Albrecht II. Míšeňský: Porovnání verzí
m WikiCleaner 0.99 - Nesprávně uzavřené šablony (Detekce nástrojem Wikipedie:WCW) |
odkaz, reference 2 |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 14: | Řádek 14: | ||
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}} |
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}} |
||
{{Příbuzný|III. manželka|[[Alžběta z Orlamünde]]}} |
{{Příbuzný|III. manželka|[[Alžběta z Orlamünde]]}} |
||
}}'''Albrecht II. Míšeňský''' zvaný ''Nezdárný [[němčina|německy]] Albrecht der Entartete'' ([[1240]]- [[1314]]/[[1315]]) {{nejisté datum|úmrtí}} byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.<ref>{{Citace monografie |
}}'''Albrecht II. Míšeňský''' zvaný ''Nezdárný [[němčina|německy]] Albrecht der Entartete'' ([[1240]]- [[1314]]/[[1315]]) {{nejisté datum|úmrtí}} byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.<ref name="A">> |
||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
</ref> |
|||
| strany = 127 |
|||
}}</ref> |
|||
== Život == |
== Život == |
||
Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a [[Konstancie Babenberská|Konstancie]] z rodu [[Babenberkové|Babenberků]]. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem [[Václav I.|Václavem I.]] roku [[1251]] zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.<ref |
Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a [[Konstancie Babenberská|Konstancie]] z rodu [[Babenberkové|Babenberků]]. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem [[Václav I.|Václavem I.]] roku [[1251]] zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.<ref name="B">> |
||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 40 |
|||
}}</ref> |
|||
{{#tag:ref|Jindřich Jasný byl v tu dobu ženatý s Václavovou dcerou [[Anežka Přemyslovna (1268)|Anežkou]].|group="pozn."}} Albrecht i s bratrem [[Dětřich IV. Míšeňský|Dětřichem]] byli v pozdější době spojenci českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a byli jmenováni v tzv. ''druhé dodatkové smlouvě'' mezi Přemyslem a Rudolfem Habsburským.<ref name="C">> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 181 |
|||
}}</ref> |
|||
Roku [[1288]]<ref> |
|||
Roku 1288<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/heinrich_der_erlauchte_markgraf_1288/heinrich_3_der_erlauchte_markgraf_von_meissen_+_1288.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku [[1294]] využil novopečený [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] [[Adolf Nasavský]] a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000<ref>''Velké dějiny'', str. 434</ref> hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.<ref>''Velké dějiny'', str. 434</ref> Svým zájmem o získání Míšeňska{{#tag:ref|Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti [[Fridrich Tuto|Fridricha Tuty]], syna Dětřicha Landsberského.<ref>''Velké dějiny'', str. 439</ref>|group="pozn."}} proti sobě popudil českého krále [[Václav II.|Václava II.]], kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.<ref>{{citace monografie | jméno=Kateřina| příjmení=Charvátová| titul=Václav II. Král český a polský|vydavatel=Vyšehrad| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=146-147|isbn =978-80-7021-841-9 | poznámka [Dále jen Václav II.]}}</ref> Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 [[Bitva u Göllheimu|u Göllheimu]] dohoda nezanikla, jeho nástupce [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht Habsburský]] byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.<ref>''Václav II.'', str. 167</ref> |
|||
{{de}}{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Heinrich III. der Erlauchte |
|||
| url = http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/heinrich_der_erlauchte_markgraf_1288/heinrich_3_der_erlauchte_markgraf_von_meissen_+_1288.html |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2010-04-26 |
|||
| vydavatel = Genealogie-mittelalter.de |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = německy |
|||
}}</ref> |
|||
zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku [[1294]] využil novopečený [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] [[Adolf Nasavský]] a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000<ref name="D"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 434 |
|||
}}</ref> |
|||
hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.<ref name="D" /> |
|||
Svým zájmem o získání Míšeňska{{#tag:ref|Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti [[Fridrich Tuto|Fridricha Tuty]], syna Dětřicha Landsberského.<ref name="E">> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 439 |
|||
}}</ref>|group="pozn."}} |
|||
proti sobě popudil českého krále [[Václav II.|Václava II.]], kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.<ref> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| jméno=Kateřina |
|||
| příjmení=Charvátová |
|||
| odkaz na autora = Kateřina Charvátová |
|||
| titul=Václav II. Král český a polský |
|||
| vydavatel=Vyšehrad |
|||
| místo= Praha |
|||
| rok=2007 |
|||
| jazyk = |
|||
| strany=146-147 |
|||
| isbn =978-80-7021-841-9 |
|||
}}</ref> |
|||
Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 [[Bitva u Göllheimu|u Göllheimu]] dohoda nezanikla, jeho nástupce [[Albrecht I. Habsburský|Albrecht Habsburský]] byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.<ref>{{Citace monografie |
|||
| jméno=Kateřina |
|||
| příjmení=Charvátová |
|||
| odkaz na autora = Kateřina Charvátová |
|||
| titul=Václav II. Král český a polský |
|||
| vydavatel=Vyšehrad |
|||
| místo= Praha |
|||
| rok=2007 |
|||
| jazyk = |
|||
| strany=167 |
|||
| isbn =978-80-7021-841-9 |
|||
}}</ref> |
|||
== Rodina == |
== Rodina == |
||
Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55<ref> |
|||
Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/isabella_deutsche_koenigin_1241_plantagenet_staufer/isabella_von_england_deutsche_koenigin_+_1241.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> stala [[Markéta Štaufská|Markéta]], prvorozená dcera císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha Štaufského]]. Věnem Albrechtovi přinesla [[Pliseňsko]] s Altenburkem a Zwickau.<ref> ''Velké dějiny'', str. 24</ref> Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na [[Wartburg (hrad)|Wartburgu]] a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s [[Kunhuta z Eisenbergu|Kunhutou z Eisenbergu]], která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha{{#tag:ref|Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]<ref>''Velké dějiny'', str. 126</ref> |group="pozn."}} kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko ''Pokousaný''.<ref>''Velké dějiny'', str. 127</ref> Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil. |
|||
{{de}}{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Isabella von England |
|||
| url = http://www.genealogie-mittelalter.de/deutschland_koenige_2/isabella_deutsche_koenigin_1241_plantagenet_staufer/isabella_von_england_deutsche_koenigin_+_1241.html |
|||
| datum vydání = |
|||
| datum aktualizace = |
|||
| datum přístupu = 2010-04-26 |
|||
| vydavatel = Genealogie-mittelalter.de |
|||
| místo = |
|||
| jazyk = německy |
|||
}}</ref> |
|||
stala [[Markéta Štaufská|Markéta]], prvorozená dcera císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha Štaufského]]. Věnem Albrechtovi přinesla [[Pliseňsko]] s Altenburkem a Zwickau. |
|||
<ref name="F"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 24 |
|||
}}</ref> |
|||
Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na [[Wartburg (hrad)|Wartburgu]] a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s [[Kunhuta z Eisenbergu|Kunhutou z Eisenbergu]], která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha{{#tag:ref|Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]]<ref name="G"> |
|||
{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Vaníček |
|||
| jméno = Vratislav |
|||
| odkaz na autora = Vratislav Vaníček |
|||
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310 |
|||
| vydavatel = Paseka |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2002 |
|||
| počet stran = 760 |
|||
| isbn = 80-7185-433-6 |
|||
| strany = 126 |
|||
}}</ref> |group="pozn."}} |
|||
kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko ''Pokousaný''.<ref name="A" /> |
|||
Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil. |
|||
Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci. |
Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci. |
||
Řádek 58: | Řádek 196: | ||
=== Poznámky === |
=== Poznámky === |
||
<references group="pozn."/> |
<references group="pozn."/> |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
|||
[[Kategorie:Wettinové]] |
[[Kategorie:Wettinové]] |
Verze z 26. 4. 2010, 22:06
otec | Jindřich III. Míšeňský |
---|---|
matka | Konstancie Babenberská |
I. manželka | Markéta Štaufská |
syn | Jindřich |
syn | Fridrich Pokousaný |
syn | Dětřich |
dcera | Anežka |
syn | Albrecht |
dcera | Alžběta |
dcera | Markéta |
II. manželka | Kunhuta z Eisenbergu |
syn | Albrecht |
dcera | Alžběta |
III. manželka | Alžběta z Orlamünde |
Albrecht II. Míšeňský zvaný Nezdárný německy Albrecht der Entartete (1240- 1314/1315) ? byl lantkrabě durynský a markrabě míšeňský. Svými současníky byl popisován jako neschopný muž proslulý svou zuřivostí.[1]
Život
Albrecht byl synem Jindřicha Jasného a Konstancie z rodu Babenberků. Po matce by tudíž mohl uplatňovat i právo na rakouské dědictví. Zřejmě dohoda mezi jeho otcem a českým králem Václavem I. roku 1251 zapřičinila, že markrabě Jindřich nevystoupil s nároky svých synů na uprázdněný vévodský trůn.[2] [pozn. 1] Albrecht i s bratrem Dětřichem byli v pozdější době spojenci českého krále Přemysla Otakara II. a byli jmenováni v tzv. druhé dodatkové smlouvě mezi Přemyslem a Rudolfem Habsburským.[3]
Roku 1288[4] zemřel Jindřich Jasný a Albrecht Nezdárný zdědil otcův titul. Byl věčně zadlužený a proto překypoval ochotou na úkor příbuzenstva prodávat části Durynska a Míšeňska, čehož roku 1294 využil novopečený římský král Adolf Nasavský a uzavřel s Albrechtem dohodu, v níž bylo sepsáno, že za odstupné ve výši 12000[5] hřiven připadnou obě území říši. Albrechtovi synové s dohodou samozřejmě nesouhlasili a proto na ně Adolf Nasavský neváhal uvalit říšskou klatbu a snažil se je zlomit silou. Roku 1294 finančně podpořen Anglií obsadil Durynsko a přes nesouhlas mohučského arcibiskupa se ujal moci.[5] Svým zájmem o získání Míšeňska[pozn. 2] proti sobě popudil českého krále Václava II., kterému v rámci předvolebních dohod příslibil přednostní právo na obsazení tohoto léna.[7] Po smrti Adolfa Nasavského roku 1298 u Göllheimu dohoda nezanikla, jeho nástupce Albrecht Habsburský byl také přesvědčen, že Albrechtova území bez ohledu na potomky připadnou říši.[8]
Rodina
Albechtovou první manželkou se na přelomu let 1254/55[9] stala Markéta, prvorozená dcera císaře Fridricha Štaufského. Věnem Albrechtovi přinesla Pliseňsko s Altenburkem a Zwickau. [10] Zpočátku manželé sídlili na hradě v Eckartburgu a poté na Wartburgu a pro zřejmě šťastné manželství byl pohromou Albrechtův vášnivý milostný románek s Kunhutou z Eisenbergu, která byla Markétinou dvorní dámou. Uražená Markéta opustila Wartburg 24. června 1270 a odešla do Frankfurtu, kde o šest týdnů později zemřela. Před odchodem při polibku na rozloučenou navždy poznamenala svého syna Fridricha[pozn. 3] kousnutím do tváře, odtud pochází jeho přízvisko Pokousaný.[1] Cizoložný Albrecht se se svou milenkou i přes její nízký původ oženil.
Chlapců se ujal strýc Dětřich z Landsbergu a Albrecht se je snažil připravit o dědictví ve prospěch syna z nového manželství. Díky tomu strávili oba chlapci mnoho let válkou proti vlastnímu otci.
Vývod z předků
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht II. Míšeňský na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Albert II of Meissen
- Wikidata: Albert II, Margrave of Meissen
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
Poznámky
- ↑ Jindřich Jasný byl v tu dobu ženatý s Václavovou dcerou Anežkou.
- ↑ Míšeňsko byl formálně neobsazené po smrti Fridricha Tuty, syna Dětřicha Landsberského.[6]
- ↑ Fridrich byl zasnouben s prvorozenou dcerou Přemysla Otakara II.[11]
Reference
- ↑ a b > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 127.
- ↑ > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 40.
- ↑ > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 181.
- ↑ (německy) Heinrich III. der Erlauchte [online]. Genealogie-mittelalter.de [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 434.
- ↑ > VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 439.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 146-147.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 167.
- ↑ (německy) Isabella von England [online]. Genealogie-mittelalter.de [cit. 2010-04-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 24.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 126.