Zásadka (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zásadka
Zřícenina zámku
Zřícenina zámku
Účel stavby

šlechtické sídlo

Základní informace
Sloh gotický, renesanční
Výstavba 2. polovina 14. století
Přestavba po roce 1560 a 1604
Zánik počátek 19. století
Poloha
Adresa ostroh nad Jizerou, Sychrov, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Zásadka
Zásadka
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25026/2-1699 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zásadka je zřícenina renesančního zámku, který byl vybudován na místě středověkého hradu[1] na severním okraji SychrovaMnichova Hradištěokrese Mladá Boleslav v nejsevernějším výběžku Středočeského kraje. Nachází se na ostrožně na levém břehu Jizery nad jejím soutokem s Mohelkou v nadmořské výšce 260 metrů. Od roku 1967 je zapsána jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně menší vladyckou tvrz nechal postavit některý z rytířů ze Zásadky, předpokládá se, že stavebníkem mohl být buď Ješek Ocas ze Zásadky nebo jeho bratr Ješek.[2] První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1406 v souvislosti s její koupí Matějem Pomazánkou ze Zlivi.[3] V 15. století sídlo vlastnili Čuchové z Navarova a ze Zásady, kteří posléze upadli do dluhů a roku 1452 tvrz prodali Jiřímu z Poděbrad. Koncem 15. století za vlastnictví Frycka z Daliměřic je sídlo uváděno pod názvem Nová Zásadka, protože byla tvrz po změně majitelů zřejmě přestavěna a začala se označovat jako hrad. Za Jana Hrzána z Harasova (1520) a Petra Samšinského ze Samšiny (1539) se mluví o zpustlém zámku.[4]

Nádvorní strana severního paláce
Západní roh nádvoří

V roce 1560 Zásadku koupil Zikmund Vančura z Řehnic, který hrad posléze přestavěl na renesanční zámek. Stavební úpravy zde prováděl počátkem 17. století i Václav Budovec z Budova, který sídlo koupil v roce 1604. Po rychlém střídání majitelů získávají sídlo na konci 17. století definitivně Valdštejnové, kteří ho připojují k panství Mnichovo Hradiště. Za Valdštejnů došlo k postupnému úpadku místního hospodářství. Zámek pak byl užíván až do počátku 19. století, kdy ho obýval jen panský hajný. Roku 1790 zámek vyhořel, ale ještě v roce 1820 měl střechu. Stavba postupně chátrala, definitivně se proměnila ve zříceninu v druhé polovině 19. století. V držení Valdštejnů zůstala Zásadka až do roků 1945.[3]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Tvrz a posléze zámek stával na levém břehu Jizery na svahu, který prudce spadá k řece.[5]

Předchůdcem hradu byla gotická tvrz, jejíž podobu neznáme. Její součástí byla pravděpodobně čtverhranná věž u jihozápadního nároží, která se dochovala jen v podobě terénního reliktu. Čelo pozdějšího hradu chránily příkopy. Za nejstarší část dnešní zříceniny se považuje částečně zasypaný dvoutraktový palác s valeně zaklenutými suterény na severní straně. Celou severozápadní a jihozápadní stranu areálu později zaujímal výstavný renesanční palác, který přiléhal ke starší obvodové hradbě.[4][6]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Na Zásadku odbočuje zeleně značená turistická trase, která vede strmým skalnatým stoupáním boční roklí z údolí Jizery.[5] Směrem dolů v údolí leží obec Mohelnice nad Jizerou a trasa končí v Březině. Směrem nahoru nad Sychrovem je vrch Káčov a trasa končí v Mnichově Hradišti. Z ostrohu Zásadky je pěkný výhled na údolí Jizery, Mohelnici a Ještěd. Vstup na zříceninu je volný.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-04-02]. Identifikátor záznamu 136118 : Zámek Zásadka, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Zřícenina hradu Zásadka [online]. Ceskyraj.info [cit. 2013-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-14. 
  3. a b Zásadka [online]. Hrady.cz [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 
  4. a b DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Zásadka, s. 150–152. 
  5. a b Seznam. Zřícenina zámečku Zásadka [online]. mapy.cz [cit. 2019-02-18]. Dostupné online. 
  6. Zřícenina hradu Zásadka [online]. Atlas Česka [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zásadka – zámek, s. 531–533. 
  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Zásadka, s. 619–620. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Boleslavsko. Svazek X. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 406 s. Kapitola Zásadka hrad, s. 133–136. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zásadka ve Wikimedia Commons
  • KROBOVÁ, Adriana. Renesance versus gotika [online]. Český rozhlas, 2009-05-23 [cit. 2017-07-26]. Vložené audio s citacemi Augusta Sedláčka a komentáři Tomáše Durdíka. Dostupné online.