Frekvence: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 1. 2016, 08:17

Frekvence (též kmitočet)^[1] je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času. V televizní technice se pořád označuje jako kmitočet.

Frekvence

Symbol veličiny: f ^[2] nebo $\nu$ (řecké písmeno ný)
Jednotka SI: hertz, značka jednotky: Hz (rozměr 1 Hz = 1 s⁻¹)
Často používané násobky: kilohertz (kHz), megahertz (MHz) a gigahertz (GHz)
Další jednotky: otáčky za minutu (ot./min)

Vztah k jiným veličinám

Mezi frekvencí $f$ a časovou periodou $T$ platí vztah

{f}={\frac {1}{T}}

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

\omega =2\pi \nu ={\frac {2\pi }{T}}

Frekvence a délka vlny

U periodického vlnění se vlnová délka (délka vlny) určí podle vzorce $\lambda ={\frac {v}{f}}=2\pi {\frac {v}{\omega }}$ , jednotky [m; m/s, Hz], kde $v$ je rychlost šíření vlnění v prostředí, $\lambda$ délka vlny a $f$ frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je $v=c$ rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.

Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u vzorkování jako vzorkovací frekvence jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).^[3]

Odkazy

Reference

↑ ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas
↑ NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.
↑ http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo frekvence ve Wikislovníku

[1] ČSN ISO/IEC 80000-3 (2007) Veličiny a jednotky, část 3: Prostor a čas

[Radio-2] NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1: SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.

[3] ttp://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515

[1]

[2]

[3]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny [[rozhlasová stanice|rozhlasových stanic]] udávala [[vlnová délka|délka vlny]]. Údaj ''vysíláme na vlně 183 m'' tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost [[anténa|antén]] a schopnost průniku překážkami. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky.
-Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u [[vzorkování]] jako [[vzorkovací frekvence]] jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).{{Doplňte zdroj}}
+Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 megacyklů (100 Mcyc/s, cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly se dnes nepoužívá. Přestože se nejedná o jednotku SI, používá se u [[vzorkování]] jako [[vzorkovací frekvence]] jednotky vzorků za sekundu (100 MS/s, vzorky za 1 s).<ref>http://elektrika.cz/data/clanky/kmit980515</ref>
 == Odkazy ==