Wikipedista:MajkaDlo/Pískoviště/Pokus10
Sociální nerovnost se ve společnosti vyskytuje ve chvíli, kdy určité skupiny lidí nemají rovný sociální status.[1] Výraz sociální nerovnost se především používá v případě, kdy je daný stav delšího trvání a týká se větší skupiny lidí.
Příčiny sociálních nerovností[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejčastější příčiny sociální nerovnosti patří:
- osobní dispozice ( nejvyšší dosažené vzdělání, zdravotní stav jednotlivce),
- společenské poměry (rodinné poměry či rasová diskriminace),
- státní regulace (např. v totálních režimech byli zvýhodňováni členi vládnoucí strany a jejich rodinní příslušníci)[2].
Teorie o sociální nerovnosti[editovat | editovat zdroj]
Americký sociolog Gerhard Lenski v 60.létech 20.století přišel s tezí, že existují 3 hlavní faktory, které vytváří a prohlubují sociální nerovnosti ve společnosti:
- vzdělání,
- moc (schopnost prosadit si svou vůli a ovlivňovat druhé),
- majetek (bohatství měřené velikostí příjmem jedince)[1].
Dle francouzského sociologa Alaina Touraina a amerického sociologa Daniela Bella měl přechod společnosti z moderní na postindustriální zadat vzniku nového a lepšího světa a i přesto, že předpokládali, že kompletně sociální nerovnosti vymýtit nelze, předpovídali jejich potlačení.[3] V příkrém rozporu s jejich očekáváními se v počátcích 80.let 20.století stal naprostý opak jejich předpokladů a proporce rozdělování společensky vyrobeného bohatství se výrazně změnil ve prospěch nejvyšších vrstev obyvatelstva ve všech ekonomicky vyspělých zemích.[3]
Nerovnost v globálním světě[editovat | editovat zdroj]
Globální ekonomika je v současné době značně problematická. Nizozemsko-americká socioložka Saskia Sassen poukazuje na to, že juxtapozice obchodních a chudinských čtvrtí je vzájemně propojený jev. “Růstové sektory” nové ekonomiky (např. Marketing, vysoká technologie či finanční služby) mají daleko vyšší zisky jak tradiční ekonomické sektory. Platy nejbohatších obyvatel stále rostou a mzdy střední a nižší vrstvy neustále klesají. Saskie Sassen poukazuje na to, že v globálním světě dochází k “valorizaci” práce z popředí nové globální ekonomiky a “devalorizaci” práce, která se odehrává v pozadí. Na řadu stránek sociálního světa (od pracovnáho trhu až po bydlení) má velikost nepoměru v současném ekonomickém světě negativní dopad. Proces gentrifikace vytváří širokou nabídku nízkopříjmových pracovních pozic a také mizí řada tradičních zaměstnání v průmyslu.[4]
Gender nerovnosti[editovat | editovat zdroj]
Ženy jsou v pracovním procesu odstrkovány do ústraní. Hlavní mužskou představou o ženách je už po staletích myšlenka, že pro ženy je zaměstnání až druhořadé a prvotní je pro ženy touha mít děti. V 80.létech 20.století proběhla v Británii studie, dle které byly zkoumány názory komise vedoucí pohovory s uchazečkami o místo technického personálu ve zdravotních službách. Komise se uchazeček vždy ptala na to, jestli mají či v blízké budoucnosti plánují mít děti a dle odpovědi byly ženy následně z přijímacího procesu diskriminovány.[4] Od roku 2004 existuje v Evropské unii směrnice zakazující “diskriminaci na základě těhotenství či mateřství”.
Mimo jiné jsou i průměrné platy žen daleko horší jak mužů. V 25 zemích EU tvořil v roce 2004 genderový rozdíl v platech 15%. (Eurostat 2007)[4]
Sociální nerovnosti ve vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Podle rozšířeného přesvědčení je úspěch ve studiu podmíněn genetickými predispozicemi. Naproti tomu významný francouzský sociolog Émile Durkheim tvrdil, že genetické předpoklady zastávají jen velmi malou roli ve vzdělávacím procesu jedince a o výsledném zařazení jedince rozhoduje jeho sociální prostředí.[5] V současné době je skutečné IQ jednotlivce velice těžko měřitelné, protože hned po narození jej začnou ovlivňovat kulturní a sociální aspekty.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b EMMERT, František et al. Odmaturuj! ze společenských věd. Brno: Didaktis, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7358-122-0.
- ↑ JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada, 2012. S. ,, str.168.
- ↑ a b KELLER, Jan. Tři sociální světy. Praha: Slon, 2011. ISBN 978-80-7419-044-5. S. 14-15.
- ↑ a b c GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 2013. S. 224, 317, 318.
- ↑ a b MONTOUSSÉ, Marc; RENONARD, Gilles. Přehled sociologie. Praha: Portál, 2005. S. 275-6.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Kategorie:Sociální nerovnost Kategorie:Sociologické pojmy Kategorie:Sociální etika