkem 34 izotopů francia, všechny jsou značně nestálé a poměrně rychle podléhají radioaktivní přeměně. Uměle se francium připravuje protonovým bombardováním thoria.

Zdroje

Literatura

Obrázky, zvuky či videa k tématu francium na Wikimedia Commons CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Jursík F.: Anorganická chemie nekovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Chemické a analytické tabulky (viz literatura), strana 42., část o franciu

Šablona:Tabulka prvků

Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA

[Chemické_a_analytické_tabulky-1] Chemické a analytické tabulky (viz literatura), strana 42., část o franciu

[1]

Anorganické soli francné

Halogenidy	Fluorid francný (Fr F) • Bromid francný (Fr Br) • Chlorid francný (Fr Cl) • Jodid francný (Fr I)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid francný (Fr H) • Hydroxid francný (Fr OH) • Oxid francný (Fr₂O)

Protože je francium radioaktivní a velmi nestálý prvek, jsou velmi nestálé i jeho sloučeniny