Zemplínské vrchy
| Zemplínske vrchy Zempléni-szigethegység | |
|---|---|
 Zemplínské vrchy od jihu | |
| Nejvyšší bod | 469 m n. m. (Rozhľadňa) |
| Rozloha | 101 km² |
| Nadřazená jednotka | Matransko-slanská oblast |
| Sousední jednotky | Slanské vrchy, Východoslovenská pahorkatina, Východoslovenská rovina |
| Podřazené jednotky | Rožňavská brána |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Maďarsko |
 Zemplínské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě | |
 | |
| Horniny | slepenec, pískovec, dolomit, vápenec, jílovec, andezit |
| Povodí | Bodrog |
| Souřadnice | 48°27′ s. š., 21°43′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemplínské vrchy (slovensky Zemplínske vrchy, maďarsky Zempléni-szigethegység) jsou pohoří na jihovýchodě Slovenska. Patří do Matransko-slanské oblasti, která je součástí Vnitřních Západních Karpat. Táhnou se od severozápadu směrem na jihovýchod. Jejich jediným geomorfologickým podcelkem je Roňavská brána v západní části pohoří.[1]
S rozlohou 101 km² patří mezi menší slovenská pohoří. Nejvyšší vrchol Rozhľadňa dosahuje výšky 469 m n. m. Zemplínské vrchy odvodňuje řeka Bodrog. Vrchy patří do teplé klimatické oblasti. Vyšší polohy pokrývá listnatý les, nižší - zejména jižní stráně - jsou využívané na pěstování ovoce.
Složení půd na jihozápadních výběžcích pohoří se zasloužilo o vznik Tokajské vinařské oblasti, která zasahuje na Zemplín z Maďarska.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Zemplínské vrchy jsou v geologické literatuře známé také jako zemplínský ostrov. Někteří autoři je chápou jako samostatnou tektonickou jednotku zemplinikum. Celé pohoří je obklopeno mladšími neogénními sedimenty východoslovenské pánve a neovulkanitů.[2] Krystalinikum pohoří tvoří přeměněné horniny, hlavně svory, ruly, amfibolity a migmatity. Na slovenském území vystupují pouze na velmi malém území u Byště.[3] V jejich nadloží se zřejmě v příkrovové pozici nacházejí karbonské a permské kontinentální sedimenty s menšími slojemi černého uhlí, převažují však slepence, pískovce a jílovce. Nacházejí se zde i triasové křemence, vápence a dolomity. Na okrajích se nachází miocenní ryodacity, andezity a bazalty.
Vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Rozhľadňa (469 m)
- Vysoký vrch (434 m)
- Chotárny vrch (413 m)
- Šimonov vrch (331 m)
- Čierna hora (325 m)
- Viničná hora (283 m)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zemplínske vrchy na slovenské Wikipedii.
- ↑ MAZÚR, E.; LUKNIŠ, M. Geomorfologické členenie SSR a ČSSR. Bratislava: Slovenská kartografia, 1986. Kapitola Časť Slovensko.
- ↑ VASS, D. Vysvetlivky k mape regionálne geologické členenie Karpat a severných výbežkov Panónskej panvy na území ČSSR. Bratislava: Geologický ústav Dionýza Štúra, 1988. S. 65.
- ↑ KRIST, E.; KORIKOVSKIJ, S.P.; PUTIŠ, M., JANÁK, M.; FARYAD, S.W. Geology and petrology of metamorphic rocks of the Western Carpathian crystalline complexes. Bratislava: Comenius University Press, 1992. S. 324.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemplínské vrchy na Wikimedia Commons
