Zangilan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zangilan
Zəngilan
Ковсакан - panoramio.jpg
Zangilan – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+4
StátÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán
RajónZangilanský
Zangilan
Zangilan
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel500 (2015[1])
Správa
Označení vozidel64
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zangilan (ázerbájdžánsky: Zəngilan) je město a centrum zangilanské oblastiÁzerbájdžánu. Nachází se 100 km od města Lačin a 147 km od hlavního města Náhorního Karabachu Chankendi.

Dějiny města[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podle arménského geografického díla Ašcharacujc ze 7. století byl moderní Zangilan a jeho okolí součástí jedné z 15 provincií Velké Arménie, provincie Sjunik.[2]

Kolem roku 1300 se v oblasti Zangilanu nacházelo město Verjnavan, které možná je totožné s dnešním Zangilanem, nebo stálo nedaleko od současného města.[3]

V roce 1340 je Zangilan pod jménem Zanijan zmíněn v díle Nuzhat al-kulu od středověkého perského geografa Hamdallaha Kazviniho.[4]

V 19. století, poté co se toto území stalo součástí Ruska, se Zangilan nazývaný tehdy Pirčivan stal součástí okresu Zangezur v Jelizavetpolské gubernii.

Podle Sběru statistických údajů o počtu obyvatel Kavkazského regionu, extrahovaného z rodinných seznamů roku 1886" v osadě Pirčivan bylo 50 rolnických domů a 211 Ázerbájdžánců (ve zdroji uvedeno jako Tataři) šítské víry, kteří byli rolníky.[5]

Zangilan v dobách SSSR[editovat | editovat zdroj]

Jako součást Ázerbájdžánské SSR existovala až do roku 1957 vesnice Pirčivan. Podle údajů z roku 1933 zde žilo 547 obyvatel, z toho 98,7 % byli Ázerbájdžánci. 31. 8. 1957 došlo k přejmenování vesnice na Zangilan. V roce 1967 získal Zangilan status města.[6]

Podle sovětského sčítání lidu z roku 1979 ve městě žilo 5 012 lidí, z toho 96,1 % Ázerbájdžánců a 3,6 % Rusů nebo Ukrajinců. Arméni se zde prakticky nevyskytovali. Populace vzrostla na 6 968 v roce 1989.[7]

Za dobu existence SSSR 13 lidí ze Zangilanu obrželo titul Hrdina socialistické práce - nejvyšší státní vyznamenání v SSSR. Nikde jinde nebylo tolik nositelů socialistického řádu, proto se v dobách SSSR o městě mluvilo jako o Zlatém Zangilanu.[6]

Zangilan pod arménskou okupací[editovat | editovat zdroj]

29. 8. 1993 se město Zangilan dostalo pod kontrolu etnických arménských sil během války o Náhorní Karabach a bylo spravováno jako součást Kašataghského regionu de facto nezávislé republiky Arcach. Město bylo dobyto po 67 dnech obléhání. 235 civilistů bylo zabito. Všichni Ázerbájdžánští obyvatelé města byli násilně vyhnáni. Během období arménské okupace bylo město přejmenováno na Kovsakan (Կովսական). V roce 2005 bylo ve městě méně než 400 obyvatel.

Po vypuknutí syrské občanské války v roce 2011 do města začal směřovat proud arménských uprchlíků ze Sýrie, většina z nich byli zkušení farmáři.[8] Proti přesídlování syrských Arménů na své území protestoval Ázerbájdžán.[9]

Zangilan v současnosti[editovat | editovat zdroj]

20. října 2020 ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev oznámil, že ázerbájdžánské ozbrojené síly získaly kontrolu nad městem.[10][11]

24. prosince 2020 město navštívil prezident Ilham Alijev spolu se svou manželkou Mehriban Alijev a setkal se zde s armádou.[12][13]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází na pravém břehu řeky Ochči.

Městem vede nefunkční železnice Mindživan – Kapan.

V okolí města je řada zdrojů surovin – stavební kámen, ložiska zlata, ložiska černého mramoru, vápenec.[14]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zəngilan na anglické Wikipedii a Зангелан na ruské Wikipedii.

  1. http://stat-nkr.am/files/publications/2015/LXH_tverov_2015.pdf
  2. HEWSEN, Robert H. The Geography of Ananias of Širak: Ašxarhacʻoycʻ, the Long and the Short Recensions. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (English) 
  3. MATHEWS, Thomas F.; SANJIAN, Avedis Krikor; ORNA, Mary Virginia. Armenian Gospel Iconography: The Tradition of the Glajor Gospel. [s.l.]: Dumbarton Oaks 452 s. Dostupné online. ISBN 978-0-88402-183-4. (anglicky) Google-Books-ID: riNIXZzr_NcC. 
  4. ХАМДАЛЛАХ КАЗВИНИ->УСЛАДА СЕРДЕЦ->ТЕКСТ. www.vostlit.info [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  5. Просмотр документа - dlib.rsl.ru. dlib.rsl.ru [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  6. a b HTTPS://WWW.VIRTUALKARABAKH.AZ. Zangilan. www.virtualkarabakh.az [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  7. Демоскоп Weekly - Приложение. Справочник статистических показателей.. www.demoscope.ru [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  8. Armenia: Syrian Refugees Resettling in Occupied Azerbaijani Territory | Eurasianet. eurasianet.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Карабах может стать второй родиной для сирийских армян. iwpr.net [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Президент Алиев: ВС Азербайджана освободили от оккупации город Зангилан. Sputnik Азербайджан [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online. (rusky) 
  11. President Ilham Aliyev: Zangilan city and 6 villages of the district, 18 villages of Fuzuli, Jabrayil, and Khojavand districts liberated. MINISTRY OF DEFENCE OF THE REPUBLIC OF AZERBAIJAN [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ильхам Алиев и Мехрибан Алиева поехали в освобожденные Зангилан и Губадлы - видео. Sputnik Азербайджан [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (rusky) 
  13. President Ilham Aliyev and first lady Mehriban Aliyeva visited Gubadli and Zangilan districts. mehriban-aliyeva.az [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. MENAFN. Liberation of Zangilan to increase production and export of Azerbaijan's mineral resources. menafn.com [online]. [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]