Jan Pavel II.: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 6. 1. 2005, 20:30

Jan Pavel II., latinsky Joannes Paulus II., vlastním jménem Karol Józef Wojtyła [karol juzef vojtyua] (* 18. května 1920 ve Wadovicích blízko polského města Krakov) je 264. papežem, prvním neitalským od roku 1522 a při svém zvolení nejmladším od roku 1846.

Jan Pavel II. byl před svým zvolením papežem polským teologem, básníkem, dramatikem, vystudovaným filosofem, snažícím se mimo jiné o pokřesťanštění existencialistické filosofie. Známý také svým vřelým vztahem ke kultuře lidového katolictví.

Karol Wojtyła

Jeho otec byl bývalý rakousko-uherský důstojník. Pro jeho mládí měl velký význam aktivní kontakt s židovskou komunitou v Krakově a následná nacistická okupace Polska, kdy Wojtyla pracoval jako dělník v kamenolomu a chemické továrně. Věnoval se atletice, byl dramatikem a hercem.

Karol Wojtyla byl vysvěcen na kněze 1. listopadu 1946. Vyučoval etiku v Krakově a později na Katolické univerzitě v Lublinu. V roce 1958 byl jmenován pomocným krakovským biskupem. Za čtyři roky se stal kapitulním vikářem krakovské diecéze.

Dne 30. prosince 1963 byl jmenován papežem Pavlem VI. krakovským arcibiskupem. Ve funkci krakovského biskupa a arcibiskupa se Wojtyła zúčastnil II. vatikánského koncilu, kde přispěl k práci na dokumentech věnujících se otázkám náboženské svobody (Dignitatis humanae) a dále pastorální konstituci o církvi v současném světě (Gaudium et spes). Tyto dva dokumenty se dnes považují za nejvýznamnější z celého koncilu.

Papežem

Karol Wojtyła se stal papežem v roce 1978 poté, co byl uvnitř církve hodnocen jako jeden z nejaktivnějších účastníků II. vatikánského koncilu.

Jan Pavel II. se pokusil vyřešit společensko-církevní krizi, typickou pro období 70. let, která kupř. znamenala citelnou ztrátu zájmu veřejnosti o dění v církvevním životě. Nový papež propagoval realistický přistup, konzervatismus a návrat k církevní autoritě. Vyplnil tak podstatu jevů a činů typických pro přicházející období 80. let. Jan Pavel II. od počátku svého pontifikátu věnoval velkou pozornost zahraničním cestám a aktivnímu zájmu o světové politické dění vůbec, což se stalo jedním z jeho hlavních charakteristik. Jeho význam v řešení otázek vztahu západního a východního bloku je nepřehlédnutelný.

Již několik let má vážné zdravotní problémy (Parkinsonova choroba, artritida), takže se objevily spekulace o jeho možné rezignaci. Věc komplikuje skutečnost, že při svém zdravotním stavu se papež sotva může samostatně rozhodovat a sesazení papeže církevní právo neumožňuje.

Encykliky

Centesimus Annus - K 100. výročí encykliky papeže Lva XIII. Rerum Novarum, 1. května 1991
Dives in Misericordia - 30. listopadu 1980
Dominum et Vivificantem - 18. května 1986
Ecclesia De Eucharistia - O eucharistii, vztah k církvi, 17. dubna 2003
Evangelium Vitae - 25. března 1995
Fides et Ratio - 14. září 1998
Laborem Exercens - 14. září 1981
Redemptor Hominis - 4.března 1979
Redemptoris Mater - 25.března 1987
Redemptoris Missio - 7. prosince 1990
Slavorum Apostoli - Věnováno sv. Cyrilu a Metodějovi, 2. června 1985
Sollicitudo Rei Socialis - 30. prosince 1987
Ut Unum Sint - 25. května 1995
Veritatis Splendor - 6. srpna 1993

Podívejte se též na

Externí odkazy

Svatý stolec

@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 Jan Pavel II. se pokusil vyřešit společensko-církevní krizi, typickou pro období 70. let, která kupř. znamenala citelnou ztrátu zájmu veřejnosti o dění v církvevním životě. Nový papež propagoval realistický přistup, konzervatismus a návrat k církevní autoritě. Vyplnil tak podstatu jevů a činů typických pro přicházející období 80. let. Jan Pavel II. od počátku svého ''pontifikátu'' věnoval velkou pozornost zahraničním cestám a aktivnímu zájmu o světové politické dění vůbec, což se stalo jedním z jeho hlavních charakteristik. Jeho význam v řešení otázek vztahu západního a východního bloku je nepřehlédnutelný.
-Již několik let má vážné zdravotní problémy ([[Parkinsonova choroba]], [[artritida]]), takže se objevily spekulace o jeho možné rezignaci.
+Již několik let má vážné zdravotní problémy ([[Parkinsonova choroba]], [[artritida]]), takže se objevily spekulace o jeho možné rezignaci.  Věc komplikuje skutečnost, že při svém zdravotním stavu se papež sotva může samostatně rozhodovat a sesazení papeže [[církevní právo]] neumožňuje.
 == Encykliky ==