Pes (šelma)
Pes je české označení pro několik psovitých šelem. Nejznámější z nich – pes domácí – patří spolu s psem dingo k druhu vlk obecný Canis lupus.
Jako psi jsou v češtině pojmenovány další rody:
- Atelocynus – pes krátkouchý (Atelocynus microtis)
- Cerdocyon – pes maikong (Cerdocyon thous)
- Dusicyon – pes bojovný (Dusicyon australis) †
- Chrysocyon – pes hřivnatý (Chrysocyon brachyurus)
- Lycaon – pes hyenový = pes hyenovitý (Lycaon pictus)
- Otocyon – pes ušatý = pes kaferský (Otocyon megalotis)
- Pseudalopex
- pes horský (Pseudalopex culpaeus)
- pes argentinský (Pseudalopex griseus)
- pes pampový (Pseudalopex gymnocercus)
- pes pouštní (Pseudalopex sechurae)
- pes šedý = pes Azarův (Pseudalopex vetulus)
- Speothos – pes pralesní = pes pralesní (Speothos venaticus)
Jménem pes kunovitý se někdy nazývá i psík mývalovitý.
Evoluční původ
Kořeny psů rodiny sahají hluboko, až do druhohor. tehdy se objevili kreodonti, prašelmy, současníci posledních dinosaurů. Přibližně přes 40 miliony let, v oligocénu, začali vymírat a vyhynuli ještě dříve, než předkové psů zahájili svou kariéru. Prvním předkem psů byla šelma miacis, ze které se vyvinuly šelmy psovité a šelmy kočkovité.
Psi se pravděpodobně vyvinuli z pěti základních plemen:
- Canis familiaris inostranzevi – psi molossoidní, neboli psi s vrásčitou kůži
- Canis familiaris palustris – psi, kteří se vlkům podobají nejvíce
- Canis familiaris leineri – předchůdci chrtů
- Canis familiaris intermedius – předchůdci ohařů
- Canis familiaris matris optimae – předchůdci pasteveckých psů
Z těchto pěti psů se vyvinulo dnešních přibližně 400 plemen.
Nemoci psů
Infekční nemoci
- Infekční hepatitida – Smrtelné virové onemocnění všech kategorií psů, které končí úhynem jedince z důvodu selhání všech orgánů, nejvíce postižená jsou játra. Vakcinace spolehlivě brání nákaze.
- Leptospiroza – Bakteriální smrtelné onemocnění způsobující druh Leptospira spp. patřící mezi Spirochety, přenosné na člověka, které se vyznačuje selháním vnitřních orgánů, nejvíce postižené jsou játra a ledviny. Přírodním rezervoárem jsou hlodavci. Spolehlivá obrana je vakcinace.
- Parainfluenza – Virová infekční laryngotracheitida neboli „psincový kašel“ způsobující záchvatovitý silný kašel, kterému lze předcházet vakcinací.
- Parvoviróza – Akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění, které končí jejich smrtí v důsledku dehydratace a bakteriální sepse. Onemocnění postihuje střevo, kostní dřeň, lymfoidní tkáň a svalovinu srdce myokard. Nákaze se bráníme pravidelnou vakcinací. Nemoc je nejvíc nebezpečná pro štěně.
- Psinka – Smrtelné virové onemocnění, které je dobře tlumené vakcinací. Onemocnění se šíří kapénkovou infekcí i transplacentárně. Rozlišuje se zánětlivá a nezánětlivá forma. Postiženi mohou být všichni masožravci.
- Vzteklina – Smrtelné akutní virové onemocnění přenosné na člověka. Majitelé psů mají ze zákona povinnost u nich provést vakcinaci, která se každoročně opakuje.
Paraziti
- Prvoci: Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum, Neospora caninum, Babesia canis
- Helminti:Toxocara canis, Toxascaris leonina, Ancylostoma caninum, Uncinaria stenocephala, Dipylidium caninum, Echinococcus granulosus, Trichuris vulpis
- Roztoči: Demodex canis, Sarcoptes canis, Ixodes ricinus, Cheyletiella yasguri, Trombicula autumnalis
- Hmyz: Ctenocephalides canis, Linognatus setosus
Plemena psů
V průběhu soužití psa s člověkem se podařilo vytvořit nejrůznější plemena psů, které jsou obrazem lidských potřeb. V dnešní době máme velké množství plemen psů, které se liší velikostí, zbarvením a účelem.
Podle FCI
- I. - plemena ovčácká, pastevecká a honácká
- II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
- III. - teriéři
- IV. - jezevčíci
- V. - špicové a tzv. primitivní plemena
- VI. - honiči a barváři
- VII. - ohaři
- VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi
- IX. - plemena společenská
- X. - chrti
- N - FCI neuznaná plemena
Podle britského Kennel Clubu
malá či velká chlupatá koule