Skutina (dělostřelecká tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skutina
Skutina.JPG
Základní údaje
Umístění tvrze mezi Sedloňovem a Novým Hrádkem
Zeměpisné souřadnice
Zkratka tvrze Sk
Jiné názvy nebyly používány
Vedení tvrze
Velitel tvrze nebyl ustanoven
Nadřízené ŽSV ŽSV Náchod
Plánovaný počet osádky 484 mužů
Výstavba
Stavební firma Dr. Ing. Karel Skorkovský
Zahájení výstavby 18. listopadu 1937
Smrtelných úrazů 0
Stav výstavby
30. září 1938
rozestavěna
Objekty tvrze
N-S 48 U stodol - pěchotní srub
N-S 49 Pod lesem - pěchotní srub
N-S 50 Na kótě - dělostřelecká věž
N-S 51 Na mezi - minometná věž
N-S 52 Bažina - dělostřelecký srub
N-S 52a V lese - vchodový objekt

Dělostřelecká tvrz Skutina je vojenská tvrz, postavená na území dnešního okresu Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji na obranu Československa proti nacistickému Německu. Patřila mezi páteřní stavby československého opevnění na severní hranici Československa. Stavba tvrze byla navržena do prostoru kóty 736 Skutina mezi Sedloňovem a Novým Hrádkem v Orlických horách. Velikost osádky se plánovala na 679 vojáků. Stavba tvrze byla zadána stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, civilní inženýr stavební a stavitel, akciová společnost a 14. prosince 1937 byla započata výstavba. Zadávací částka činila 31 843 990,40 Kč.

Tvrz měly tvořit dva pěchotní sruby (N-S 48 U stodol a N-S 49 Pod lesem), dělostřelecká otočná věž (N-S 50 Na kótě), minometná věž (N-S 51 Na mezi), dělostřelecký srub (N-S 52 Bažina) a vchodový objekt (N-S 52a V lese). Minometná věž (N-S 51 Na mezi) současně s tvrzí zadána nebyla, ta měla být dodatečně doplněna, avšak na jejím předpokládaném místě byla zřízena šachta do podzemí. Jako u všech tvrzí měly být postaveny jako první pěchotní sruby, které měly uzavřít linii opevnění. V červenci 1938 byl vybetonován první pěchotní srub N-S 48 a o měsíc později i druhý N-S 49. Oba sruby dodnes stojí ve výkopech, nebyly zavezeny, ani osazeny zvony. Doposud lze v okolí těchto srubů nalézt známky pracovních domů, těžebních jam apod. Podzemí tvrze bylo vyražené pouze z části a chodby proto nenavazují. Nejlblíže k dokončení měla chodba mezi sruby N-S-48 a N-S-49, kde ke spojení chybí pouze 8 m.

Úkol tvrze[editovat | editovat zdroj]

Tvrzové zbraně měly nalevo podporovat linii pěchotních srubů až k Náchodu a palebný vějíř dělostřeleckého srubu se měl překrývat s palebným vějířem srubu N-S 76 Amerika z nalevo situovaného Dobrošova. Palba dělostřelecké otočné věže mohla podporovat palbu i obranu linie a spolupracovat s otočnou věží z Haničky napravo.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Pěchotní srub N-S 48 U Stodol je v současné době veřejně přístupný, a to včetně 36 m hluboké šachty a malé části nedokončeného podzemí tvrze. Uvnitř srubu se nachází muzeum s dobovými zbraněmi i vybavením.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stehlík, Eduard: Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935-38. Praha: FORTprint, 1992, s. 54-55.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]