Wikipedista:Václav Lukavský/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ctibor Lukavský[editovat | editovat zdroj]

PhDr. Ctibor Lukavský
PhDr. Ctibor Lukavský, digitalizování foto Václav Lukavský
PhDr. Ctibor Lukavský, digitalizování foto Václav Lukavský
Narození25.1.1931
Praha
Úmrtí10.2.1990
Místo pohřbeníPraha - Olšany
Alma materUK v Praze
PovoláníPsycholog
Nábož. vyznáníŘímskokatolické
ChoťSoňa Lukavská, roz. Herelová
DětiTomáš, Miriam, Michaela, Markéta, Magdaléna, Kamil, Václav

Ctibor Lukavský (25.1.1931 Praha - 10.2.1990 Mělník) psycholog, metodolog, vědecký pracovník, člen ČSAV, konzultant, překladatel, zakladatel a vedoucí Manželské a předmanželské poradny s krajskou působností v Mělníku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako druhý syn manželů Jana Lukavského (knihkupce) a Kamily Lukavské roz. Šulcové (cukrářky). Matka byla hluboce věřící katolička. Otec působil v Sokole a v ochotnickém divadelním souboru. Absolvoval Nerudovo gymnázium v Praze. Titul promovaný pedagog dosáhl na UK v Praze 3.3.1959. Vysokoškolské vzdělání rozšířil později o obor psychologie. Studia absolvoval s velkým úsilím při překonávání zdravotních hendikepů. Během studií se oženil (14.10.1953) se spolužačkou Soňou Lukavskou roz. Herelovou. V Praze pak společně vychovali sedm dětí (Tomáš, Miriam, Michaela, Markéta, Magdaléna, Kamil, Václav). Andragos[1] sborník k 10. výročí MPP v Mělníku, 1990, cit. Mgr. Helena Klímová: “Zval k přednáškám básníky, spisovatele, filosofy zbavené svobody slova. Ty večery u něho měly neopakovatelné kouzlo, jedny z těch, o nichž se po létech bude psát, jako o pražském fenoménu z doby dvacetiletého temna. Byt plný dorůstajících dětí, hostí, knih, samizdatů, stěny zastavěné knihovnami a obrazy na stropě. Tvořili se Soňou domov, který měl duši.” Celým jeho životem prostupovala křesťanská filozofie, v níž na prvním místě byla služba člověku, jeho zdraví a svobodnému rozvoji. Hluboká víra, neobyčejná vzdělanost,pokora i  osobní angažovanost v křesťanském životě byla inspirací pro řadu teologických osobností, se kterými se osobně setkával doma i na akademické půdě: Doc. Josef Zvěřina, Oto Mádr, Bernard Říský OFM, Michal Pometlo, Berard Hasil, František Kohlíček, Jindřich Krtil, Václav Malý, Petr Melmuk, Vojtěch Cikrle a velké přátelství ho pojilo s Františkem Card Tomáškem. Pro názory neslučitelné s režimem, byl donucen k přestěhování z Prahy na Mělník (1984), kde došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu. Zde se i 15.2.1990 završila jeho životní pouť.

Činnost za komunistického režimu[editovat | editovat zdroj]

Po studiu nastoupil v Krajské nemocnici v Ústí nad Labem (Bukov). Zde zahájil praxi psychologa s pacienty nemocnými TBC, a s pacienty se závislostí na alkoholu. Již v této době se zaměřoval na specifické metody práce - dnes bychom je nazvali arteterapií. Úzce spolupracoval s Doc. MUDr. Jaroslavem Skálou u kterého často vystupoval na odborných seminářích. Počátkem 60.let? nastoupil do ČSAV, kde pracoval pod vedením Prof. PhDr. et RNDr. Vladimíra Tardyho, v 70. letech? pak pod vedením Josefa Linharta. V té době byl již zástupce ředitele pro vědu a výzkum. Vzhledem k tomu, že v roce 1977 odmítl podepsat “antichartu”, musel ČSAV opustit a stal se osobou sledovanou StB. Na krátkou dobu nastoupil do Hutnického institutu v Kladně (vzdělávání dospělých). Ve světě psychologie je znám především jako zakladatel Manželské a předmanželské poradny s krajskou působností v Mělníku (1980), kterou vedl až do své smrti. Nové Mělnicko, 22.2.1990, cit.PhDr. Zdeněk Rieger: “Tato poradna se pod jeho vedením zařadila mezi nejvýznamnější poradenská a terapeutická zařízení v celé republice. Vzniklo zde několik nových metod v oblasti prevence manželských rozvratů a v oblasti individuální, rodinné a skupinové psychoterapie.”

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Krátce po listopadových událostech se angažoval především na odborných seminářích v Liblicích a Litoměřicích. Pečetí křesťanské filozofie, či bytostným poselstvím života Dr. Ctibora Lukavského bylo “Ekumenické setkání”, které organizoval a moderoval a jehož ohlas byl mimořádný. Došlo tak k vůbec prvnímu setkání zástupců více církví, např. Doc ThDr Josef Zvěřina, Bernard Říský OFM, Mons. Mgr. Václav Malý, ThDr. Petr Melmuk, 22.1.1990 v KD TGM v Mělníku” viz Nové Mělnicko ?.?.1990, Bylo plno

Dílo[editovat | editovat zdroj]

[[Kategorie:Psychologie]] [[Kategorie:Křesťanská filozofie]] [[Kategorie:Narození v Praze]] [[Kategorie:Narození 1931]] [[Kategorie:Úmrtí 1990]] [[Kategorie:Úmrtí v Mělníku]]

  1. KLÍMOVÁ, Helena. ANDRAGOS. 1. vyd. Mělník: Středisko pro manželství a rodinu, 1990. 77 s. S. 7.