Zija Dizdarević

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zija Dizdarević
Narození 18. února 1916
Úmrtí 1942 (ve věku 25–26 let)
Koncentrační tábor Jasenovac
Povolání spisovatel
Alma mater Fakulta filozofie Bělehradské univerzity
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zija Dizdarević (18. února 1916 Vitina, okres Ljubuški, Bosna a Hercegovina1942 koncentrační tábor Jasenovac, Nezávislý stát Chorvatsko), vlastním jménem Zijah, byl bosenskohercegovský prozaik bosňáckého původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny úředníka Šefkiji (?–30. května 1943), pocházejícího z hercegovské vsi Vitina, a Selimy Saliagić (?–8. května 1943), původem z Fojnice, kteří přivedli na svět syny Ziju (1916–1942), Rešada (1919–2011), Nijaze (1920–1989), Nusreta (1922–květen 1942), Hasana (1924–1945?), Raifa (1926), Faika (1929–2012) a tři dcery, Šaćiru (Šaću, ?–2017, vdanou Skorin), Mubu (*1934, vdanou Peleš) a Hatidžu (Điđu, *1936, vdanou Krnjević).

Ve Fojnici roku 1926 dokončil základní školu, v Sarajevu pak navštěvoval Šarí‘atské gymnázium (do 1930) a Učitelskou školu (do 1936). Roku 1937 se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity v Bělehradě, obory psychologie a pedagogika. V jugoslávské metropoli se mimo jiné spřátelil s Brankem Ćopićem, budoucím úspěšným spisovatelem. Již v mladickém věku inklinoval k levicově smýšlející mládeži, roku 1937 se přidal ke žákovským protestům v Státní technické škole a Gazi-Husrev-begově medrese, po německé agresi na Jugoslávii v dubnu 1941 se připojil ke komunistickým partyzánům a pracoval v ilegalitě. Krátce před odchodem na osvobozené partyzánské území byl ale zatčen a převezen do koncentračního tábora Jasenovac, kde byl zavražděn.[1]

Spolupracoval s mnohými jugoslávskými periodiky, mezi nimiž nechybí Politika, Mlada kultura, Pregled, Zora a Odjek. Jeho práce vyšly v knižní podobě až posthumně. Na popularizaci díla Ziji Dizdareviće po druhé světové válce měla podstatný vliv skutečnost, že se hlásil ke komunistickému hnutí, a současně politická angažovanost jeho sourozenců za nového režimu; v řadách partyzánů padli jeho bratři Nusret a Hasan, Rešad se věnoval politice, Nijaz a Raif diplomacii a Faik žurnalistice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Pripovijetke (Povídky, Sarajevo 1948), výbor povídek
  • Prosanjane jeseni (Prosněné podzimy, Sarajevo 1959), výbor povídek
  • Sabrana djela (Sebrané spisy, Sarajevo 1968), sebrané spisy
  • Pripovijetke (Povídky, ed. Iso Kalač, Sarajevo 1983), výbor povídek
  • Blago u duvaru (Poklad ve stěně, ed. Aleksandar Ljiljak a Željko Gaković, Sarajevo 1983), výbor povídek
  • Prosanjane jeseni (Prosněné podzimy, ed. Enes Duraković, Sarajevo 1991), sebrané povídky
  • Prosanjane jeseni (Prosněné podzimy, ed. Alija Hasagić Dubočanin, Sarajevo 1997, 1999), výbor povídek
  • Prosanjane jeseni (Prosněné podzimy, ed. Sead Trhulj, Sarajevo 1999), výbor povídek

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PORTAL, Oslobođenje. Oslobođenje - Sedam braće Dizdarevića u Narodnooslobodilačkoj borbi. Oslobođenje d.o.o.. Dostupné online [cit. 2017-09-23]. (bosensky)