Jalovec chvojka: Porovnání verzí

Jalovec chvojka
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	cypřišotvaré (Cupressales);
Čeleď	cypřišovité (Cupressaceae);
Rod	jalovec (Juniperus);
Binomické jméno
	Juniperus sabina; L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 20. 7. 2007, 21:42

Šablona:JedJalovec chvojka nazývaný též klášterní chvojka nebo chvojka klášterská (juniperus sabina L.) je jehličnatý keř z čeledi cypřišovitých.

Synonyma

Juniperus foetida Spach
Sabina officinalis Garcke
Sabina vulgaris Antoine

Popis

Chvojka klášterská je jehličnatý keřík dosahující výšky max. 1,5 m. Keříky mají rozkladitý tvar.

Použití

Pěstuje se jako okrasný půdopokryvný jehličnan, postupem času bylo vyšlechtěno mnoho různých variet.

Jako léčivá rostlina byla běžně pěstována na klášterních zahradách - tekutý alkoholový extrat z šištic se používal při křečích, plynnatosti, revmatických záchvatech a zánětu močového měchýře, byť pro jeho jedovatost zde vždy byla snaha používat ho co nejméně.

Nežádoucí účinky jsou: podráždění kůže a puchýře při vnějším podání, při vnitřním pak při větších dávkách otrava zasahující zejména ledviny (lidem s nemocnými ledvinami se jalovcový extrakt nesmí podávat ani v těch nejmenších dávkách). U těhotných žen požití silnější dávky způsobuje potrat, čehož bylo v minulosti taktéž hojně využíváno - řada žen na to doplatila doživotními následky nebo i smrtí. Dlouhodobým užíváním dochází k poškozování kapilárních cévek v kůži, čím vznikají vředy, nazývané „Sacer Ignus“ („Svatý Oheň“).

Šablona:Botanický pahýl

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[29a32fb6e4fed40ae3e9e7592a913d8ac26f7c55-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[1]

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 [[Soubor:Juniperus sabina cult0.jpg|thumb|detail jehličí]]
-Jako léčivá rostlina byla běžně pěstována na [[klášter]]ních zahradách - tekutý alkoholový extrat z šištic se používal při [[křeč]]ích, [[plynnatost]]i, [[revma]]tických záchvatech a [[zánět močového měchýře|zánětu močového měchýře]]. Nežádoucí účinky jsou: podráždění [[kůže]] a [[puchýř]]e při vnějším podání, při vnitřním pak při větších dávkách otrava zasahující zejména [[ledviny]] (lidem s nemocnými ledvinami se jalovcový extrakt nesmí podávat ani v těch nejmenších dávkách). U [[těhotenství|těhotných]] žen požití silnější dávky způsobuje [[interrupce|potrat]], čehož bylo v minulosti taktéž hojně využíváno. Dlouhodobým užíváním dochází k poškozování kapilárních cévek v kůži, čím vznikají vředy, nazývané ''„Sacer Ignus“'' (''„Svatý Oheň“'').
+Jako léčivá rostlina byla běžně pěstována na [[klášter]]ních zahradách - tekutý alkoholový extrat z šištic se používal při [[křeč]]ích, [[plynnatost]]i, [[revma]]tických záchvatech a [[zánět močového měchýře|zánětu močového měchýře]], byť pro jeho jedovatost zde vždy byla snaha používat ho co nejméně.
+Nežádoucí účinky jsou: podráždění [[kůže]] a [[puchýř]]e při vnějším podání, při vnitřním pak při větších dávkách otrava zasahující zejména [[ledviny]] (lidem s nemocnými ledvinami se jalovcový extrakt nesmí podávat ani v těch nejmenších dávkách). U [[těhotenství|těhotných]] žen požití silnější dávky způsobuje [[interrupce|potrat]], čehož bylo v minulosti taktéž hojně využíváno - řada žen na to doplatila doživotními následky nebo i smrtí. Dlouhodobým užíváním dochází k poškozování kapilárních cévek v kůži, čím vznikají vředy, nazývané ''„Sacer Ignus“'' (''„Svatý Oheň“'').
 {{botanický pahýl}}