X-Men: Budoucí minulost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
X-Men: Budoucí minulost
Původní názevX-Men: Days of Future Past
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Jazykyangličtina a vietnamština
Délka131 min
Žánryakční film
superhrdinský film
dystopický film
filmový thriller
crossover
sci-fi film
film o cestování v čase
PředlohaDays of Future Past
Námětkomiks X-Men: Days of Future Past od Chrise Claremonta a Johna Byrneho
ScénářJane Goldmanová
Simon Kinberg
Matthew Vaughn
RežieBryan Singer
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleShawn Ashmore
Halle Berryová
Adán Canto
Daniel Cudmore
Peter Dinklage
… více na Wikidatech
ProdukceLauren Shuler Donner
Simon Kinberg
Matthew Vaughn
Bryan Singer
Hutch Parker
HudbaJohn Ottman
KameraNewton Thomas Sigel
StřihJohn Ottman
Výroba a distribuce
Premiéra10. 5. 2014 (svět)
22. 5. 2014 (Česko)
23. 5. 2014 (USA)
Produkční společnostiMarvel Entertainment
Dune Entertainment
Bad Hat Harry Productions
20th Century Studios
Ingenious Media
Marv Films
DistribuceInterCom
20th Century Studios
Netflix
Disney+
Rozpočet200 milionů USD
Tržby746 mil. US$ (celosvětově)[1]
Přístupnostod 12 let
X-Men
Wolverine Deadpool
X-Men: Budoucí minulost na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

X-Men: Budoucí minulost (v anglickém originále X-Men: Days of Future Past) je superhrdinský film z roku 2014 inspirovaný komiksem X-Men: Days of Future Past autora Chrise Claremonta z roku 1981. Dějově se jedná o pokračování filmů X-Men: Poslední vzdor (2006) a X-Men: První třída (2011). Režie se chopil Bryan Singer, autor filmů X-Men (2000) a X-Men 2 (2003). Scénář napsal Simon Kinberg podle příběhu, na kterém se podílel s Matthewem Vaughnem a Jane Goldmanovou.

Ve filmu se objeví postavy z původní i nové trilogie. Hrají Hugh Jackman, James McAvoy, Michael Fassbender, Jennifer Lawrenceová, Halle Berryová, Anna Paquin, Ellen Page, Nicholas Hoult, Shawn Ashmore, Peter Dinklage, Ian McKellen a Patrick Stewart.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Film má dvě časové roviny. Začíná v dystopické budoucnosti, kde jsou mutanti i lidstvo loveni a pomalu hlazeni vojsky zabijáckých robotů zvaných Sentinelové. Malá skupinka přeživších mutantů bojuje proti vyhlazování. Ve skupince je i mutantka Kitty Pryde, která má schopnost projektovat vědomí jedince do jeho dřívějšího Já. V Číně se setká se Storm, Wolverinem, profesorem Xavierem a Magnetem. Ti jí představí plán, ve kterém se má vrátit Wolverine do roku 1973, kdy mutantka Mystique spáchala atentát na tvůrce programu Sentinel a odpůrce mutantů Bolivara Traska. Tento atentát uvedl program do chodu a zapříčinil apokalyptickou budoucnost.

Wolverine se v roce 1973 probudí s vědomím svého staršího Já. Poté navštíví Xavierovu školu pro nadané děti, která je však řadu let zavřená. Ve škole je jen Hank McCoy, který se stará o zlomeného a na léku proti bolesti závislého Charlese Xaviera (viz děj X-Men: První třída). Wolverine ho přesvědčí, že má poselství z budoucnosti s tím, že Xavier musí přesvědčit Mystique, aby atentát nespáchala. Všichni tuší, že k tomu potřebují ještě Magneta. Ten je však v roce 1973 v přísně střeženém vězení hluboko pod Pentagonem, ve Washingtonu, D.C.. K jeho osvobození využijí schopnosti Pietra Maximoffa alias Quicksilvera.

V Paříži se ve stejné době koná mírová konference o skončení války ve Vietnamu. Mystique zde chce spáchat onen atentát na Bolivara Traska, který ve svém antimutantském programu prováděl nelidské pokusy na zajatých mutantech. Je sice odhalena, ale ve stejné době dorazí Wolverine, Beast, Xavier a Magneto a atentát překazí. Nicméně Magneto se rozhodne pokusit zabít Mystique, aby ochránil mutanty od apokalyptické budoucnosti. Při tom své schopnosti ukáží na veřejnosti a před médii. Jako reakci na obrovskou vlnu strachu mezi Američany, vyvolanou Magnetovým soubojem, se prezident Richard Nixon rozhodne podpořit Traskův program Sentinel a vyžádá si demonstraci prototypů.

Na přehlídce programu Sentinel se Mystique znovu pokusí spáchat atentát na Traska, avšak přeruší ji Magneto, který se rozhodne demonstrovat sílu mutantů. Ovládne Sentinely, přepadne Bílý dům a pokusí se zastřelit prezidenta Nixona, to vše před kamerami. Zabrání mu v tom až Xavier, který konečně přesvědčí Mystique, že existuje i jiná cesta. Společně poté porazí Magneta. Magneto uprchne a prezident je díky mutantům zachráněn. Tím končí linie vedoucí k apokalyptické budoucnosti a ta se přemění do mnohem světlejší, kde mutantni žijí v Xavierově škole pro nadané a snaží se koexistovat s lidstvem.

Film má jednu potitulkovou scénu odkazující na film X-Men: Apokalypsa (2016).

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Hugh Jackman Logan / Wolverine
James McAvoy mladý Charles Xavier / Professor X
Patrick Stewart starší Charles Xavier / Professor X
Michael Fassbender mladý Erik Lehnsherr / Magneto
Ian McKellen starší Erik Lehnsherr / Magneto
Jennifer Lawrenceová Raven Darkhölme / Mystique
Halle Berryová Ororo Munroe / Storm
Anna Paquin Marie / Rogue
Ellen Page Kitty Pryde / Shadowcat
Nicholas Hoult mladší Hank McCoy / Beast
Kelsey Grammer starší Hank McCoy / Beast
Peter Dinklage Bolivar Trask
Shawn Ashmore Bobby Drake / Iceman
Omar Sy Bishop
Daniel Cudmore Peter Rasputin / Colossus
Evan Peters Pietro Maximoff / Quicksilver
Fan Bingbing Clarice Ferguson / Blink
Adan Canto Roberto da Costa / Sunspot
Booboo Stewart James Proudstar / Warpath
Josh Helman William Stryker
Lucas Till Alex Summers / Havok
Mark Camacho prezident Richard Nixon

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

Tržby[editovat | editovat zdroj]

X-Men: Days of Future Past vydělal v Severní Americe 233 921 534 dolarů, v ostatních zemích poté 512 124 166 dolarů. Celkem tedy utržil 746 045 700 amerických dolarů.[2] Film byl v USA nasazen v 3 996 kinech.

V České republice byl film uveden do 111 kin prostřednictvím distribuční společnosti CinemArt. Za první víkend film vydělal 5,5 milionů korun s návštěvností 38 113 diváků.[3] Celkem v ČR film vydělal 16,9 milionů korun s celkovou návštěvností 118 048 diváků.[4]

Recenze[editovat | editovat zdroj]

Ocenění a nominace[editovat | editovat zdroj]

Ocenění Kategorie Nominovaný Výsledek
AACTA Awards nejlepší vizuální efekty nominace
Cena Saturn nejlepší film (podle komiksu) nominace
nejlepší režie Bryan Singer nominace
nejlepší střih John Ottman nominace
nejlepší kostýmy Louise Mingenbach nominace
nejlepší masky Adrien Morot, Norma Hill-Patton nominace
Cena Saturn nejlepší film na DVD vítězství
Empire Awards nejlepší film (sci-fi/fantasy) vítězství
Filmová cena Britské akademie nejlepší vizuální efekty nominace
Filmová cena MTV nejlepší zloduch Peter Dinklage nominace
Kids' Choice Awards nejoblíbenější herečka (akční film) Halle Berryová nominace
Ellen Page nominace
nejoblíbenější herec (akční film) Hugh Jackman nominace
nejoblíbenější filmový herec nominace
Oscar nejlepší vizuální efekty nominace
St. Louis Film Critics Association nejlepší scéna Quicksilver uniká z Pentagonu vítězství
Teen Choice Awards nejlepší film (sci-fi/fantasy nominace
nejlepší filmová herečka (sci-fi/fantasy) Halle Berryová nominace
Jennifer Lawrenceová vítězství
nejlepší filmový zloduch Michael Fassbender nominace
nejlepší filmový zloděj scén Nicholas Hoult nominace
Ellen Page nominace
People's Choice Awards nejoblíbenější film nominace
nejoblíbenější akční film nominace
Screen Actors Guild Awards nejlepší kaskadérský tým nominace
Visual Effects Society Awards nejlepší vizuální efekty (film) Ricard Stammers, Blondel Aidoo, Lou Pecora, Anders Landlangs, Cameron Waldbauer nominace
nejlepší virtuální kamera Austin Bonang, Casey Schatz, Dennis Jones, Newton Thomas Sigel for the "Kitchen Scene" vítězství
nejlepší vizuální efekty (film – simulace) Adam Paschke, Premamurti Paetsch, Sam Hancock, Timmy Lundin for "Quicksilver Pentagon Kitchen" vítězství
Young Hollywood Awards nejlepší obsazení nominace
nejoblíbenější herečka Jennifer Lawrenceová nominace
nejlepší superhrdina Nicholas Hoult nominace

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]