Wikipedista:Chickenruzenka/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eventový cestovní ruch v Rusku[editovat | editovat zdroj]

Eventový cestovní ruch v Rusku je spojen s návštěvou jednorázových nebo pravidelných událostí (včetně akcí nebo přírodních jevů), které jsou důležité pro určitou sociální skupinu nebo jednotlivce.[1] Velká mezinárodní událost v Rusku oživuje veškeré aktivity v turistickém průmyslu, což zahrnuje, například, plné vytížení ubytovacích kapacit, restaurací a dopravních služeb.[2]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozvoj eventového cestovního ruchu v Rusku
  2. Role eventového cestovního ruchu
  3. Tématika eventového cestovního ruchu v Rusku
  4. Ocenění a soutěže v oblasti eventového cestovního ruchu v Rusku
  5. Poznámky
  6. Bibliografie
  7. Odkazy

Rozvoj eventového cestovního ruchu[editovat | editovat zdroj]

Eventový cestovní ruch v Rusku je relativně novým, ale aktivně se rozvíjejícím směrem.

Jednotlivé oblasti eventového cestovního ruchu zažily významný rozmach již v éře Sovětského svazu.[1] Masové události, jako jsou každoroční průvody na Rudém náměstí k oslavě 1. a 9. května, přilákaly miliony lidí. Jeden z prvních sovětských karnevalů v roce 1935 se setkal s účastí 120 tisíc účastníků. RSFSR také dvakrát hostila Světové festivaly mládeže a studentstva. Festival v roce 1957 přilákal 34 000 lidí ze 131 zemí světa a zvýšil zájem zahraničních turistů o Sovětský svaz.[1] Letní olympijské hry v roce 1980 navštívili turisté z celého světa.

Po rozpadu SSSR se struktura eventového cestovního ruchu v Rusku změnila. Došlo k rozvoji akcí, o kterých se dříve tolik nemluvilo: gastronomické festivaly, trhy, historické rekonstrukce.[1] Akce už také přestaly být monopolně kontrolovány státem a začaly být pořádány nevládními strukturami jak za komerčními, tak za nekomerčními účely.[1]

V roce 2011 se na Mezinárodním výstavišti „Crocus-Expo IEC“ konal První moskevský veletrh mládeže eventového cestovního ruchu, a v listopadu 2011 byl vytvořen specializovaný internetový časopis o eventovém cestovním ruchu s názvem „Event Review“.

Od roku 2012 se v Rusku každoročně koná celoruský otevřený veletrh eventového turismu „Russian Open Event Expo“[3], jehož účelem je podporovat zájem o eventový cestovní ruch. Ve stejném roce byla také zřízena národní cena „Russian Event Awards“, která se uděluje za vynikající projekty v oblasti rozvoje eventového cestovního ruchu.[1] Tato událost se pravidelně pořádá za podpory Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace.

Od roku 2013 se v rámci veletrhu eventového cestovního ruchu „Russian Open Event Expo“ na podnět Ministerstva kultury Ruské federace koná celoruská soutěž v oblasti událostního cestovního ruchu.[3]

V letech 2013-2014 byl s podporou Ministerstva kultury Ruské federace poprvé vytvořen národní kalendář událostí na federální úrovni, který zahrnuje významné kulturní, hudební, historické a sportovní akce na území Ruské federace. Hlavním cílem vytvoření kalendáře je systematické uspořádání akcí a jejich propagace na domácím i mezinárodním trhu.[1] V rámci tohoto projektu bylo vybráno přibližně 500 událostí z 85 subjektů, které byly zveřejněny online na portálu календарьсобытий.рф[4], dále v tištěné verzi a také byly vytvořeny mobilní aplikace pro operační systémy iOS a Android. Současně byl Ministerstvem kultury Ruské federace na základě pokynů ruské vlády schválen postup pro soutěžní výběr subjektů pro získání státní podpory pro realizaci nejlepších regionálních a meziregionálních projektů rozvoje kulturně-poznávacího cestovního ruchu. Nařízením ruské vlády ze dne 31. května 2014 byla schválena Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ruské federaci na období do roku 2020[5], ve které je rozvoj eventového a obchodního cestovního ruchu vyčleněn jako samostatný prioritní směr.

V roce 2015 bylo založeno Národní sdružení eventového cestovního ruchu s účelem vytvoření jednotné platformy pro domácí odborníky v této oblasti. Sdružení se zaměřuje na stanovení profesionálních standardů pro eventové akce, lobbování za zájmy účastníků tohoto odvětví na všech úrovních vládních orgánů a propagaci eventového turismu mezi veřejností i profesionály.[1] Je strategickým partnerem Národní ceny v oblasti eventového cestovního ruchu Russian Event Awards a systému profesionálního hodnocení turistické atraktivity „Recon-rating“. Zakladatelé a členové asociace jsou také organizátory a partnery mnoha významných ruských událostí jako jsou: fóra „Rusko jako event“, „Cestování chutí“, festival „Hostina na Volze“ a fórum „Zlatý kruh: standardy obsluhy turistů“.

V roce 2016 se konalo první vzdělávací fórum „Rusko jako event“, kterého se zúčastnilo více než 150 organizátorů turistických událostí, turistických operátorů a zástupců turistických administrativ z 26 ruských regionů. Každoročně fórum nabízí intenzivní vzdělávací program zaměřený na událostní turismus pro organizátory událostí, turistické operátory a hoteliéry z celé země.[6]

Od roku 2018 začala ruská turistická společnost „Intourist“ aktivně rozvíjet oblast eventového turismu a výrazně rozšířila nabídku akcí pro organizované skupiny i jednotlivé turisty. Ve spolupráci s Výborem pro turismus správy Vladimirské oblasti se společnost stala partnerem gastronomického festivalu „Medovukha-Fest“. Dále „Intourist“ organizuje a prodává zájezdy na svátek uzavření fontán v Petrodvorci a také vánoční zájezdy do města Velikij Usťug do sídla Dědy Mráze, jejichž dopravu zajišťují charterové vlaky z Moskvy a Petrohradu.[7][8]

V roce 2019 byla vládním nařízením přijata Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ruské federaci až do roku 2035. Tato strategie směřuje k celkovému rozvoji vnitrostátního a vstupního cestovního ruchu v Ruské federaci prostřednictvím vytváření podmínek pro tvorbu a propagaci kvalitního a konkurenceschopného turistického produktu na domácích a mezinárodních turistických trzích. Mezi opatřeními plánovanými k provedení v rámci strategie je zahrnuto aktualizování programu eventového cestovního ruchu a modernizace národního kalendáře událostí s jeho integrováním do digitální platformy pro rozvoj cestovního ruchu, stejně jako pořádání masových mezinárodních federálních a regionálních událostních akcí, zaměřených na přilákání turistů do regionů Ruska.[9][10]

  • „Legenda o broži“ na XI. Zimním mezinárodním festivalu umění v Soči.
    „Legenda o broži“ na XI. Zimním mezinárodním festivalu umění v Soči.
  • Festival automobilového sportu „Zážeh“
    Festival automobilového sportu „Zážeh“
  • V roce 2015 se tématem festivalu „Vremena a Epochy“ stal Starověký Řím.
    V roce 2015 se tématem festivalu „Vremena a Epochy“ stal Starověký Řím.

Role eventového cestovního ruchu[editovat | editovat zdroj]

Proudy turistů, které jsou přitahovány díky eventovému cestovnímu ruchu, tvoří v Rusku asi 30 % a mají tendenci růst.[11]

Podle ředitele Federální agentury pro cestovní ruch, Olega Safonova, eventový cestovní ruch patří mezi perspektivní a rychle se rozvíjející formy turismu, které mají nekonečný potenciál. Rozšíření praxe cestování spojeného s událostmi pomůže překonat sezónnost turismu v Rusku a bude přispívat k cíli diverzifikace turistických nabídek v zemi.[12]

Moskva a Petrohrad jsou hlavními centry eventového turismu, kde probíhá největší množství kulturních událostí.[13] V roce 2017 se jen v Petrohradu uskutečnilo 770 festivalů.[7] V Samarské oblasti a Rostovské oblasti je eventový cestovní ruch klíčovým odvětvím. Tato forma turismu je určena jako prioritní pro rozvoj v několika regionech: Bělgorodská oblast, Burjatsko, Kirovská oblast, Kalužská oblast, Tatarstán, Čeljabinská oblast, Jaroslavská oblast.[3] Pro malá města v Rusku může rozvoj této formy cestovního ruchu přinést pozornost médií a zlepšit jejich reputaci.[14]

V ruském turistickém odvětví jsou tyto formy zájezdů nabízeny, avšak jejich rozsah a finanční podpora zaostávají za jinými zeměmi.[15] Tento typ turismu se v Rusku teprve rozvíjí, a tak jeho potenciál zatím není plně využit. Mnoho událostí pořádaných v ruských regionech není primárně určeno pro turisty a má spíše charakter neziskový nebo slouží k formování image.[16] Dále chybí metodologický základ pro celkové vyhodnocení vlivu trhu událostí na turistické toky a ekonomiku regionů.[16]

Tématika eventového cestovního ruchu v Rusku[editovat | editovat zdroj]

Podle tematického kritéria lze eventový cestovní ruch rozdělit na národní festivaly a svátky, divadelní představení, filmové a divadelní festivaly, gastronomické festivaly, festivaly a výstavy květin, módní přehlídky, aukce, hudební festivaly a hudební soutěže, sportovní události a technické veletrhy.[14]

Divadelní a filmové festivaly

Největšími filmovými a divadelními festivaly v Rusku jsou Mezinárodní filmový festival v Moskvě[14], „Kinotavr“ (Soči)[13] [17] a divadelní festival „Zlatá maska“.[13]

Hudební festivaly a soutěže[editovat | editovat zdroj]

Mezi hudební události a soutěže patří několik významných akcí: Mezinárodní festival umění „Jantarový náhrdelník“ v Kaliningradu[13], Mezinárodní soutěž P. I. Čajkovském[13], Mezinárodní festival ruské klasické hudby S. V. Rachmaninova ve Velikém Novgorodu[13], „Noc hudby“ v Gatčině[17], celoruský Puškinův festival opery a baletu „Boldinský podzim“[17], „Maxidrom“, „Nashestvie“ (kde několik let návštěvnost překročila 200 tisíc lidí). V roce 2009 Rusko hostilo významnou hudební soutěž „Eurovision“, což vedlo k výraznému nárůstu turistů.

Gastronomické festivaly[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné turistické gastronomické události patří: „Slavnost korušky“ v Petrohradě[18], který každý rok přiláká asi 50[19] až 80 tisíc návštěvníků[20]; „Slavnost okurky“ v Suzdalu[13]; „Melounový ráj“ v Tamani[13]; „Slavnost sýra“ v Barnaulu[13] a „Ó, jo! Jídlo!“, který se koná v 11 městech s roční návštěvností přesahující 400 tisíc lidí[7].

Sportovní události[editovat | editovat zdroj]

Kazaň a Soči se staly středisky sportovních akcí, kde se koná mnoho významných událostí[13]. Mezi největší sportovní akce, které turisté navštěvovali, patří Zimní olympijské hry 2014 v Soči, Mistrovství světa v ledním hokeji 2016, Mistrovství světa ve fotbale 2018 (pas fanouška si pořídilo 843 tisíc lidí[7]) a etapa Mistrovství světa ve závodech motorových člunů „Formule 1“[21]. Také jsou oblíbené turnaje v hokeji, fotbale a tenisu (Kremlin Cup)[13] a Mezinárodní zimní festival her na Bajkalském jezeře „Zimniada“[13].

Technické veletrhy[editovat | editovat zdroj]

Mezi největší technické veletrhy patří Mezinárodní letecko-kosmický veletrh, kde návštěvnost přesáhla 600 tisíc lidí.[14][21]

Historické události a rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

Mezi události s historickým zaměřením patří Mezinárodní festival historických rekonstrukcí „Vremena a Epochy“ (Moskva)[7], „Bitva na Kulikově poli“ (Tulská oblast)[13], „Bitva u Borodina“ (Moskevská oblast)[13], „Hanzovní dny novověku“ (Veliký Novgorod, Vologda, Pskov)[13]. Turisty také zajímají různé události věnované výročím, jako je 300. výročí Petrohradu, 1000. výročí Jaroslavle[13], 1150. výročí Velkého Novgorodu.

Obchodní a výstavní veletrhy[editovat | editovat zdroj]

Centry obchodních a výstavních veletrhů jsou Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg, Perm a Novosibirsk.[13]

Mezi oblíbené festivaly v Rusku patří: park „Kočevnik“ v Sergijevsko-Posadském rajónu Moskevské oblasti[7], Mezinárodní regata „Kiži“[7], Festival balonových letů „Nebe na trhu“ v Kunguru v Permském kraji[7], muzejní čtvrť v Gorodci v Nižněnovgorodské oblasti[7], „Novoroční Moskva“[7], dětský turistický komplex „Vědecké muzeum a město povolání“ v Tule[7], národní svátek „Ysyach“ v Jakutsku[13][22], mezinárodní festival a soutěž „Slavnost seker“[13], „Tomský karneval“[13], absolventský festival „Červené plachty“ v Petrohradu[13], festival „Cesta do Vánoc“[13] a vojensko-hudební festival „Spasská věž“ v Moskvě[13].

V roce 2017 byl proveden průzkum, který zjišťoval, jakým způsobem zahraniční turisté vnímají Rusko. Ukázalo se, že největší zájem turistů vzbuzují události spojené s jedinečnými přírodními jevy, například konec polární noci v Murmansku nebo rozkvétající maralniky (Rhododendron Ledebour) v Altajském kraji. Sportovní akce a historické rekonstrukce se umístily na druhém místě, zatímco hudební a filmové festivaly jsou v preferencích turistů na třetím místě.[23][24][25]

Ocenění a soutěže v oblasti eventového cestovního ruchu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 byla založena národní cena „Russian Event Awards“[26], která slouží jako uznání udělované na základě veřejné soutěže projektů za jejich přínos v oblasti rozvoje eventového cestovního ruchu[1]. Každoročně se uděluje s podporou Federální agentury pro cestovní ruch Ruské federace.

Růst zájmu o ceny udělované v rámci Russian Event Awards: Trendy a Statistiky

V roce 2012 - 114 projektů z 39 měst

2013 - 232 projektů z 93 měst

2014 - 498 projektů z 196 měst

2015 - 688 projektů z 353 měst

2016 - 702 projektů z 68 regionů Ruska

2017 - 639 projektů z 65 regionů

2018 - 578 projektů z 60 regionů[27]

Vítězové v kategorii „Nejlepší turistická událost v oblasti kultury“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Mezinárodní jazzový festival „JazzMay“[28]
  • 2013 - Festival dobrých skutků „Ostrov.ru“[29]
  • 2014 – Festival jamščickoj pesni „Strana jamščika“[30]
  • 2015 - Mezinárodní hudební festival „Klasika nad Volhou“ (Samarská oblast)[31]
  • 2017 - «Горьковская елка», Нижегородская область[33]
  • 2018 – VIII. Mezinárodní festival dřevěných soch „Lukomorye na Baljkalu“, Irkutská oblast[34]

Vítězové v kategorii „Turistická událost v oblasti sportu“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Mezinárodní sportovní hry „Děti Asie“[28]
  • 2013 – „VOLGA QUEST: Expedice se psími spřeženími po Samarské Luce“ (Samara)[29]
  • 2014 - Jaroslavský půlmaraton „Zlatý kruh – 2014“[30]
  • 2015 - XI. Mezinárodní zimní motocyklový sraz „SNOWDOGS 2015“ (Samarská oblast)[31]
  • 2016 - Festival národních a neolympijských sportů, Uljanovská oblast[32]
  • 2017 - VII. Mezinárodní Orenburský mořský festival, Petrohrad[33]
  • 2018 - Námořní festival Oranienbaum, Petorhrad[34]

Vítězové v kategorii „Nejlepší turistická událost historického zaměření“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Mezinárodní festival historické rekonstrukce „Rusborg“[28]
  • 2013 - Vojensko-historický festival „Bitva u Gumbinnenu 1914“ (Gusev, Kaliningradská oblast)[29]
  • 2014 - První celoruský festival historické rekonstrukce „Velký Bolgar“, vojensko-historická rekonstrukce událostí Patriotické války z roku 1812 „Bitva u řeky Vochna“[30]
  • 2015 - Celoruský historický festival „Velký Bulgar“ (Republika Tatarstán)[31]
  • 2016 - Festival vojensko-historické rekonstrukce „Bitva na Něvě“, Petrohrad[32]
  • 2017 - Meziregionální rekonstrukční festival „Východ-Západ: Vlastenecké války Ruska“, Republika Tatarstán[33]
  • 2018 - Festival živé historie „Bylinný břeh“, Tverská oblast[34]

Vítězové v kategorii „Turistická událost pro popularizaci lidových tradic a řemesel“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Oblastní festival lidových řemesel „Vjatskij lapoť“[28]
  • 2013 - Hlavní Maslenica země (Jaroslavl)[29]
  • 2014 - Mezinárodní Pokrovský trh v Tambově[30]
  • 2015 - Festival „Svijažskaja Maslenica“ (Republika Tatarstán)[31]
  • 2016 - Festival „Zima začíná v Jakutsku“, Republika Sacha (Jakutsko)[32]
  • 2017 - Mezinárodní festival lidových uměleckých řemesel „Tajemství mistrů“, Nižněnovgorodská oblast[33]
  • 2018 - Mezinárodní festival etnické hudby a řemesel „SVĚT Sibiře“, Krasnojarský kraj[34]

Vítězové v kategorii „Turistická událost zaměřená na podporu podnikání“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Mezinárodní inovační fórum „Interra“[28]
  • 2013 - Výstava jachet a člunů „VOLGA boat show“ (Toljatti)[29]
  • 2014 - Festival chovu plemenného dobytka v Brjanské oblasti[30]
  • 2015 - Druhé Krymské turistické fórum :Duchovní nitě Ruska ve městě dvou obran“ (město Sevastopol)[31]
  • 2016 - Gastreet - International Restaurant Show, Krasnodarský kraj, Soči, Krasnaja Poljana[32]
  • 2017 - I. Meziregionální turistický kongres „Rusko inspiruje“, Rostovská oblast[33]

Vítězové v kategorii „Událost v oblasti popularizace událostního turismu“[editovat | editovat zdroj]

  • 2012 - Projekt „Pohádková mapa Ruska“[28]
  • 2013 - Festival taneční hudby a aktivního odpočinku A-ZOV (Toljatti - Krasnodarský kraj, Jejský rajón, obec Dolžanskaja)[29]
  • 2014 - Mezinárodní festival vzduchoplavby „Nebe na trhu“[30]
  • 2015 - Meziregionální festival turistických událostí „Antonovská jablka“ (Lipecká oblast)[31]
  • 2016 - Pohár televizní stanice „Lovec a rybář“, Petrohrad[32]
  • 2017 - IX. Mezinárodní hudební festival „Hlas kočovníků. Bajkal-Burjatsko“, Burjatská republika[33]
  • 2018 - Turistický festival „Cesta s láskou“, Leningradská oblast[34]

Vítězové v kategorii „Turistická událost v oblasti gastronomie“[editovat | editovat zdroj]

  • 2013 - Městský festival „Syzranskij pomidor“ (Syzraň)[29]
  • 2014 - Festival lidových tradic „Žiguljovská třešeň“[30]
  • 2015 – „Ranenburská hostina“ (Lipecká oblast)[31]
  • 2016 - Gastronomický festival „Chuť Jakutska“, Sacha (Jakutsko)[32]
  • 2017 - V. Meziregionální festival nápojů „AltajFest“, Altajský kraj[33]
  • 2018 - Chutná Kazaň, Tatarstán[34]

Vítězové v kategorii „Mládežnická turistická událost“[editovat | editovat zdroj]

  • 2013 - Mezinárodní hudební festival KUBANA (Moskva-Krasnodarský kraj, stanice Blagověščenskaja)[29]
  • 2014 - Severní festival „Tajbola“[30]
  • 2015 - Mezinárodní festival pouličního umění „Plastelínový déšť“ (Samarská oblast)[31]
  • 2016 - I. Celoruské fórum turistických dobrovolníků „i.Pro“, Tatarstán[32]
  • 2016 - II. Celoruský festival „Skorlupino“, Tatarstán[33]
  • 2018 - Svátek absolventů „Křídla Východu“, Přímořský kraj[34]

Vítězové v kategorii „Dětská turistická událost“[editovat | editovat zdroj]

  • 2015 - V. Jubilejní Mezinárodní festival dětských tanečních souborů „Tančící show Kavkazu - Tanec přátelství“ (Severní Osetie-Alanie)[31]
  • 2016 - Festival „Diamantové tóny“, Sacha (Jakutsko)[32]
  • 2017 - IV. Rodinný festival moderního umění „Archstojanije Dětskoje 2017. Žít jako“, Kalužská oblast[33]
  • 2018 – „Návštěva Hel Muchi“ (podle tradic čuvašského novoročního svátku Surkhuri), Čuva[34]

Na „Russian Open Event Expo“[35] se každoročně koná soutěž v oblasti eventového cestovního ruchu. Organizují ji Federální agentura cestovního ruchu, Ministerstvo letovisek a cestovního ruchu Republiky Krym a ANO Moskevská ředitelství festivalových a koncertních projektů autorské písně „Stolní Hrad“. Projekty soutěží v několika kategoriích, včetně vojensko-patriotických, kulturních, folklorních, sportovních a historických událostí, gastronomických akcí a dalších. Soutěž také zahrnuje ocenění pro hlavní město a lídra eventového cestovního ruchu. Kromě hlavní soutěže se konají i regionální. Turistické události jsou hodnoceny podle různých kritérií, včetně originality konceptu, významu pro rozvoj území a interakce s turistickou komunitou.[36]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Artjuch D.V., Kolupanova I.A. СОБЫТИЙНЫЙ ТУРИЗМ В РОССИИ И ЗА РУБЕЖОМ. (tj. „Eventový cestovní ruch v Rusku a zahraničí// Horizonty vzdělání.“ - 2008. - Vydání. 10) Online. 2008. Dostupné z: https://tourlib.net/statti_tourism/artjuh.htm.
  • Badaljanc S. V. Событийный туризм: сущностные характеристики и особенности развития в России (tj. „Eventový cestovní ruch: podstatné charakteristiky a zvláštnosti rozvoje v Rusku// Mladý vědecký věstník.“ 2017.) № 9. S. 89—95.“ Archivováno z originálu dne 22. prosince 2018. Online. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20181222120545/http://www.mnvnauka.ru/2017/09/Badaliants.pdf.
  • Beleckaja E. A. Специфика организации событийного туризма в России и зарубежных странах: современный этап. (tj. „Specifika organizování eventového cestovního ruchu v Rusku a zahraničí: současná fáze // Časopis „Scientific Result“. Řada „Obchodní a servisní technologie“.) - 2016. - T. 2, № 2. - S. 3-6. - doi:10.18413/2408-9346-2016-2-2-3-6. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/spetsifika-organizatsii-sobytiynogo-turizma-v-rossii-i-zarubezhnyh-stranah-sovremennyy-etap.
  • Bogdanov D. Yu. СПЕЦИФИКА СОБЫТИЙНОГО ТУРИЗМА В РОССИИ НА ПРИМЕРЕ ФЕСТИВАЛЯ «ЖЕЛЕЗНЫЙ ГРАД». („Specifika eventového cestovního ruchu v Rusku na příkladu festivalu „Železný hrad“ // Moderní vědecký výzkum a inovace.“ № 2) Online. Dostupné z: https://web.snauka.ru/issues/2016/02/62931.
  • Bulganina S.V. a , Lopatkina N.S. Событийный туризм: история и перспективы развития (tj. „Eventový turismus: historie a perspektivy rozvoje: [arch. 2. června 2018] // Internetový časopis „Science Studies“.). Online. Dostupné z: https://naukovedenie.ru/PDF/168EVN315.pdf.
  • Vasiljev A. S. Событийный туризм, как способ повышения туристической привлекательности регионов России // Туризм и гостеприимство через призму инноваций (tj. „Eventový cestovní ruch jako způsob, jak zvýšit turistickou atraktivitu ruských regionů // Cestovní ruch a pohostinství prizmatem inovací.“) pod vědeckým vyd. E. M. Krjukovoj. - 2017. - str. 23-26.
  • Vinokurova M.N., Tarasov A.E. Событийный туризм как важнейший фактор развития туристского центра в Якутии (tj. „Eventový cestovní ruch jako nejdůležitější faktor rozvoje turistického centra v Jakutsku// Mezinárodní vědecký časopis „Inovativní věda“.). 2015. - - №11. - S. 161-166. — ISSN 2410-6070. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-kak-vazhneyshiy-faktor-razvitiya-turistskogo-tsentra-v-yakutii.
  • Vlasova T. I. Событийный туризм — эффективный антикризисный инструмент привлечения туристских потоков в регион (tj. „Eventový cestovní ruch - účinný protikrizový nástroj přilákání turistů do regionu“) [Text] / T. I. Vlasova, A. V. Alejnikov // Věstnik NAT. - 2015. - № 1. - S. 38-40.
  • Grušin M.Yu. Анализ развития событийного туризма в России, его функции, пути повышения эффективности событийных мероприятий (tj. „Analýza vývoje eventového turismu v Rusku, její funkce, způsoby zvýšení efektivity akcí.“) [arch. 20. října 2019] // MIR (Modernizace. Inovace. Vývoj). - 2016. - T. 7, №2. - S. 139-145. - doi:10.18184/2079-4665.2016.7.2.139.145. Online. Dostupné z: Событийный туризм — эффективный антикризисный инструмент привлечения туристских потоков в регион.
  • Dolženko G.P., Šmytkova A.V. Событийный туризм в западной европе и возможности его развития в России (tj. „Eventový cestovní ruch v západní Evropě a možnosti jeho rozvoje v Rusku.“ // Novinky vysokých škol.) Oblast severního Kavkazu. Řada: společenské vědy. - 2007. - №6. - S. 116-119. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-v-zapadnoy-evrope-i-vozmozhnosti-ego-razvitiya-v-rossii.
  • Donskich, S. V. Событийный туризм: учеб.-метод. пособие (tj. „Eventový turismus: vzdělávací metoda. příspěvek / S. V. Donskich.“) - Minsk: RIPO, 2014. - 112 s. Online. Dostupné z: http://tempus.bseu.by/files_new1/13_2051_sobitini_turism.pdf.
  • Žukov V. A. Развитие туризма в России на основе проведения ивент-мероприятий (tj. „Rozvoj turismu v Rusku na základě pořádání událostí.) 2018. — № 4(22). — S. 16—20. — doi:10.26425/2309-3633-2018-4-16-20. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/razvitie-turizma-v-rossii-na-osnove-provedeniya-ivent-meropriyatiy.
  • Zvjagina I. Yu. Развитие событийного туризма c целью сохранения национальных традиций (tj. „Rozvoj eventového turismu s cílem zachovat národní tradice.“) Věstnik Rossijskogo Novogo universiteta. 2013. № 2. S. 141-143. Online. Dostupné z: https://vestnik-rosnou.ru/2010/141.
  • Klimova T. B., Višněvskaja E. V., Stenjuškina S. G. Событие как уникальный инструмент развития туристской отрасли (на примере Белгородской области)* (tj. „Událost jako jedinečný nástroj pro rozvoj cestovního ruchu (na příkladu regionu Bělgorodské oblasti)“) // Moderní problémy služeb a cestovního ruchu. 2015. T. 9. № 3. S. 105-112. DOI: 10.12737/12889. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytie-kak-unikalnyy-instrument-razvitiya-turistskoy-otrasli-na-primere-belgorodskoy-oblasti.
  • Lakomov E. A. Повышение конкурентоспособности регионов России на основе развития услуг по событийному туризму (tj. „Zvyšování konkurenceschopnosti ruských regionů na základě rozvoje služeb eventového cestovního ruchu.“) Moskva, 2013 - 27 s.
  • Leonidova E. G. Событийный туризм как новое направление российского туристического рынка (tj. „Eventový cestovní ruch jako nový směr ruského turistického trhu.“) Universum: ekonomie a právo. 2015. № 7 (18). S.3 Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-kak-novoe-napravlenie-rossiyskogo-turisticheskogo-rynka.
  • Malyšev A. M. Тенденции развития событийного туризма в России (tj. „Trendy ve vývoji eventového turismu v Rusku.“) Novinky Petrohradské státní ekonomické univerzity. — 2016. — № 5 (101). — S. 150-152. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/tendentsii-razvitiya-sobytiynogo-turizma-v-rossii.
  • Poljakova A. V. Проблемы развития событийного туризма в России (tj. „Problémy rozvoje eventového turismu v Rusku.“) Problémy moderní vědy a vzdělávání.-2015.- № 9.- S. 120-121. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/problemy-razvitiya-sobytiynogo-turizma-v-rossii.
  • Rezvanov A. A., Karabanova I. V. Событийный туризм в социально-экономическом развитии Ростовской области//В сборнике: Глобальный мир: многополярность, антикризисные императивы. (tj. „Eventový turismus v socioekonomickém rozvoji Rostovské oblasti // Ve sborníku: Globální svět: multipolarita, protikrizové imperativy.“) Materiály konference: ve 3 svazcích. 2014. s. 304—311.
  • Rozanova L.N., Muchametova L.R., Činkina D.I. Событийный туризм: опыт вовлечения нематериального культурного наследия республики Татарстан в сферу туризма (tj. „Eventový turismus: zkušenost se zapojením nehmotného kulturního dědictví Republiky Tatarstán do oblasti cestovního ruchu.“) Moderní problémy služeb a cestovního ruchu. - 2016. - T. 10, № 3. - S. 79-85. - doi:10.12737/21104. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-opyt-vovlecheniya-nematerialnogo-kulturnogo-naslediya-respubliki-tatarstan-v-sferu-turizma.
  • Romanova I. A., Anisimova V. V., Rovovaja T. A. Событийный туризм: история и перспективы развития (tj. „Eventový turismus jako slibný směr integrace Ruska na světový turistický trhu / Resort a rekreační komplex v systému regionálního rozvoje: inovativní přístupy.“) 2015. - S. 415-419. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-istoriya-i-perspektivy-razvitiya.
  • Rjabyj D. S., Zajceva N. A. РОЛЬ СОБЫТИЙНОГО ТУРИЗМА В ОБЕСПЕЧЕНИИ ПРИТОКА ТУРИСТОВ В КАЛИНИНГРАДСКУЮ ОБЛАСТЬ (tj. „Role eventového cestovního ruchu při zajišťování turistů do Kaliningradské oblasti. Prioritní směry rozvoje vědy a vzdělávání.“) 2016. - № 1.-S. 380-382. Online. Dostupné z: https://interactive-plus.ru/e-articles/203/Action203-16220.pdf.
  • Sirčenko A. A. О перспективах развития событийного туризма в Российской Федерации (tj. „O vyhlídkách rozvoje eventového turismu v Ruské federaci // Cestovní ruch: právo a ekonomika.“) 2012. - № 2. Online. Dostupné z: https://center-bereg.ru/f408.html.
  • Sitnikova E. A. Событийный туризм в Калининградской области: европейские тренды, российские проблемы (tj. „Eventový cestovní ruch v Kaliningradské oblasti: evropské trendy, ruské problémy./) / E. A. Sitnikova // Turismus: technologie & trendy: materiály IV studentské vědecké a praktické konference, Jekatěrinburg, 31. března 2018 - Jekatěrinburg: Nakladatelství Uralské státní univerzity, 2018 - str. 157-164. Online. Dostupné z: https://elar.urfu.ru/bitstream/10995/62565/1/ttt_2018_22.pdf.
  • Suslova I. A., Morozova L. S. Событийный туризм: тенденции регионального развития (tj. „Eventový turismus: trendy v regionálním rozvoji / Služby v Rusku a zahraničí.“) 2016. - T. 10.-P.94-104. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-tendentsii-regionalnogo-razvitiya.
  • Teličeva E. G. СОБЫТИЙНЫЙ ТУРИЗМ КАК ПЕРСПЕКТИВНЫЙ ВИД РАЗВИТИЯ СФЕРЫ ТУРИСТСКИХ УСЛУГ ХАБАРОВСКОГО КРАЯ (tj. „Eventový turismus jako slibný typ rozvoje sektoru služeb cestovního ruchu na území Chabarovsk.“) Vědecké poznámky TOGU.-2014.-s.186-193. Online. Dostupné z: https://pnu.edu.ru/media/ejournal/articles-2014/TGU_5_107.pdf.
  • Khalikova E.K. Событийный туризм как фактор социально экономического развития Башкортостана (tj. „Eventový cestovní ruch jako faktor socioekonomického rozvoje Baškortostánu.“) / Vědecký almanach - 2016. - č. 4-4.-S. 197-200. Online. Dostupné z: http://ucom.ru/doc/na.2016.04.04.197.pdf.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i Badaljanc S. V. Событийный туризм: сущностные характеристики и особенности развития в России (tj. „Eventový cestovní ruch: podstatné charakteristiky a zvláštnosti rozvoje v Rusku// Mladý vědecký věstník.“ 2017.) № 9. S. 89—95.“ Archivováno z originálu dne 22. prosince 2018. Online. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20181222120545/http://www.mnvnauka.ru/2017/09/Badaliants.pdf.
  2. ↑ Bogdanov D. Yu. СПЕЦИФИКА СОБЫТИЙНОГО ТУРИЗМА В РОССИИ НА ПРИМЕРЕ ФЕСТИВАЛЯ «ЖЕЛЕЗНЫЙ ГРАД». („Specifika eventového cestovního ruchu v Rusku na příkladu festivalu „Železný hrad“ // Moderní vědecký výzkum a inovace.“ № 2) Online. Dostupné z: https://web.snauka.ru/issues/2016/02/62931.
  3. ↑ a b c Leonidova E. G. Событийный туризм как новое направление российского туристического рынка (tj. „Eventový cestovní ruch jako nový směr ruského turistického trhu.“) Universum: ekonomie a právo. 2015. № 7 (18). S.3 Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-kak-novoe-napravlenie-rossiyskogo-turisticheskogo-rynka.
  4. ↑ НАЦИОНАЛЬНЫЙ КАЛЕНДАРЬ СОБЫТИЙ (tj. „Národní kalendář událostí.“) Archivováno dne 31. října 2019. Online. Dostupné z: http://www.xn--80aadkevhbkvnxnq8km.xn--p1ai/.
  5. ↑ Распоряжение Правительства Российской Федерации от 31.05.2014 г. № 941-р (tj. „Rozhodnutí vlády Ruské federace ze dne 31.05.2014, № 941-р. „O schválení Strategie rozvoje cestovního ruchu v Ruské federaci na období do roku 2020.“ )Vláda Ruské federace (31. května 2014). Archivováno dne 23. července 2018. Online. Dostupné z: http://government.ru/docs/all/91690/.
  6. ↑ Всероссийский Образовательный Форум «Россия Событийная» (tj. „Všeruské vzdělávací turistický fórum „Ruská Událost“.) Archivováno dne 30. října 2019. Online. Dostupné z: https://russiaevents.ru/forum.html.
  7. ↑ a b c d e f g h i j k Žukov V. A. Развитие туризма в России на основе проведения ивент-мероприятий (tj. „Rozvoj turismu v Rusku na základě pořádání událostí.) 2018. — № 4(22). — S. 16—20. — doi:10.26425/2309-3633-2018-4-16-20. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/razvitie-turizma-v-rossii-na-osnove-provedeniya-ivent-meropriyatiy.
  8. ↑ «ИНТУРИСТ» ПЛАНИРУЕТ УЧАСТВОВАТЬ В РАЗВИТИИ СОБЫТИЙНОГО ТУРИЗМА В РОССИИ (tj. „Společnost „Intourist“ se plánuje účastnit rozvoje eventového cestovního ruchu v Rusku.“) Archivováno dne 20. října 2019. Online. Dostupné z: https://hotelier.pro/news/item/3498-inturist-planiruet-uchastvovat-v-razvitii-sobytijnogo-turizma-v-rossii/.
  9. ↑ Распоряжение Правительства Российской Федерации от 20 сентября 2019 года №2129-р (tj. „Rozhodnutí vlády Ruské federace ze dne 20. září 2019 № 2129-р.“) Archivováno dne 27. září 2019. Online. Dostupné z: http://static.government.ru/media/files/FjJ74rYOaVA4yzPAshEulYxmWSpB4lrM.pdf.
  10. ↑ Утверждена Стратегия развития туризма в России до 2035 года (tj. „Schválení Strategie rozvoje cestovního ruchu v Rusku do roku 2035.“) Archivováno dne 28. září 2019. Online. Dostupné z: http://government.ru/docs/37906/.
  11. ↑ Эксперт: около 30% турпотока в России приходится на событийный туризм (tj. „Expert: Přibližně 30% turistického proudu v Rusku připadá na eventový cestovní ruch.“) Archivováno dne 20. října 2019. Online. Dostupné z: https://tass.ru/obschestvo/6121199
  12. ↑ Развитие событийного туризма позволит преодолеть сезонность отдыха в России (tj. „Rozvoj eventového cestovního ruchu umožní překonat sezónnost dovolené v Rusku.“) Online. Dostupné z: https://russiatourism.ru/news/10372/?sphrase_id=503842.
  13. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Malyšev A. M. Тенденции развития событийного туризма в России (tj. „Trendy ve vývoji eventového turismu v Rusku.“) Novinky Petrohradské státní ekonomické univerzity. — 2016. — № 5 (101). — S. 150-152. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/tendentsii-razvitiya-sobytiynogo-turizma-v-rossii.
  14. ↑ a b c d Donskich, S. V. Событийный туризм: учеб.-метод. пособие (tj. „Eventový turismus: vzdělávací metoda. příspěvek / S. V. Donskich.“) - Minsk: RIPO, 2014. - 112 s. Online. Dostupné z: http://tempus.bseu.by/files_new1/13_2051_sobitini_turism.pdf.
  15. ↑ Artjuch D.V., Kolupanova I.A. СОБЫТИЙНЫЙ ТУРИЗМ В РОССИИ И ЗА РУБЕЖОМ. (tj. „Eventový cestovní ruch v Rusku a zahraničí// Horizonty vzdělání.“ - 2008. - Vydání. 10) Online. 2008. Dostupné z: https://tourlib.net/statti_tourism/artjuh.htm.
  16. ↑ a b Grušin M.Yu. Анализ развития событийного туризма в России, его функции, пути повышения эффективности событийных мероприятий (tj. „Analýza vývoje eventového turismu v Rusku, její funkce, způsoby zvýšení efektivity akcí.“) [arch. 20. října 2019] // MIR (Modernizace. Inovace. Vývoj). - 2016. - T. 7, №2. - S. 139-145. - doi:10.18184/2079-4665.2016.7.2.139.145. Online. Dostupné z: Событийный туризм — эффективный антикризисный инструмент привлечения туристских потоков в регион.
  17. ↑ a b c Bulganina S.V. a , Lopatkina N.S. Событийный туризм: история и перспективы развития (tj. „Eventový turismus: historie a perspektivy rozvoje: [arch. 2. června 2018] // Internetový časopis „Science Studies“.). Online. Dostupné z: https://naukovedenie.ru/PDF/168EVN315.pdf.
  18. ↑ Romanjuk, Roman. Корюшка пошла, и турист туда же // Эксперт Северо-Запад. - 2013. - № 12. - С. 46. (tj. „Korjuška pošla, i turist tuda že.“) // Expert Severo-západ. - 2013. - №12. - S. 46.
  19. ↑ Gusarov, Andrej. По Петербургу с книгой в руках. Путеводитель по северной столице на все случаи жизни (tj. „Po Petrohradu s knihou v ruce. Průvodce severním hlavním městem pro všechny příležitosti.“) — ISBN 5457256774
  20. ↑ Dračeva, Elena Leonovna; Christov, Todor Todorovič. Гастрономический туризм: современные тенденции и перспективы (tj. „Gastronomická turistika: moderní trendy a vyhlídky // Ruské regiony: pohled do budoucnosti.“) - 2015. - №3. Archivováno 22. února 2017. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/gastronomicheskiy-turizm-sovremennye-tendentsii-i-perspektivy.
  21. ↑ a b Dolženko G.P., Šmytkova A.V. Событийный туризм в западной европе и возможности его развития в России (tj. „Eventový cestovní ruch v západní Evropě a možnosti jeho rozvoje v Rusku.“ // Novinky vysokých škol.) Oblast severního Kavkazu. Řada: společenské vědy. - 2007. - №6. - S. 116-119. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-v-zapadnoy-evrope-i-vozmozhnosti-ego-razvitiya-v-rossii.
  22. ↑ Vinokurova M.N., Tarasov A.E. Событийный туризм как важнейший фактор развития туристского центра в Якутии (tj. „Eventový cestovní ruch jako nejdůležitější faktor rozvoje turistického centra v Jakutsku// Mezinárodní vědecký časopis „Inovativní věda“.). 2015. - - №11. - S. 161-166. — ISSN 2410-6070. Online. Dostupné z: https://cyberleninka.ru/article/n/sobytiynyy-turizm-kak-vazhneyshiy-faktor-razvitiya-turistskogo-tsentra-v-yakutii.
  23. ↑ Какой событийный туризм в России интересует иностранцев (tj. „Jaký druh eventového turismu zajímá cizince v Rusku.“) Archivováno 20. října 2019. Online. Dostupné z: https://www.atorus.ru/news/press-centre/new/40785.html.
  24. ↑ АТОР: иностранцы считают событийный туризм достаточной причиной для посещения России (tj. „ATOR: cizinci považují eventový turismus za dostatečný důvod k návštěvě Ruska.“) Archivováno 27. října 2019. Online. Dostupné z: https://tass.ru/obschestvo/4599217.
  25. ↑ Иностранный турист: кто он и зачем поедет на события в Россию (tj. „Zahraniční turista: kdo to je a proč bude navštěvovat akce v Rusku.“) Archivováno 20. února 2020. Online. Dostupné z: https://eventsinrussia.com/blog/turisticheskie-sobytiya-rossii-dlya-inostrancev.
  26. ↑ Сайт премии (tj, „Webová stránka ocenění.“) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/.
  27. ↑ #ПораПутешествоватьПоРоссии 2019. Archivováno 18. května 2021.
  28. ↑ a b c d e f Итоги I-ой Национальной премии в области событийного туризма «Russian Event Awards 2012 (tj. „Výsledky I. Národní ceny v oblasti eventového turismu „Russian Event Awards 2012“.) Archivováno 20. října 2019. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/history/russian-event-awards-2012/.
  29. ↑ a b c d e f g h Итоги II Национальной премии в области событийного туризма «Russian Event Awards (tj. „Výsledky II. Národní ceny v oblastieventového turismu „Russian Event Awards 2013“.) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/history/russian-event-awards-2013/.
  30. ↑ a b c d e f g h В Кирове завершился финал Национальной премии «Russian Event Awards» 2014 года (tj. „Finále Národní ceny „Russian Event Awards 2014“ se konalo v Kirově.“) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/itogi-regionalnogo-konkursa-nacionalnojj-premii-v-oblasti-sobytijjnogo-turizma-russian-event-awards-sibirskogo-i-dalnevostochnogo-federalnykh-okrugov/.
  31. ↑ a b c d e f g h i Объявлены победители Национальной премии «Russian Event Awards» — 2015 (tj. „Byli vyhlášeni vítězové Národní ceny „Russian Event Awards 2015“.) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/obyavleny-pobediteli-nacionalnojj-premii-russian-event-awards-2015/.
  32. ↑ a b c d e f g h i Итоги Национальной премии в области событийного туризма «Russian Event Awards» 2016 года (tj. „Výsledky Národní ceny v oblasti eventového turismu „Russian Event Awards 2016“.) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/itogi-nacionalnojj-premii-v-oblasti-sobytijjnogo-turizma-russian-event-awards-2016-goda/.
  33. ↑ a b c d e f g h i Итоги Национальной премии в области событийного туризма Russian Event Awards 2017 (tj. „Výsledky Národní ceny v oblasti eventového turismu „Russian Event Awards 2017“.) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/history/itogi-nacionalnojj-premii-v-oblasti-sobytijjnogo-turizma-russian-event-awards-2017/.
  34. ↑ a b c d e f g h Национальная премия в области событийного туризма Russian Event Awards 2018 (tj. „Národní cena v oblasti eventového turismu „Russian Event Awards 2018“.) Archivováno 27. února 2020. Online. Dostupné z: https://rea-awards.ru/history/stali-izvestny-imena-laureatov-nacionalnojj-premii-v-oblasti-sobytijjnogo-turizma-russian-event-awards-2018/
  35. ↑ „Russian Open Event Expo“. Archivováno 22. února 2020.
  36. ↑ Положение о Всероссийском конкурсе в области событийного туризма (tj. „Pravidla celoruské soutěže v oblasti eventového cestovního ruchu.“) Archivováno 10. ledna 2020. Online. Dostupné z: http://sobtur.com/myfiles/%D0%9F%D0%BE%D0%BB%D0%BE%D0%B6%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B5-%D0%BE-%D0%9A%D0%BE%D0%BD%D0%BA%D1%83%D1%80%D1%81%D0%B5-%D0%B2-%D0%BE%D0%B1%D0%BB%D0%B0%D1%81%D1%82%D0%B8-%D1%81%D0%BE%D0%B1%D1%8B%D1%82%D0%B8%D0%B9%D0%BD%D0%BE%D0%B3%D0%BE-%D1%82%D1%83%D1%80%D0%B8%D0%B7%D0%BC%D0%B0-2019.pdf.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Chickenruzenka/Pískoviště&oldid=23847468“