Zoborožec ostrovní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZoborožec ostrovní
alternativní popis obrázku chybí
Zoborožec ostrovní
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádzoborožci (Bucerotiformes)
Čeleďzoborožcovití (Bucerotidae)
Rodzoborožec (Rhyticeros)
Binomické jméno
Rhyticeros narcondami
Hume, 1873
Areál rozšíření
Synonyma

Aceros narcondami

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoborožec ostrovní (Rhyticeros narcondami) je druh zoborožce, který se vyskytuje pouze na ostrově Narkondam v Bengálském zálivu.

Systematika[editovat | editovat zdroj]

Zoborožce ostrovního formálně popsal v roce 1873 britský ornitolog Allan Octavian Hume.[2][3] Druhové jméno narcondami odkazuje k ostrovu Narkondam, kde se druh endemicky vyskytuje.[4] Zoborožec ostrovní byl původně řazen do rodu Aceros,[5] avšak moderní taxonomie jej zařazuje do rodu Rhyticeros.[5][2] Jedná se o monotypický taxon.[2] Nejbližším příbuzným zoborožce ostrovního je zoborožec guinejský (R. plicatus).[5]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se pouze na ostrově Narkondam, který politicky patří k Indii. Habitat druhu tvoří otevřené smíšení lesy do 700 m n. m., nejčastěji se však vyskytuje do 200 m n. m. Hnízdí do 450 m n. m.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ilustrace samce (nahoře) a samice (Daniel Giraud Elliot, 1882)

Dosahuje délky těla 45–50 cm.[7] Samec váží kolem 700–750 g, samice 600–750 g.[8] Hlava a krk samce jsou rezavé, u samice černé. Tělo včetně křídel jsou u obou pohlaví černé, ocas je bílý. Zobák je u kořene karmínový, avšak postupně přechází do bíla. Na horní čelisti je posazena nízká zvrásněná přilbice. Kolem očí se nachází neopeřený tmavě modrý oční kroužek, oční víčka jsou červená. Hrdlo je neopeřené, takže lze vidět bílou kůži. Duhovky jsou u samce oranžovohnědé, u samice olivově hnědé.[7]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Živí se ovocem, potravu doplňuje menšími živočichy, jako jsou plazi, pavouci, kudlanky, hadi nebo suchozemští krabi. Při krmení se může shlukovat do početných hejn až o 50 jedincích. Dospělci hřadují v párech, nedospělí jedinci v menších skupinkách o 3–7 jedincích.[8] Zoborožec ostrovní je důležitý roznašeč semen,[9][10] a snad jediným roznašečem semen palichy jemné (Caryota mitis) na ostrově Narkondam.[11] Dospělci se ozývají hlasitým ka-ka-ka-ka-ka nebo kok-kok-kok-kokok.[7]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Detail hlavy samce

K zahnízdění dochází od února do dubna. Hnízdí v přirozených dutinách stromů mezi 1,6–28 metry nad zemí. Samice se zazdívá na hnízdě a ponechává jen otvor pro příjem potravy, kterou jí v dalších několika týdnech donáší samec. Potrava je předávána regurgitací. Samice v době zazdění přepeřuje. Snáší dvě vejce.[8]

Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje ve své vyhodnocující zprávě o stavu populace z roku 2020 zoborožce ostrovního za zranitelný druh. Mezi lety 2009–2019 byl však druh veden jako ohrožený, avšak celková populace zoborožce se ukázala jako větší, než se původně myslelo, a stupeň ohrožení tak byl snížen. Druh akutně nic neohrožuje, avšak v minulosti měla na populaci vliv místní policejní stanice, jejíž představitelé káceli stromy na topení a údržbu. Část ostrova byla přeměněna na plantáž, avšak i ta se nyní omezuje na několik hektarů. Zdivočelé populace koz, které bránily regeneraci lesa, byly z ostrova odstraněny. Hlavně ve 20. století byl druh pravidelně loven, avšak ve 21. století je lov tohoto vzácného zoborožce omezen na minimum. Celková populace se odhaduje na 750–1400 jedinců (odhad z roku 2020).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b c Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ HUME, Allan Octavian. Stray feathers. Journal of ornithology for India and its dependencies. Calcutta: s.n, 1873. Dostupné online. S. 411. 
  4. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 266. (anglicky) 
  5. ↑ a b c GONZALEZ, Juan-Carlos T.; SHELDON, Ben C.; COLLAR, Nigel J. A comprehensive molecular phylogeny for the hornbills (Aves: Bucerotidae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2013-05-01, roč. 67, čís. 2, s. 468–483. Dostupné online [cit. 2023-11-22]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.02.012. 
  6. ↑ a b Rhyticeros narcondami [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22682531A182554475.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b c KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 227-229. (anglicky) 
  8. ↑ a b c POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 184-187. (anglicky) 
  9. ↑ NANIWADEKAR, Rohit; MISHRA, Charudutt; DATTA, Aparajita. Fruit resource tracking by hornbill species at multiple scales in a tropical forest in India. Journal of Tropical Ecology. 2015-11, roč. 31, čís. 6, s. 477–490. Dostupné online [cit. 2023-11-22]. ISSN 0266-4674. DOI 10.1017/S0266467415000449. (anglicky) 
  10. ↑ YAHYA, H. S. A. Ecology and Conservation of the Narcondam Hornbill, Aceros narcondami, in Andaman and Nicobar Islands. Příprava vydání K. Venkataraman, C. Raghunathan, C. Sivaperuman. Berlin, Heidelberg: Springer Dostupné online. ISBN 978-3-642-28335-2. DOI 10.1007/978-3-642-28335-2_17. S. 263–272. (anglicky) 
  11. ↑ GOPAL, Abhishek; GHUMAN, Sartaj; RAMACHANDRAN, Vivek; PAGE, Navendu; NANIWADEKAR, Rohit. Frugivory and seed predation of fishtail palm ( Caryota mitis Lour.) on the remote oceanic island of Narcondam, India. bioRxiv [online]. 2023-04-07. Dostupné online. DOI 10.1101/2023.04.06.535840. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky) 
  • POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zoborožec_ostrovní&oldid=23837338“