Dělostřelecká tvrz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vchodový objekt K-S 22a Krok na tvrzi Bouda
Dělostřelecký srub na francouzské Maginotově linii

Dělostřelecká tvrz je československý termín pro nejmohutnější a nejnákladnější součást předválečného opevnění. Stavebně se jedná o několik objektů těžkého opevnění, které jsou zpravidla propojeny systémem podzemních chodeb a sálů.

Na československých dělostřeleckých tvrzích byly vybudovány nebo naplánovány tyto typy objektů:

  • Vchodový objekt sloužící jako hlavní místo pro vstup posádky do interiéru tvrze a pro její zásobování. Z tohoto důvodu byl budován v týlovém prostoru.
  • Pěchotní srub zpravidla zakomponovaný do průběžné linie hlavního obranného postavení. Na úrovni pěchotních srubů měl být zastaven postup nepřítele.
  • Dělostřelecký srub byl jedním z objektů ve kterých byly umístěna hlavní výzbroj tvrze. V tomto případě kasematní houfnice ráže 100 mm.
  • Dělostřelecká otočná věž je druhým typem objektu určeným pro umístění hlavní výzbroje. Dvojče houfnic ráže 100 mm mohlo díky umístění v otočné věži působit v kruhu o 360°.
  • Minometná kopule byla plánována na tvrzích, v jejichž okolí se vyskytoval velmi členitý terén s četnými hluchými prostory.
  • Dělostřelecká pozorovatelna byla odolným pozorovacím stanovištěm. Jeho informace byly důležité pro řízení palby. Ne všechny pozorovatelny jsou s mateřskou tvrzí propojeny podzemním systémem.

Podzemní systém spojoval kromě některých dělostřeleckých pozorovatelen všechny tvrzové objekty. V podzemních prostorech se nacházelo týlové vybavení a zásoby. Pro tyto účely zde byly zřízeny mmj. sklady střeliva, potravin, paliva, kuchyně, filtrovna, zásobníky vody, elektrárna vybavená dieselagregáty, nemocnice a velitelství.

Dělostřelecké tvrze v Československu[editovat | editovat zdroj]

V Československu se v různém stádiu plánování vyskytlo 17 dělostřeleckých tvrzí. Pouze pět tvrzí se podařilo stavebně dokončit: Adam, Bouda, Hanička, Hůrka a Smolkov. Čtyři tvrze byly rozestavěny: Dobrošov, Skutina, Šibenice, Stachelberg. Další dvě tvrze nebyly, i přesto, že byla jejich výkresová dokumentace dokončena, zadány žádné stavební firmě: Jírová hora, Poustka. Realizace tvrzí Milotický vrch a Kronfelzov byla zrušena a nahrazena méně nákladným projektem. Tvrz Orel bývá rovněž zařazována mezi rozestavěné tvrze, nicméně zde došlo pouze k vybudování jednoho pěchotního srubu z důvodu zajištění celistvosti hlavního obranného postavení přičemž další výstavba byla odložena. Projekt tvrze Bartošovice byl zrušen a nahrazen výstavbou tvrze Hanička. Další tvrzí, která měla být vybudována až po dokončení Milotického vrchu je tvrz Gudrich. Mezi tvrze je zahrnován i plánovaný výcvikový areál Orlík, který měl kromě výcviku pevnostních jednotek sloužit v případě napadení i k obraně. Zajímavostí této tvrze je, že její objekty neměly být propojeny podzemním systémem.