Wikipedistka:Zorka Sojka/Pískoviště/3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Westend
Karlovy Vary
Westend v roce 1898
Westend v roce 1898
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′33″ s. š., 12°52′31″ v. d.
Základní informace
PSČ361 00
Počet domů26 vil
8 hotelů
2 kostely
Westend Karlovy Vary
Westend
Karlovy Vary
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Městská čtvrť Westend je nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech. Leží mezi ulicemi Krále Jiřího, Petra Velikého a Sadovou. Vznikla v letech 1872–1914 v době tzv. Zlatého věku, v období největšího rozkvětu města. Historicky ji tvořilo dvacet šest vil, osm hotelů a dva kostely. Do lokality Westend patří i objekt „Malé Versailess“ a spadají sem i vily[1] stavěné od roku 1927 v Křižíkově ulici.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

S rozvojem vilové architektury v západní Evropě došlo k vilové výstavbě též na území Karlových Varů. Důvodem byl i rostoucí zájem bohatší klientely o pobyty v lázních a bylo tedy nutné zvýšit též estetický účinek města. Doba požadovala výstavbu hotelů a penzionů, ale i lázeňských vil, celých či částečně pronajímatelných lázeňským hostům. K tomu byla vyhledávána místa hlavně v blízkosti zeleně.[2]

Na Zámeckém vrchu[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 rozhodla městská rada o výstavbě vilové čtvrti za městem v lokalitě nad Zámeckým vrchem, kde stávaly stodoly zámožných měšťanů. První vila postavena v této lokalitě byla Königs Villa, Královská vila, vybudována v neorenesančním stylu v letech 1872–1873 podle projektové dokumentace pražského stavitele Alfreda Kirpala. Další vilu ve stylu italizujícím s názvem Shakespeare si postavil výše ve svahu jeden rok poté 1874 Josef Koretz. Jihozápadně od vily Shakespeare vyrostla v letech 1875–1876 neopalladiánská vila Stainl (později o názvech vila Milton a vila Pöhl, dnes vila Artemis), jejím stavebníkem byl Anton Stainl a projekt zpracoval stavitel Konrad Eckle.[3]

V průběhu následných let byla lokalita zastavována dalšími vilami – s dnešními názvy (výčet od ulice Zámecký vrch přes horní část Sadové až k horní části Krále Jiřího) –

Zámecký vrch:

vila Livia, postavena jako poslední ve Westendu, původně vila Fasolt, (asi dědek - Jiřího Křičky),


vila Tereza,

hotel Bristol, největší ve Westendu, plány Hans Schidl ?????

vila Rusalka, původně villa Klemm, dostavěná 1897, Vila Rusalka, byla postavena pro dvorního mistra stavitele D. A. Klemma.


vila Carlton (Kennsington) postavena v roce 1897 podle projektu městského mistra stavitele Josefa Walderta. Dříve nesla název vila Kennsington

hotel Savoy, postavena v roce 1897 podle návrhu vídeňského architekta Alfreda Bayera, od roku 1995 památkově chráněna

vila Kleopatra (Waldert) postavena v roce 1897

rus konzulát: Generální konzulát Ruské federace, Petra Velikého 974/18 (vila Sylva)


V Sadové ulici[editovat | editovat zdroj]

hotel Mignon, Sadová 1049/55

vila Ahlan (Maier), postavena v letech 1896–1898 podle projektu Roberta Příhody. V minulosti byl její název vila Splendid, později vila Maier, https://pamatkovykatalog.cz/vila-ahlan-20567430


V ulici Krále Jiřího[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Krále Jiřího (Karlovy Vary).

vila Chopin původním názvem vila Schäffler, stojí v ulici Krále Jiřího 2, č. p. 1000, dnes hotel

vila Eliška dnes hotel (Rosenfeld)

dům Bílý kříž

dům Čajkovský ????????

vila Ritter

vila Trocnov evangelický hospic, Krále Jiřího 3, č. p. 1053 dnes hotel

vila Vyšehrad původním (pracovním) názvem vila Waldert, později přejmenována na vilu Hohenburg, stojí v ulici Krále Jiřího 5, č. p. 1087 dnes hotel

vila Smetana (Strunz) Krále Jiřího 7, č. p. 1096 dnes hotel

vila Becher


vila Charlotte  ????????

vila Columbus ???????? dům - Sadová 830/21

[4]


xxx

xxx


V roce 1888 karlovarská městská rada připomněla vyhláškou základní podmínky k výstavbě vilových objektů podle zásad schválených již v roce 1874 c. k. místodržitelstvím v Praze: Půdorys budovy vilového charakteru, který přesahuje plochu 400 m², má být od ostatních oddělen nezastavěnou plochou nejméně pěti až šestinásobnou, než je samotná stavební parcela. Doporučuje se uplatnění teras, rizalitů, lodžií apod. Přitom má být tento objekt izolovaný a plocha bez zástavby má obklopovat budovu ze všech stran. Vnitřní prostory a dvorky k hospodářským účelům nejsou zde povoleny.[5]


Zakázky na stavbu nových vilových objektů realizovali stavební firmy Příhoda a Němeček z Vídně, Slowak a Čerych z Prahy a místní stavitelé Josef Waldert, Josef Koretz, D. A. Klemm a další. Na projektech se podíleli Alfred Bayer, Příhoda, Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, Karl Ernstberger aj.[6]


V roce 1895 dostala vilová čtvrť své jméno Westend, tedy západní část města. Inspirací pro toto označení byl londýnský West End, kde západní část města nebyla chápána pouze jako čtvrť pro bohaté, ale též zde bylo doloženo čistší ovzduší pro bydlení ve zdravější lokalitě.[5][6]



V Křižíkově ulici[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také na stránce Křižíkova (Karlovy Vary).

Po vyčerpání vhodných lokalit ke stavbě vil v místech blíže k centrální lázeňské části, rozhodla městská rada o rozšíření čtvrti Westend směrem západním a napojení tehdejší ulice Lord Findlater-Strasse (dnes Křižíkova) na ulici Westend-Strasse (dnes Petra Velikého). Tamější pozemky nazývány posle svého majitele Bernardovy, byly v polovině dvacátých let 20. století rozparcelovány a vyhláškou městské rady dne 9. listopadu 1926 připraveny k zástavbě vilovými domy. Tak se toto téměř opuštěné místo na konci města stalo exkluzivní stavební lokalitou a poté i luxusní vilovou čtvrtí. Zde vznikly stavby vila Schmidt, vila Mimosa a vila Hess a tři objekty lékaře Isidora Müllera vila Dr. Müller, Depandance Haus Dr. Müller a Depandance Dr. Müller II.[7]







Původními majiteli vil Westendu byli v převážné většině němečtí obyvatelé Karlových Varů, kteří o ně dějinným vývojem přišli. Dnes jsou ve vilách především lázeňské domy. K tomuto účelu ovšem řada vil sloužila i v dřívějším režimu, pod jednotící hlavičkou Československých státních lázní.


Kostely[editovat | editovat zdroj]

Součástí Westendu byly též dva kostely. Jako první zde byl postaven anglikánský Kostel svatého Lukáše již v letech 1876–1877, projekt vypracoval stavební rada Oscar Mothes ve stylu anglické cihlové gotiky, stavbu zhotovila firma Slowak.

O dvacet let později v letech 1893–1898 byl postaven pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla, postavil architekt Gustav Wiedermann podle plánu Konstantina Andrejeviče Uchtomského.

Oba kostely jsou chráněny jako kulturní památka.


[8]

[4] [9] [10]

Vily[editovat | editovat zdroj]

Zámecký vrch[editovat | editovat zdroj]

  • Královská vila – Zámecký vrch 30, č. p. 766, původě Königs Villa, dnes v areálu Bristol
  • vila Tereza – Zámecký vrch 32, č. p. 916
  • hotel Bristol – Zámecký vrch 34, č. p. 918, postaven v letech 1890–1891, projekt Hans Schidlo, architektura čerpá ze severské renesance[11]


Sadová[editovat | editovat zdroj]

  • xxx


Krále Jiřího[editovat | editovat zdroj]

  • vila Liberty – Krále Jiřího 10, č. p. 1106, původní název vila Watzka, stavebník Watzka, projekt Otto Stainl, postaveno 1903; od roku 1995 kulturní památka České republiky[13]
  • vila Smetana – Krále Jiřího 7, č. p. 1096, původním jménem vila Strunz, stavebník Wenzel Strunz, projekt R. Clauss z Erfurtu, postaveno 1900; od roku 1995 kulturní památka České republiky,[14]
  • vila Trocnov – Krále Jiřího 3, č. p. 1053, původně Evangelický hospic, projekt Julius Zeissig, postaveno 1899; od roku 1995 kulturní památka České republiky[15][16]
  • vila Vyšehrad – Krále Jiřího 5, č. p. 1087, původním (pracovním) jménem vila Waldert, poté vila Hohenburg, stavebník Josef Waldert, projekt Robert Příhoda, postaveno 1901; od roku 1992 kulturní památka České republiky[17][18]



xxxxx[editovat | editovat zdroj]

xxx

xxx

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, Art deco a Heimatstil (meziválečná léta 1918–1938) – Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 187.
  2. ↑ Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, Úvodem, s. 16.
  3. ↑ Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, Klasicismus, empír a biedermeier v časech raného romantismu (1800–1875), s. 21.
  4. ↑ a b Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, xxx, s. xxx.
  5. ↑ a b Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, Historizující slohy (1875–1912), s. 37–38.
  6. ↑ a b Karlovarská předměstí, 2014, Westend, s. 74.
  7. ↑ Slavné vily Karlovarského kraje, 2010, Art deco a Heimatstil (meziválečná léta 1918–1938) – Vilová čtvrť v Křižíkově ulici, s. 187–192.
  8. ↑ Westend, to je nejstarší vilová čtvrť v Karlových Varech [online]. E15.cz [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ Karlovarská předměstí, 2014, Westend, s. xxx.
  10. ↑ Karlovarská tabu, 2018, Vilová čtvrť Westend, s. xxx.
  11. ↑ Lázeňský dům Bristol, lázeňské sanatorium Bristol [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Slavné vily – Vila Chopin (Schäffler) [online]. FOIBOS [cit. 2020-10-17]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vila Liberty, vila Watzka [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Lázeňský dům Smetana – vila Strunz [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Lázeňský dům Trocnov [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  16. ↑ Karlovarská předměstí 2014, Westend, s. 74, 79–80.
  17. ↑ Lázeňský dům Vyšehrad [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  18. ↑ Slavné vily – Vila Vyšehrad (Hohenburg) [online]. FOIBOS [cit. 2020-10-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Lubomír; ČERNÝ, Zbyněk; HORVÁTHOVÁ, Jana, RUND Michale, 2010. Slavné vily Karlovarského kraje. 1. vyd. Praha: FOIBOS. 263 s. ISBN 978-80-87073-19-3. S. 37–44. 
  • FIKAR, Jaroslav, 2014. Karlovarská předměstí. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem. 198 s. ISBN 978-80-260-8794-6. S. 74–84. 
  • FIKAR, Jaroslav, 2018. Karlovarská tabu. 1. vyd. Karlovy Vary: autor vlastním nákladem. 178 s. ISBN 978-80-270-5163-2. S. 40–41. 

Externí reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Sojka/Pískoviště/3 na Wikimedia Commons


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedistka:Zorka_Sojka/Pískoviště/3&oldid=22025520“