Zmarličník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxZmarličník
alternativní popis obrázku chybí
Zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae)
Rod zmarličník (Cercidiphyllum)
Siebold & Zucc.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum) - plody
Zmarličník nádherný (Cercidiphyllum magnificum) - samčí květy

Zmarličník (Cercidiphyllum) je jediný rod čeledi zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales) vyšších dvouděložných rostlin.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Dvoudomé opadavé stromy s jednoduchými střídavými až vstřícnými srdčitými listy s opadavými palisty. Čepel s vroubkovaným až zubatým okrajem a s dlanitou žilnatinou. Květy rozkvétají před olistěním, jsou bezobalné, ve vrcholových květenstvích na koncích brachyblastů. Samčí květy jsou v krátkých hroznech, s 8 až 13 volnými tyčinkami s červenými prašníky. Samičí květy v hlávkách, gyneceum svrchní monomerní, s mnoha vajíčky a dlouhou červenou čnělkou. Plodem je měchýřek. Semena jsou drobná, okřídlená, s hojným olejnatým endospermem.

Rod obsahuje 2 (podle některých autorů jen jediný) druhy, vyskytující se v Číně a Japonsku.

Charakteristickým stanovištěm jsou horské lesy mírného pásu.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V Cronquistově systému byla čeleď zmarličníkovité (Cercidiphyllaceae) řazena do řádu vilínotvaré (Hamamelidales) podtřídy Hamamelidae. V systému APG je uváděna v řádu lomikamenotvaré (Saxifragales), v němž je začleněna i většina čeledí bývalého řádu Hamamelidales.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Oba druhy lze použít jako okrasné rostliny, vhodné jsou do větších úprav jako solitéra.[1]

Zmarličníky mají působivé oranžové až červené podzimní zbarvení. Uvadající a tlející listí voní po sladkém pečivu.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]