Šibenice (dělostřelecká tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šibenice
Chybí zde svobodný obrázek
Základní údaje
Umístění tvrze u Šibenice u Opavy
Zeměpisné souřadnice
Zkratka tvrze Š
Jiné názvy Galgenberg
Vedení tvrze
Velitel tvrze nebyl ustanoven
Nadřízené ŽSV ŽSV Opava
Plánovaný počet osádky 615 mužů
Výstavba
Stavební firma LANNA
Zahájení výstavby 30. dubna 1938
Smrtelných úrazů 1
Stav výstavby
30. září 1938
rozestavěna
Objekty tvrze
OP-S 30 Šibenice - pěchotní srub
OP-S 31 U cesty - pěchotní srub
OP-S 32 Kopaniny - pěchotní srub
OP-S 33 Katastr - dělostřelecká věž
OP-S 33a - minometná věž
OP-S 34 Březová - dělostřelecký srub
OP-S 35 U vrby - dělostřelecký srub
OP-S 35a Divá Hůra - vchodový objekt

Dělostřelecká tvrz Šibenice (též Galgenberg) je tvrz, která byla plánována v důsledku zvolení Adolfa Hitlera kancléřem v Německu. Patřila mezi páteř obrany československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla plánována do prostoru kóty 375 U Šibenice mezi obcemi Sádek a Milostovice, západně od Opavy. Velikost osádky se plánovala na cca 615 vojáků. Stavba tvrze byla zadána firmě Lanna, akciová společnost stavební, která započala se stavbou 30. dubna 1938. Zadávací částka činila 49 779 717,30 .

Tvrz tvořily tři pěchotní sruby (OP-S 30-32), dělostřelecká otočná věž (OP-S 33), minometná věž (OP-S 33a), dva dělostřelecké sruby (OP-S 34 a 35) a vchodový objekt (OP-S 35a). Projekt minometné věže ještě v době realizace tvrze nebyl zpracován, a tak se počítalo s dodatečným zadáním. Co se týče rozsahu, byla Šibenice nejrozsáhlejší tvrzí vůbec. Délka jejího podzemí činí asi 2800 m bez započítané 420 m dlouhé odvodňovací štoly.

DT Šibenice byla rozestavěna, avšak v důsledku ohrožení nacistickým Německem byla v rozestavěné fázi účelově zasypána tak, aby nebyl nalezen vstup - vchod do tvrze. Doposud nebyl vchod nalezen. V podzemní části jsou údajně velmi dlouhé spojovací chodby jako únikové cesty, tak spojovací a zásobovací. Chodby mají mít délku asi 2,5 km.

Úkoly tvrze[editovat | editovat zdroj]

Tvrz měla podporovat houfnicemi izolované pěchotní sruby od Opavy až po pěchotní srub OP-S 50 u obce Sosnová. Dělostřelecká otočná věž mohla svými zbraněmi ostřelovat německá města a městečka Pilszcz, Branice, Uciechowice a další. Nalevo od tvrze se měla palba překrývat se zrušenou tvrzí Milotický vrch, která byla nahrazena dvěma izolovanými dělostřeleckými sruby.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 40-41.