Přeskočit na obsah

Značení československého těžkého opevnění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Objekty těžkého opevnění budovaného v druhé polovině třicátých let dvacátého století v rámci výstavby československého opevnění mají propracovaný systém označení, umožňující jednoduchou identifikaci jednotlivých objektů. Značení objektů kombinuje kódové označení vycházející z jednotlivých úseků a krycí název představující slovní označení objektu.

Součásti značení

[editovat | editovat zdroj]

Označení objektů má následující součásti:

  • Písmenné označení úseku přidělené jednotlivým Ženijním skupinovým velitelstvím. Jednalo se o zkratku vzniklou z názvu sídelního města příslušného ŽSV (např. K), blízkého významného města (MO) nebo celé oblasti (MJ). Ve zvláštních případech má několik objektů odlišné označení než zbytek úseku, dané lokalitou (KrK, MD).
  • Někdy druhé písmenné označení umístěné za pomlčkou, které bylo přidělováno objektům dělostřeleckých tvrzí a objektům, které byly součástí samostatného uzávěru. V případě tvrzí se jednalo o zkratku vzniklou z názvu tvrze (např. B, St), v případě uzávěru buď o zkratku vzniklou z blízkého geograficky významného místa (KrK-L) nebo pořadové dle abecedy (Li-A a dále).
  • Písmeno S vyjadřujícím slovo srub
  • Pořadové číslo objektu v rámci úseku nebo samostatného uzávěru. Zpravidla se používala arabská čísla, výjimečně i římská (např. objekty v Krkonoších, několik objektů u Bratislavy). Číslování objektů probíhá v rámci jednotlivých úseků zpravidla na severní hranici od východu na západ (s výjimkou ŽSV I Staré Město pod Sněžníkem a postavení Liběchov-Jitrava, číslovaných v opačném směru) a na jižní hranici od západu na východ. Zvláštností je číslování ŽSV X Rokytnice v Orlických horách, které nezačíná od 1, ale navazuje na sousední ŽSV III Králíky (jehož součástí původně tento úsek byl).
  • Někdy rozlišovací malé písmeno přidělované v abecedním pořadí pro rozlišení objektů, kterým bylo nutné přidělit číslo shodné s jiným objektem. Používalo se buď tehdy, kdy byl původně plánovaný oboustranný pěchotní srub rozdělen na dva jednostranné (např. T-S 81a a T-S 81b) nebo pro označení nebojových objektů tvrzí (vchodové objekty, dělostřelecké pozorovatelny), kdy nebojový objekt dostal stejné číslo jako jeden z bojových objektů, doplněné rozlišovacím písmenem (např. vchodový objekt K-Bg-S 12a a pozorovatelna K-Bg-S 12b podle dělostřelecké věže K-Bg-S 12). Rozlišovací písmeno bylo také přiděleno objektům, které měly být dodatečně vloženy do obranné linie (zejména izolované dělostřelecké sruby a minometné sruby). Speciálním případem je dělostřelecká tvrz Orel, z níž byl postaven jen jeden pěchotní srub, MO-Or-S 20, zbytek tvrze byl odložen a plánované objekty dostaly označení odlišené jen rozlišovacími písmeny od MO-Or-S 20a po MO-Or-S 20e. Výjimečně stejnou roli plní římské číslo za lomítkem (např. R-S 90/II)
  • Krycí název obvykle reflektující nějaký výrazný objekt či krajinný prvek v okolí nebo přidělované podle jiného klíče (např. Polom, Březinka, Pravý, U silnice, Libuše, Horní dvoják, Bártovo pole).

Zvláštním případem jsou cvičné objekty, které byly značeny zcela mimo tento systém, např. pěchotní srub CE.

Příklady značení objektů

[editovat | editovat zdroj]
Označení Význam
N-S 82 Březinka N = úsek Náchod, S = srub, 82 = číslo objektu, Březinka = krycí název
R-H-S 77 U pozorovatelny R = úsek Rokytnice, H = tvrz Hanička, S = srub, 77 = číslo objektu, U pozorovatelny = krycí název
KrK-L-S I KrK = úsek Krkonoše, L = Luční hora, S = srub, I = číslo objektu
T-S 1a Kóta A T = úsek Trutnov, S = srub, 1 = číslo objektu, a = rozlišovací písmeno, Kóta A = krycí název
R-S 90/II Levý R = úsek Rokytnice, S = srub, 90 = číslo objektu, II = rozlišovací římské číslo. Levý = krycí název
Li-C-S 3 U hájovny Li = úsek Liberec, C = pořadové písmeno uzávěru Horní Polubný, S = srub, 3 = číslo objektu, U hájovny = krycí název

Úseky opevnění

[editovat | editovat zdroj]
Zkratka Význam Úsek poznámka
MO Moravská Ostrava ŽSV II Hlučín
O / OP Opava ŽSV IV Opava
Do Domašov ŽSV I Staré Město pod Sněžníkem
SM / StM Staré Město pod Sněžníkem
K Králíky ŽSV III Králíky objekt K-S 1 přičleněn pod ŽSV I
R Rokytnice v Orlických horách ŽSV X Rokytnice v Orlických horách
N Náchod ŽSV V Náchod
MD Malá Deštná
T Trutnov ŽSV VI Trutnov objekty T-S 1aT-S 20 přičleněny pod ŽSV V
KrK-L Luční hora v Krkonoších
KrK-K Kotel v Krkonoších ŽSV VII Liberec
Li-A Liberec - Harrachov
Li-B Liberec - Kořenov
Li-C Liberec - Polubný
Li-G Liberec - Mníšek
Li-H Liberec - Chrastava
LJ Liběchov - Jitrava postavení Liběchov-Jitrava
KH Krušné hory ŽSV VIII Most
Š Šumava ŽSV IX Domažlice
HD Horní Dyje ŽSV XI Hrušovany nad Jevišovkou
MJ Morava jih
DM Dolní Morava
B Bratislava ŽS 21 Bratislava
Ko Komárno
Zkratka Tvrz
Sm Smolkov
Š Šibenice
Bg / Hů Berghöhe (Hůrka)
Ba Bouda
Am Adam
H / Ha Hanička
Sk Skutina
D Dobrošov
JH Jírová hora
Pa Poustka
St Stachelberg (Babí)
- Bartošovice
- Gudrich
Kv Kronfelzov
MV Milotický vrch
Or Orel
- Orlík

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdeněk Komanec, Michal Prášil: Tvrze československého opevnění 1935-1938 1.díl, Společnost přátel československého opevnění, s.r.o., Brno, 1998