Alain Touraine
| Alain Touraine | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. srpna 1925 (97 let) Hermanville-sur-Mer |
| Alma mater | École normale supérieure Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách Lyceum Ludvíka Velkého Pařížská univerzita |
| Povolání | sociolog a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Škola pro pokročilá studia v sociálních vědách |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie (1993) čestný doktor Lavalovy univerzity (1997) Silvert Award (1997) honorary doctor of the Open University of Catalonia (2007) Premio Príncipe de Asturias de Comunicación y Humanidades (2010) … více na Wikidatech |
| Děti | Marisol Touraineová Philippe Touraine |
| Funkce | prezident (Société française de sociologie; 1968–1970) |
| Web | alaintouraine |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alain Touraine (* 3. srpna 1925 Hermanville-sur-Mer) je francouzský sociolog. Čerpá z díla Georgese Friedmanna, Karla Marxe, Georga Gurvitche a Talcotta Parsonse. V jeho pojetí společnost není na jedincích nezávislou entitou, ani ji nelze redukovat na její funkce, ale je neustále redefinovaným výsledkem konfliktů, v nichž proti sobě stojí kolektivní aktéři - společenské třídy či sociální hnutí.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Alain Touraine se narodil v Hermanville ve Francii 3. srpna 1925 jako syn lékaře Alberta Tourainea a Odette Cleret. Byl to francouzský intelektuál a získal vzdělání na Ecole Normale Superieure. Ze studií na ENS odešel na výzkumnou cestu do Maďarska. Jeho perspektiva se dále rozšířila, když v roce 1952 odešel na Harvard, kde studoval s Talcottem Parsonsnem. Tato zkušenost je zřejmá v jeho studiích průmyslu po návratu do Francie a v jeho snaze vybudovat teorii globálních systémů, která si klade za cíl vyhnout se nástrahám marxismu i funkcionalismu.[1]
Teorie Rozchodu aktéra se systémem[editovat | editovat zdroj]
Touraine pojednává o moderní společnosti a jejich abstraktních strukturách v díle Critique de la modernité. Zatím co Anthony Giddens tvrdí, že struktury moderní společnosti umožňují rozšíření možností všech členů sociálních společenství, Touraine zastává názor opačný. Alain Touraine vidí v těchto strukturách hlavně dohled a kontrolu nad jednotlivými sociálními aktéry. Upozorňuje na nebezpečné vlastnosti jako například snaha o ovlivnění chování členů společnosti těmi, kdo ze systému profitují, nebo utlačování a omezování autonomie lidí. Tyto všechny aspekty moderních systémů ohrožují rozvoj moderního individualismu. Touraine se domnívá, že nadvláda nad individuem stále přetrvává z tradičních společenstev, avšak to, že je méně brutální, neznamená, že se její vliv zmenšil. V moderní společnosti je tedy podle Touraina individualismus deformován a utlačován.[2]
Boj o historicitu[editovat | editovat zdroj]
Touraine ve svých dílech často pojednával o sociálních hnutích a považuje se za jednoho z jejich nejznámějších evropských analytiků. Podle Touraina žijeme v určitém kulturním prostředí s komplikovanými a často konfliktními vztahy. Prostředí je naplněno lidmi, kteří žijí ve shodě nebo ve vzájemném konfliktu.[3] Tento nový typ společnosti, který se formoval v průběhu 20. let pojmenoval společností postindustriální. Zatímco v industriální společnosti vidí hlavní soupeře mezi kapitalisty a dělnickými hnutími, v nové postindustriální společnosti již dominují produkce a distribuce. Boj o historicitu je hlavním rozporem této nové společnosti, který staví do konfliktu sociální hnutí a takzvané totalizující technoelity. Snahou sociálních hnutí v tomto boji je snaha o kulturní změnu a nový životní styl nezávislý na elitách.[1]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Touraine, A.: Le retour de ľacteur. Fayard, Paris 1984.
- Touraine, A.: Critique de la modernité. Fayard, Paris 1992.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Montoussé, M. - Renouard, G. Přehled sociologie. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 336 s. ISBN 80-7178-976-3
- Keller, Jan. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 529 s. ISBN 978-80-86429-52-6
- Znebejánek, F. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: SLON, 1997 ISBN 80-85850-31-1
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ZNEBEJÁNEK, František. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. [s.l.]: SLON, 1997. ISBN 8085850311.
- ↑ KELLER, Jan. Dějiny klasické sociologie. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. 529 s. ISBN 978-80-86429-52-6.
- ↑ VALÁŠEK, Kamil. Ztohoven, nové sociální hnutí a média ve společnosti. [online]. 2010 [cit. 2010-05-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Touraine na Wikimedia Commons 
Osoba Alain Touraine ve Wikicitátech
