Zásadka (zámek)
| Zásadka | |
|---|---|
 Zřícenina zámku | |
| Účel stavby | |
šlechtické sídlo | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční |
| Výstavba | 2. polovina 14. století |
| Přestavba | po roce 1560 a 1604 |
| Zánik | počátek 19. století |
| Poloha | |
| Adresa | ostroh nad Jizerou, Sychrov,  Česko |
| Souřadnice | 50°33′24,12″ s. š., 14°58′53,4″ v. d. |
  Zásadka | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25026/2-1699 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zásadka je zřícenina renesančního zámku, který byl vybudován na místě středověkého hradu[1] na severním okraji Sychrova u Mnichova Hradiště v okrese Mladá Boleslav v nejsevernějším výběžku Středočeského kraje. Nachází se na ostrožně na levém břehu Jizery nad jejím soutokem s Mohelkou v nadmořské výšce 260 metrů.[2] Od roku 1967 je zapsána jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původně menší vladyckou tvrz nechal postavit některý z rytířů ze Zásadky, předpokládá se, že stavebníkem mohl být buď Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr Ješek.[3] První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1406 v souvislosti s její koupí Matějem Pomazánkou ze Zlivi.[4] V 15. století sídlo vlastnili Čuchové z Navarova a ze Zásady, kteří posléze upadli do dluhů a roku 1452 tvrz prodali Jiřímu z Poděbrad. Koncem 15. století za vlastnictví Frycka z Daliměřic je sídlo uváděno pod názvem Nová Zásadka, protože byla tvrz po změně majitelů zřejmě přestavěna a začala se označovat jako hrad. Za Jana Hrzána z Harasova (1520) a Petra Samšinského ze Samšiny (1539) se mluví o zpustlém zámku.[5]
V roce 1560 Zásadku koupil Zikmund Vančura z Řehnic, který hrad posléze přestavěl na renesanční zámek. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova, který sídlo koupil v roce 1604.[2] Po rychlém střídání majitelů získávají sídlo na konci 17. století definitivně Valdštejnové, kteří ho připojují k panství Mnichovo Hradiště. Za Valdštejnů došlo k postupnému úpadku místního hospodářství. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století, kdy ho obýval jen panský hajný. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu. Stavba postupně chátrala, definitivně se proměnila ve zříceninu v druhé polovině 19. století. V držení Valdštejnů zůstala Zásadka až do roků 1945.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Tvrz a posléze zámek stával na levém břehu Jizery na svahu, který prudce spadá k řece.[6]
Předchůdcem hradu byla gotická tvrz, jejíž podobu neznáme. Její součástí byla pravděpodobně čtverhranná věž u jihozápadního nároží, která se dochovala jen v podobě terénního reliktu. Čelo pozdějšího hradu chránily příkopy. Za nejstarší část dnešní zříceniny se považuje částečně zasypaný dvoutraktový palác s valeně zaklenutými suterény na severní straně. Celou severozápadní a jihozápadní stranu areálu později zaujímal výstavný renesanční palác, který přiléhal ke starší obvodové hradbě.[5][7]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Na Zásadku odbočuje zeleně značená turistická trase, která vede strmým skalnatým stoupáním boční roklí z údolí Jizery.[6] Směrem dolů v údolí leží obec Mohelnice nad Jizerou a trasa končí v Březině. Směrem nahoru nad Sychrovem je vrch Káčov a trasa končí v Mnichově Hradišti. Z ostrohu Zásadky je pěkný výhled na údolí Jizery, Mohelnici a Ještěd. Vstup na zříceninu je volný.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-02]. Identifikátor záznamu 136118 : Zámek Zásadka, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Téměř neznámou Zásadku vlastnil i jeden z popravených vůdců stavovského povstání. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
- ↑ Zřícenina hradu Zásadka [online]. Ceskyraj.info [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-14.
- ↑ a b Zásadka [online]. Hrady.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zásadka, s. 150–152.
- ↑ a b Seznam. Zřícenina zámečku Zásadka [online]. mapy.cz [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Zřícenina hradu Zásadka [online]. Atlas Česka [cit. 2013-04-01]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zásadka – zámek, s. 531–533.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zásadka, s. 619–620.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Zásadka hrad, s. 133–136.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zásadka na Wikimedia Commons - KROBOVÁ, Adriana. Renesance versus gotika [online]. Český rozhlas, 2009-05-23 [cit. 2017-07-26]. Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.
