Zoborožec vrásčitý
 Zoborožec vrásčitý | |
|---|---|
 Zoborožec vrásčitý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | zoborožcovití (Bucerotidae) |
| Rod | zoborožec (Rhabdotorrhinus) |
| Binomické jméno | |
| Rhabdotorrhinus corrugatus (Temminck, 1832) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoborožec vrásčitý (Rhabdotorrhinus corrugatus) je druh zoborožce z rodu Rhabdotorrhinus, který se přirozeně vyskytuje na Malajském poloostrově a na ostrovech Sumatra a Borneo. Své druhové jméno dostal podle vrásčité rudožluté přilbice, která je posazena na mohutném žlutém zobáku.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Zoborožce vrásčitého formálně popsal v roce 1832 nizozemský přírodovědec Coenraad Jacob Temminck.[2][3] Druhové jméno corrugatus pochází z latiny, ve které znamená „vrásčitý“.[4] Jedná se o monotypický taxon.[2] Druh má za sebou poměrně bohatou taxonomickou historii. Byl řazen do rodu Aceros a býval také považován za stejný druh se zoborožcem rudokrkým (Aceros nipalensis) a zoborožcem světlehlavým (Rhabdotorrhinus leucocephalus).[5]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se v jižní části Malajského poloostrova, na Borneu a Sumatře. Habitat druhu tvoří pralesní stálezelené nížinné lesy do 1000 m n. m. Může do jisté míry tolerovat selektivně vytěžované lesy, avšak nevyskytuje se v sekundárním lese. Celková početnost druhu není známa, avšak výskyt zoborožce vrásčitého bývá popisován jako neobvyklý až vzácný.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]_BHL38534577_(cropped).jpg)
Zoborožec vrásčitý dosahuje délky těla 65–70 cm.[7] Samec váží kolem 1590 g.[5] Samec a samice se vzhledově liší. Dospělý samec má korunku a zadní stranu krku a křídla černou. Tváře a přední strana krku jsou bílé. Ocas je u báze černý, zbytek bývá čerstvě po přepeření bílý, avšak časem se barví do žlutohněda díky oleji z ocasních žláz. Dominantu hlavy tvoří velký, mírně dolů zahnutý zobák s ostrou špičkou a zvrásněnou (odtud druhové jméno) přilbicí posazenou na horním zobáku. Většina zobáku je sytě žlutá, avšak kořen zobáku a hřebeny dolního zobáku jsou červenohnědé. Přilbice je rudě zbarvená. Těsně pod zobákem se nachází výrazné světle žluté hrdelní vaky. Kolem tmavě červených očí se nachází světle modrá neopeřená kůže, nohy jsou černé. Samice je o něco menší než samec, její přilbice je nižší a světlejší. Tváře a přední strana krku jsou nikoliv bílé, avšak černé. Její zobák je světle žlutý s hnědým kořenem, oči jsou šedohnědé, nohy nazelenale šedé.[7]
Biologie
[editovat | editovat zdroj]
Typicky se vyskytuje v páru, občas může tvořit hejna do 30 jedinců. Vokální projev druhu zahrnuje 1–3 kašlající zvuky sok sok sok nebo měkčí kou-uou, kterým se projevuje v letu. Živí se ovocem a menšími živočichy jako je hmyz, plži, plazi, žáby nebo ptačí vejce. Potravu sbírá na stromech, avšak dokáže ji uzmout i v letu. Za potravou může dolétávat i několik kilometrů a umí dokonce přeletět i otevřené moře.[5]
Hnízdění
[editovat | editovat zdroj]K zahnízdění dochází od ledna do května. Podobně jako u jiných zoborožců, i u zoborožce vrásčitého dochází k doslovnému zazdění samice na hnízdě v dutině vzrostlých stromů. Březí samice si v dutině vystaví zídku z trusu a zbytků jídla, a nechá v ní jen malý otvor, kterým v době inkubace a výchovy mláďat přijímají potravu od samce, který samici krmí regurgitací. Samice snáší 2–3, někdy i 4 vejce. Inkubace trvá 29–35 dní a mláďata po vylíhnutí zůstávají na hnízdě po dalších 35–54 dní, než dochází k vylétnutí z hnízda. I po opuštění hnízda však zůstávají mladí zoborožci v blízkosti rodičů po dobu alespoň 6 měsíců, během kterých jim rodiče shání potravu.[5]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce vrásčitého za ohrožený druh. Důvodem je rychle klesající početnost následkem rychlého odlesňování přirozených stanovišť i tlaku lovců. Lovci mohou zoborožce vrásčitého lovit záměrně, nebo se může jednat o nechtěný úlovek při lovu oborožce štítnatého (Rhinoplax vigil). Nevýhodou zoborožce vrásčitého navíc je, že není tolerantní vůči sekundárnímu lesu či degradovanému habitatu, takže jej odlesňování silně zasahuje.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TEMMINCK, C.J.; TEMMINCK, C. J.; BUFFON, Georges Louis Leclerc. Nouveau recueil de planches coloriées d'oiseaux : pour servir de suite et de complément aux planches enluminées de Buffon, édition in-folio et in-4⁰ de l'Imprimerie royale, 1770. A Strasbourgh: Chez Legras Imbert et Comp Dostupné online. DOI 10.5962/bhl.title.51468.
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 119. (anglicky)
- ↑ a b c d POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 188-189. (anglicky)
- ↑ a b Rhabdotorrhinus corrugatus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22682514A132244524.en. (anglicky)
- ↑ a b KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 218-221. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky)
- POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec vrásčitý na Wikimedia Commons 
Taxon Rhabdotorrhinus corrugatus ve Wikidruzích
