Wikipedista:MajkaDlo/Pískoviště/Pokus10

Sociální nerovnost se ve společnosti vyskytuje ve chvíli, kdy určité skupiny lidí nemají rovný sociální status. Výraz sociální nerovnost se především používá v případě, kdy je daný stav delšího trvání a týká se větší skupiny lidí.

Příčiny sociálních nerovností

Mezi nejčastější příčiny sociální nerovnosti patří:

• osobní dispozice ( nejvyšší dosažené vzdělání, zdravotní stav jednotlivce),
• společenské poměry (rodinné poměry či rasová diskriminace),
• státní regulace (např. v totálních režimech byli zvýhodňováni členi vládnoucí strany a jejich rodinní příslušníci).

Teorie o sociální nerovnosti

Americký sociolog Gerhard Lenski v 60.létech 20.století přišel s tezí, že existují 3 hlavní faktory, které vytváří a prohlubují sociální nerovnosti ve společnosti:

• vzdělání,
• moc (schopnost prosadit si svou vůli a ovlivňovat druhé),
• majetek (bohatství měřené velikostí příjmem jedince).

Dle francouzského sociologa Alaina Touraina a amerického sociologa Daniela Bella měl přechod společnosti z moderní na postindustriální zadat vzniku nového a lepšího světa a i přesto, že předpokládali, že kompletně sociální nerovnosti vymýtit nelze, předpovídali jejich potlačení. V příkrém rozporu s jejich očekáváními se v počátcích 80.let 20.století stal naprostý opak jejich předpokladů a proporce rozdělování společensky vyrobeného bohatství se výrazně změnil ve prospěch nejvyšších vrstev obyvatelstva ve všech ekonomicky vyspělých zemích.

Nerovnost v globálním světě

Globální ekonomika je v současné době značně problematická. Nizozemsko-americká socioložka Saskia Sassen poukazuje na to, že juxtapozice obchodních a chudinských čtvrtí je vzájemně propojený jev. “Růstové sektory” nové ekonomiky (např. Marketing, vysoká technologie či finanční služby) mají daleko vyšší zisky jak tradiční ekonomické sektory. Platy nejbohatších obyvatel stále rostou a mzdy střední a nižší vrstvy neustále klesají. Saskie Sassen poukazuje na to, že v globálním světě dochází k “valorizaci” práce z popředí nové globální ekonomiky a “devalorizaci” práce, která se odehrává v pozadí. Na řadu stránek sociálního světa (od pracovnáho trhu až po bydlení) má velikost nepoměru v současném ekonomickém světě negativní dopad. Proces gentrifikace vytváří širokou nabídku nízkopříjmových pracovních pozic a také mizí řada tradičních zaměstnání v průmyslu.

Gender nerovnosti

Ženy jsou v pracovním procesu odstrkovány do ústraní. Hlavní mužskou představou o ženách je už po staletích myšlenka, že pro ženy je zaměstnání až druhořadé a prvotní je pro ženy touha mít děti. V 80.létech 20.století proběhla v Británii studie, dle které byly zkoumány názory komise vedoucí pohovory s uchazečkami o místo technického personálu ve zdravotních službách. Komise se uchazeček vždy ptala na to, jestli mají či v blízké budoucnosti plánují mít děti a dle odpovědi byly ženy následně z přijímacího procesu diskriminovány. Od roku 2004 existuje v Evropské unii směrnice zakazující “diskriminaci na základě těhotenství či mateřství”.

Mimo jiné jsou i průměrné platy žen daleko horší jak mužů. V 25 zemích EU tvořil v roce 2004 genderový rozdíl v platech 15%. (Eurostat 2007)

Sociální nerovnosti ve vzdělání

Podle rozšířeného přesvědčení je úspěch ve studiu podmíněn genetickými predispozicemi. Naproti tomu významný francouzský sociolog Émile Durkheim tvrdil, že genetické předpoklady zastávají jen velmi malou roli ve vzdělávacím procesu jedince a o výsledném zařazení jedince rozhoduje jeho sociální prostředí. V současné době je skutečné IQ jednotlivce velice těžko měřitelné, protože hned po narození jej začnou ovlivňovat kulturní a sociální aspekty.

Související články

• Lorenzova křivka
• Giniho koeficient

Kategorie:Sociální nerovnost Kategorie:Sociologické pojmy Kategorie:Sociální etika