Wikipedie:WikiProjekt Chráněná území/Výstava fotografií

O projektu

Památné stromy

Jak se zapojit Spolupráce

Inventura

Grant

Určovna Určené druhy

Diskuse

Propagace Reklamní kampaň

Jak začít editovat?

Tato stránka obsahuje archivovaný materiál k fotografické výstavě z dubna 2014. Materiály na výstavu byly již vytištěny a tak je tato stránka archivována. Tuto stránku už laskavě needitujte.¨

• Obrázky, zvuky či videa k tématu WikiProjekt Chráněná území/Výstava fotografií na Wikimedia Commons

O výstavě "Chráněná území České republiky očima wikipedistů"

Místo konání

Od poloviny června do poloviny července 2014 byla výstava k vidění v návštěvnickém centru Průhonického parku.

1. Výstava proběhla v termínu od 8. dubna do 30. dubna 2014v přízemním sále budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 . Otevřeno denně pondělí-pátek od 10:00 do 18:00. Vstup zdarma.
2. Od poloviny června do poloviny července 2014 byla pak k vidění v návštěvnickém centru Průhonického parku.

Anotace

Svobodná internetová encyklopedie Wikipedia dnes patří k nejčastěji využívaným zdrojům informací. Cílem Wikipedie je obsáhnout znalosti ze všech oblastí lidského vědění, a tak se věnuje i přírodním krásám naší vlasti. Na našem území se nachází více než 2400 oblastí, které podléhají zvláštní zákonné ochraně, a navíc přes 5000 památných stromů a alejí. Výsledkem je pestrá mozaika území chráněných pro řadu specifických vlastností živé i neživé přírody. Wikipedie se snaží tato území zmapovat jak textem, tak fotografiemi. Tato výstava fotografií představuje na malé ploše průřez obrazovými informacemi o našich přírodních krásách na stránkách Wikipedie.

Slovo o autorech

Ve svém volném čase bez nároku na honorář vytváří tisíce lidí společným úsilím největší encyklopedii světa: Wikipedii. Editoři této encyklopedie, tzv. wikipedisté, jsou pro veřejnost neznámí, i když se s jejich dílem setkáváme dnes a denně při používání internetu. K jejich anonymitě přispívá i skutečnost, že svá díla zveřejňují většinou pod přezdívkami a jen někteří vystupují z internetové anonymity. Wikipedisté tak raději nechávají hovořit svá díla než sebe.

Vybrané fotografie

Text s popiskem (bez licence a autora), cca max. 120 slov.

Chráněná území

1

Velký a Malý Tisý

S rozvojem lidské společnosti zůstává stále méně prostoru, kde se může příroda volně rozvíjet ve svém přirozeném rytmu. Ve snaze uchránit části přírody pro další generace zřizují ochranáři pod patronací státu oblasti se speciálním ochranným režimem, tzv. chráněná území. Tato území pak představují oázy života, kde mají v dnešní významně hospodářsky využívané krajině jednotlivé druhy možnost se udržet.

Velký a Malý Tisý je národní přírodní rezervace poblíž města Lomnice nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec. Součástí rezervace je 11 větších rybníků, čímž vzniká jedna z nejvýznamnějších rybničních rezervací v Česku, významná rozsáhlým litorálním porostem na březích rybníků. Důvodem ochrany je jedna z nejdůležitějších ornitologických rezervací v Česku, ale oblast je značně bohatá i entomologicky.

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

2

Lípa u Křepenic

Na území státu se nachází více než 2400 oblastí podléhajících zvláštní ochraně podle zákona a přes 5000 památných stromů a alejí. Tyto objekty jsou rozmístěny nerovnoměrně po celém státě. Vzniká tak pestrá mozaika území chráněných pro řadu specifických vlastností tamější živé či neživé přírody. A jsou to právě tyto oblasti, na které se někteří wikipedisté zaměřují a snaží se je pro čtenáře Wikipedie zdokumentovat jak články, tak i fotografiemi.

V okrese Příbram poblíž obce Křepenice roste památný strom Lípa u Křepenic. Jedná se o lípu malolistou (Tilia cordata) s obvodem kmene 341 cm, vysazenou na místě zaniklé kapličky. Podobně jako další památné stromy, i tato lípa je dominantou okolí a vhodnou lokalitou pro řadu živočišných druhů, které pro svou existenci potřebují staré stromy s dutinami.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

3

České Švýcarsko

Chráněná území jsou zákonem rozřazena do jednotlivých kategorií poskytujících různý stupeň právní ochrany. Mezi ty nejvýznamnější a nejcennější patří národní parky (NP), což je celosvětově používaná kategorie k ochraně rozsáhlých oblastí s panenskou přírodou. V současnosti se v České republice nacházejí čtyři. Jsou jimi Krkonošský národní park, NP České Švýcarsko, NP Podyjí a NP Šumava. Od roku 2009 jsou snahy o zřízení pátého - NP Křivoklátsko.

Národní park České Švýcarsko ochraňuje unikátní pískovcové útvary a na ně vázaný biotop. Pískovcová skalní města vznikla v důsledku čtvrtohorní eroze křídových mořských sedimentů, které vyzvihlo na povrch alpinské vrásnění. Jedním ze skalních útvarů je i převis s přilehlou podzemní prostorou, tzv. Jeskyně víl, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

4

Prales Jizera - dopracovat

Další skupinu představuje chráněná krajinná oblast (CHKO). Jedná se o naši národní kategorii určenou k ochraně rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí, které mají harmonicky utvářenou krajinu, charakteristický reliéf a převahu přirozených, resp. polopřirozených ekosystémů. V roce 2014 bylo na území státu 25 CHKO o celkové rozloze 1 041 612 ha. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří CHKO Šumava, CHKO Český ráj, CHKO Moravský kras nebo CHKO Český kras.

Přírodní rezervace Prales Jizera ležící v CHKO Jizerské hory je nejstarší rezervace na území Jizerských hor. Předmětem ochrany jsou zbytky převážně horské klimaxové smrčiny, balvanité sutě a vrcholové skalní bloky. Lesní porost byl významně poškozen imisemi a kůrovcem ve 2. polovině 20. století, následně proběhly snahy o opětovné zalesnění vrcholku. Dnes se les postupně sám obnovuje.

Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

5

Vyšenské kopce - dopracovat

K prosinci 2013 existovalo 110 území zařazených vyhláškou Ministerstva životního prostředí do kategorie národní přírodní rezervace (NPR). Tyto maloplošné oblasti poskytují ochranu v mezinárodním nebo národním měřítku unikátním přírodním ekosystémům s vzácnými a ohroženými organismy i anorganickými fenomény. V NPR je vyloučena veškerá hospodářská činnost s výjimkou činností udržujících stabilitu jednotlivých ekosystémů. Taktéž pohyb osob je vázán pouze na vyznačené stezky a návštěvník by je neměl opouštět.

Vyšenské kopce je národní přírodní rezervace v okrese Český Krumlov v Blanském lese, na jižním úpatí masivu Kletě. Rezervace je jedním z přírodovědecky nejcennějších území Jihočeského kraje. Ochraňován je reliktní komplex společenstev na rozsáhlém vápencovém podloží, dále křovinné, lesní a semixerotermní travinobylinné formace s řadou teplomilných, vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

6

Zlatý kůň - pahýl

Jen o trochu nižší status ochrany má národní přírodní památka (NPP), kam spadá 113 území. NPP jsou maloplošná území, jejichž cílem je zachování specifických přírodních objektů vysoké (národní až nadnárodní) hodnoty. Jejich ochrana spočívá v zákazu takových činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit. Podobně jako u národních přírodních rezervací, i zde často platí omezený vstup pro návštěvníky.

Národní přírodní památka Zlatý kůň leží poblíž obce Koněprusy jižně od Berouna. Byla zřízena z důvodu ochrany Koněpruských krápníkových jeskyní a jiných krasových jevů, jež se počítají mezi jedny z geologicky nejstarších v Evropě. Byly zde objeveny fosilní pozůstatky zvířat a člověka z mladšího pleistocenu a také uskutečněny archeologické i historické nálezy. Oblast je považována za lokalitu s nejbohatším výskytem staroprvohorních zkamenělin v České republice.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

7

Choltická obora - průměrné heslo

Druhou nejpočetnější kategorii představují přírodní rezervace (PR), další maloplošná území určená k ochraně ekosystémů význačných pro určitý region či geografickou oblast. PR má stanoveny obdobné základní ochranné podmínky jako národní přírodní rezervace, je vyhlašována nařízením místně příslušného krajského úřadu. K prosinci 2013 jich na území státu bylo vyhlášeno 809.

Choltická obora je přírodní rezervace v okrese Pardubice, chráněná pro přirozené lesní porosty parkového charakteru s monumentálními věkovitými stromy, na které jsou vázány ohrožené druhy živočichů. Jedná se například o páchníka hnědého (Osmoderma eremita) či zlatohlávka skvostného (Cetonischema aeruginosa). Vyjma toho zde žije celá řada vzácných obojživelníků, netopýrů a ptáků. Různorodost věkové skladby lesa a přítomnost odumírajících stromů umožňuje, oproti hospodářským stejnověkým lesům, vznik pestrých společenstev.

Autor: Jana Dobešová, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

8

Kutiny

Nejpočetnější kategorii tvoří přírodní památky (PP), kterých jsme k prosinci 2013 napočítali 1357. Původně byla kategorie PP zamýšlena pro ochranu menších území, kvůli významnému přírodnímu fenoménu neživé přírody (např. geologického či hydrologického) nebo významná lokalita ohroženého druhu. Avšak v současné době jsou do této kategorie řazena i malá území pro jiné účely ochrany. Tato území mají většinou pouze regionální význam a podobně jako přírodní rezervace jsou zřizována krajským úřadem.

Přírodní památka Kutiny je chráněné území jihozápadně od obce Hlavatce v okrese Tábor. Jedná se o částečně zamokřenou a podmáčenou bezkolencovou louku na severním břehu Nového rybníka, na které se nachází vzácná květena jako například hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) či mochna bahenní (Potentilla palustris). Louka vznikla vlivem dlouhodobé extenzivní pastvy a kosení.

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

9

Tiské stěny - pahýl

Zvláštní skupinu pak představují přírodní parky spadající do obecně chráněných území, potomci tzv. klidových oblastí. Tato území jsou zřizována vyhláškou krajského úřadu, jež omezuje činnosti vedoucí k poškození či zničení dochovaného území. To je ceněno pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty.

Přírodní památka Tiské stěny, součást CHKO Labské pískovce, je pískovcové skalní město poblíž obce Tisé na Děčínsku. Vzniklo erozí pískovců uložených přibližně před 85-100 miliony let v období druhohor na dně moře. Skalní města a skalní věže vznikly vlivem činnosti větru, slunce, stromů a deště, které postupně odnášely zpevněný písek. Tiské stěny jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

10

Hořeček drsný Sturmův - pahýl

Ochrana přírody neprobíhá jen na státní úrovni. Často je ku prospěchu, pokud snaha překračuje hranice. Hlavním evropským projektem pro ochranu přírody je soustava chráněných území NATURA 2000. Ta je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem NATURA 2000 je ochrana biologické rozmanitosti. Jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií jednotlivými členskými státy.

Hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana) je dvouletá bylina dorůstající velikosti 10 až 35 centimetrů. V České republice se jedná o kriticky ohrožený druh. Největší populace se nachází v jižních Čechách v přírodní rezervaci Kocelovické pastviny, v roce 2005 měla zdejší populace 3000 jedinců. Hořeček drsný Sturmův kvete mezi červencem až říjnem.

Autor: Chmee2/Valtameri, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

11

Skokan hnědý

Pod ochranu NATURA 2000 spadá na území celé Evropské unie 253 nejohroženějších typů přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a 181 druhů ptáků. V České republice se z toho vyskytuje 58 typů přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků. Za přípravu soustavy NATURA 2000 odpovídá v České republice Ministerstvo životního prostředí.

Skokan hnědý (Rana temporaria) je obojživelník z čeledi skokanovití, který patří k nejhojnějším žábám střední Evropy. Obývá celé území České republiky. Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Živí se různým hmyzem, pavouky, žížalami, slimáky či drobnými korýši.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

12

Ražický rybník - pahýl

Soustava NATURA 2000 je tvořena dvěma typy území. Jsou to ptačí oblasti (anglicky Special Protection Areas) a evropsky významné lokality (anglicky Sites of Community Importance). Ptačí oblasti jsou vymezovány podle výskytu druhů uvedených v přílohách evropské směrnice nebo jako shromaždiště (hnízdiště, zimoviště) ptáků libovolného druhu v počtu vyšším než 10 000 ks. Ptačí oblasti nechrání jen tyto ptáky, ale všechny druhy na daném území (pokud neexistuje výjimka umožňující např. odstřel).

Přírodní památka Ražický rybník (ev. č. 1001) se nachází u Ražic v okrese Písek. Zahrnuje Ražický rybník a přilehlé podmáčené louky, kde se vyskytuje zvýšený počet chráněných druhů živočichů - převážně ptáků, kteří zde mají rozsáhlé hnízdiště. Jedná se například o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), vodouše rudonohého (Tringa totanus) či bekasinu otavní (Gallinago gallinago).

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

13

Netřesk střešní

Oproti tomu Evropsky významná lokalita (EVL) je vyhlašována k ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin podle směrnice z roku 1992 Evropské komise o stanovištích. Český národní seznam EVL schvaluje Vláda České republiky a v současnosti obsahuje 1075 lokalit. Často se můžeme setkat s tím, že jedno chráněné území je zařazeno jak v kategorii národních, tak i v evropských.

Netřesk střešní (Sempervivum tectorum) je sukulentní rostlina z čeledi tlusticovitých. Původem je z hor jižní Evropy - najdeme ho v Pyrenejích, Alpách, v horách střední Francie, Apeninách a Dinárských horách. Dnes je pěstován v celé Evropě i Severní Americe. Občas může zplaňovat, jak se tomu nejspíše stalo i v oblasti přírodní památky Hlaváčková stráň, odkud fotografie pochází.

Autor: Atriplexmedia, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

14

Chýnovská jeskyně

Ne všechna chráněná území jsou pro návštěvníky viditelná na první pohled. Některá se mohou nacházet pod povrchem v podobě jeskyň a starých hornických děl. Formálně tam však ochrana nezasahuje, jelikož chráněn je pouze prostor na povrchu, nikoliv ten podzemní. Samotné podzemí ale není pouze zajímavou geologickou lokalitou, představuje také významná stanoviště řady druhů, převážně netopýrů z řádu letounů.

Fotografie zachycuje národní přírodní památku Chýnovská jeskyně ležící u Dolní Hořice východně od města Tábor. Jeskyně představuje nejvýznamnější a nejrozsáhlejší krasový útvar jižních Čech. Vznikl v amfibolitech a vápencích postupnou erozí podzemní vody a korozí. Oproti jiným krasovým jeskyním je jeskyně bez výraznější krápníkové výzdoby. V zimních měsících je jeskynní komplex významným zimovištěm zástupců letounů, a to především netopýra řasnatého (Myotis nattereri). Má zde největší přirozené zimoviště v Čechách, i v Evropě.

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

15

Sfingy - průměrné heslo

I když je většina chráněných území zřízena pro ochranu druhové skladby rostlin a živočichů, některá území byla vyhlášena kvůli ochraně zajímavých geologických jevů. Můžeme tak obdivovat skalní stěny a města vytvořená erozí, kopce vzniklé sopečnou činností, místa s výrony sopečných plynů, bohatost krasových jevů či doklady o rozšíření ledovců - v podobě roztroušených bludných balvanů.

V Krušných horách se poblíž obce Měděnec nachází přírodní památka Sfingy. Důvodem ochrany jsou až 15 metrů vysoké skalní útvary. Vznikly ve čtvrtohorách procesem mrazového zvětrávání ortorul. Mrazové zvětrávání bylo způsobeno dlouhodobým působením vody a mrazu na horninu, čímž vznikly útvary vzdáleně připomínající známou egyptskou Sfingu.

Autor: K.Proch, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

16

Hlaváček jarní - dopracovat

Chráněná území slouží jako významná refugia pro ohrožené druhy. Pozorný návštěvník zde může spatřit jak druh kriticky ohrožený (C1, druh bezprostředně ohrožený vyhubením, přežívající jen na několika lokalitách v malém počtu jedinců), tak i silně ohrožený (C2, druh poměrně početný, jehož početnost se v poslední době prudce snižuje; nebo druh relativně stabilní, ovšem velmi vzácný), ohrožený (C3, druh poměrně početný, jehož početnost v poslední době spíše klesá) nebo druh vyžadující další pozornost (C4, druh, který v současnosti není přímo ohrožen, ale existují faktory, které by ho ohrozit mohly).

Silně ohrožený hlaváček jarní (Adonis vernalis, C2) je vytrvalá rostlina pocházející z Euroasie. V Česku jej spolehlivě najdeme roztroušeně na výslunných kopcích a stráních v okolí Pálavy, teplé nejjižnější části Moravy. V Čechách se nachází od Českého středohoří až po střední Polabí. Pro obsah toxických látek, glykosidů silně účinkujících zejména na srdeční svalstvo, je někdy nevhodně doporučován amatérskými léčiteli a homeopaty jako bylinka na léčbu srdeční činnosti.

Autor: Atriplexmedia, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

17

Kněžice pásovaná - pahýl

Nicméně, vyjma ohrožených druhů, poskytují chráněná území i místo pro druhy běžné, až obyčejné. Rozhodně to není na škodu. Tyto druhy pomáhají tvořit základ potravního řetězce pro druhy chráněné nebo mohou být druhy symbiotickými, bez kterých by chráněné rostliny nemohly prosperovat. Problém nastává až tehdy, když se do cenné lokality začne takovýto druh expanzivně šířit a hubit druhy, které chráníme. Velice úspěšná je například třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), vytvářející velké množství starého porostu, pokud není pravidelně kosena.

Kněžice pásovaná (Graphosoma lineatum) je hojná, kosmopolitně rozšířená ploštice žijící na loukách, lesních pasekách, okrajích lesů a na zahradách s porostem miříkovitých a okoličnatých rostlin. Na území České republiky její početnost výrazně kolísá. Dorůstá průměrně 10 mm. Díky svému charakteristickému vzhledu je naprosto nezaměnitelným druhem. Při ohrožení vypouští nepříjemně páchnoucí výměšek.

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

18

Jaterník podléška - nekompletní heslo

Ať už se rozhodnete navštívit chráněné území v jakoukoliv roční dobu, vždy se pečlivě dívejte pod nohy. Nikdy nevíte, zda zrovna nekvete chráněná rostlina či nejsou vyváděna mláďata. Mějte taktéž prosím na paměti, že byste neměli nic trhat, sbírat a ani jinak chráněná území poškozovat. Řiďte se pravidlem, že co jste přinesli, zase odnesete, samozřejmě vyjma zážitků (a fotografií).

Jaterník podléška, též jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis Schreb.), je vytrvalá nízká bylina, jež roste v listnatých lesích mírného pásma Evropy. V Čechách a na západní Moravě se jedná o poměrně hojný druh, ve východní (karpatské) polovině Moravy je však velmi vzácný nebo zcela chybí. Trojlaločné listy svým tvarem připomínají játra - tomu odpovídá české jméno jaterník i vědecké Hepatica (hepar jsou latinsky játra).

Autor: Huhulenik, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

19

Hrušeň v Zálší

Památný strom je v České republice oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Klasifikovány jsou podle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození. Jedním z nejvýznamnějších památných stromů je například Vilémovický tis se stářím okolo 1500–2000 let.

Hrušeň v Zálší je památný strom poblíž Zálší u Sepekova v okrese Písek. Jedná se o hrušeň obecnou (Pyrus communis) s obvodem kmene 355 cm rostoucí u polní cesty vedoucí do obce. Oproti jiným druhům ovocných stromů patří hrušeň k dlouhověkým.

Autor: Richenza, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

20

Ploník obecný - dopracovat

Ne všechny druhy jsou patrné na první pohled. Když je chceme spatřit, musíme pokleknout a pídit se s lupou v ruce či použít mikroskop. Významnou část ekosystému reprezentují zástupci řas, mechů, lišejníků, půdních bakterií, drobného hmyzu apod. Tyto drobné organismy tvoří základ bohatosti. Současně je jejich ochrana značně problematická. Pokud například vykácíme les, jen velice těžko se nám zpětně daří navrátit bohatost ekosystému rekultivačními zásahy.

Ploník obecný (Polytrichum commune) je naším největším druhem mechu; tvoří tmavě nebo světle zelené porosty. Jeho růst je přímý a vrcholoplodý. Jedná se téměř o kosmopolitní druh, jenž se vyskytuje od nížin až do horstev alpského systému, kde je však vázán na kyselé půdy vlhkých lesů a rašelinišť. Je polostinným druhem a výjimečně jej lze najít i v příkopech se stojící vodou, půdních proláklinách a ve vlhkých dírách po smrkových vývratech.

Autor: Chmee2, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

21

Hřib medotrpký

Téměř celé 20. století byly houby vnímané jen jako potravina, ale jejich důležitá role v přírodě zůstávala opomíjena. V důsledku kyselých dešťů, devastace lokalit i vysbírávání plodnic méně běžných hub došlo téměř k vyhubení některých druhů. Od roku 1992 chrání 46 druhů zákon (další padesátku ochrana výhledově čeká), komplexnější přehled vzácných a ohrožených taxonů nabízí Červený seznam.

Hřib medotrpký (Boletus radicans) je nepříliš hojná houba z čeledi hřibovitých. Rozšířený je roztroušeně, spíše v nižších polohách, kde se vyskytuje ve světlých listnatých lesích a na prosluněných hrázích rybníků. Obvykle je vázaný na duby, méně často na buky či lípy. Podhoubí může na stejném místě vydržet řadu let. Pro nepříjemně hořkou chuť je nepoživatelný, dříve byl některými autory považován za slabě jedovatý.

Autor: Xth-Floor, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

22

Cihelna v Bažantnici - pahýl

I když máme chráněná území spojena s panenskou přírodou, není tomu tak vždy. Mnoho chráněných území totiž vzniklo lidskou činností. Ať už se jedná o louky, které byly po staletí koseny, o rybníky stavěné pro chov ryb či o stará těžební místa. Všechna tato místa se stala novým domovem pro různé druhy rostlin a živočichů, které považujeme za vzácné. Nebýt lidské činnosti, nemusely by v přírodě najít vhodné lokality pro svůj pobyt.

Přírodní památka Cihelna v Bažantnici se nachází v Praze-Hloubětíně, ve svahu pod Kbely. Důvodem ochrany je jeden z nejvýznamnějších odkryvů peruckého a korycanského souvrství českého křídového útvaru se zkamenělými otisky rostlin. Zatímco perucké jílovce jsou bohaté na výjimečně dobře zachované zkameněliny rostlin, břidlice obsahují hojné zkameněliny trilobitů a ramenonožců.

Autor: Martin Veselka, licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/.

23

Martináč bukový

Jak mizí tradičně obhospodařované louky, staré porosty či ovocné sady, krajina se ochuzuje o množství druhů. Dnešní extenzivně využívaná krajina vytváří „pouště“, kde přežívá jen několik málo specifických druhů. Všichni ale máme možnost tento negativní trend zvrátit, aniž bychom museli být profesionálními ochranáři se státní podporou. Zkuste například část zahrady přeměnit z anglického trávníku na motýlí louku, ponechte v koutě zahrady tlít hromadu dřeva pro dřevokazný hmyz, vybudujte zahradní jezírko (bez ryb!) pro obojživelníky či zasaďte pár ovocných stromů. Uvidíte, jak vaše zahrada ožije.

Martináč bukový (Aglia tau) je středoevropský motýl z čeledi martináčovitých žijící v bukových či dubových lesích, kde jeho housenky okusují listí. Specifickým rysem martináče je neschopnost v dospělosti přijímat potravu kvůli zakrnělému sosáku. Zásoby energie si proto vytváří ve stadiu housenky a po jejich spotřebování hyne.

Autor: Tlusťa, licence: Volné dílo.

24

Tady bude zarámována bílá stránka.

Měli jste možnost spatřit jen pouhý zlomek z několika miliónů fotografií volně dostupných na multimediálním úložišti Wikimedia Commons. Nicméně i přes toto obrovské číslo nám zbývá stále mnoho přírodních krás zdokumentovat, aby zde nebylo bílé místo, můžete se zapojit do akce i Vy! Až příště vyrazíte do přírody, stačí, abyste si s sebou vzali fotoaparát, vyfotografovali svět kolem sebe a výsledné fotografie pak nahráli na Wikimedia Commons. Nejenom že vaše fotografie mohou zdobit články na Wikipedii, ale mohou se příště stát předmětem další výstavy. Pomozte nám zlepšit Wikipedii pro další čtenáře!

Postery

O Wikipedii

Když se řekne Wikipedie, tak si většinou představíme volně dostupnou internetovou encyklopedii, ze které čerpáme své každodenní vědomosti, referáty do škol, náměty na seminární práce, informace pro radost či obrázky pro různé účely. Méně z nás si za zmiňovanou internetovou stránkou představí práci stovek neplacených dobrovolníků, kteří věnovali vzniku obsahu tisíce hodin svého času.

Díky nadšení a píli skupiny editorů Wikipedie, tzv. wikipedistů, jsou články neustále rozšiřovány a obohacovány o nové texty, fotografie, zvuky i videa. Již dávno je pryč doba, kdy v encyklopedii existovalo jen několik tisíc hesel v žalostném stavu. V současnosti je možné objevit hesla ze všech oblastí lidského poznání na různém stupni kvality, a to včetně doprovodných fotografií ilustrujících jednotlivé články.

V současnosti existuje Wikipedie ve více než 280 jazykových mutacích různé velikosti, přičemž zhruba třetina jazykových verzí je svým rozsahem spíše symbolická. Nicméně, to není případ české Wikipedie.

Česká verze je podle počtu článků 22. v pořadí ze všech existujících jazykových verzí. Celkově obsahovala k březnu 2014 přes 291 tisíc hesel různé kvality. Když se podíváme nazpět do historie, zdá se to být obdivuhodný výkon. Dobrovolníci dokázali vytvořit od 3. května 2002, kdy byla česká Wikipedie založena, rozsáhlý katalog lidských vědomostí z celé škály témat.

Nicméně, Wikipedie ještě není hotová a popravdě, asi ani nikdy nebude. Stále se totiž kolem nás budou objevovat nová témata, o kterých bude potřeba založit článek či k nim pořídit novou ilustrační fotografii. Práce wikipedistů tak nikdy nekončí. Abychom se ale přiblížili co nejvíce k cíli, je potřeba, aby se do tvorby této encyklopedie zapojilo více lidí, kteří by ji svými znalostmi pomohli vylepšit. A to je právě příležitost i pro vás.

Až příště zavítáte na stránky Wikipedie, povšimněte si tlačítka Editovat v horní části obrazovky. Po jeho stisknutí máte možnost ihned začít přepisovat obsah stránky, doplňovat Vaše vědomosti či opravovat zjevné chyby. Jen díky ochotě čtenářů zapojovat se do psaní může Wikipedie růst i do budoucna.

WMČR

Wikipedie je jen jedním, byť tím nejznámějším, z internetových projektů spravovaných americkou nadací Wikimedia Foundation. Nadaci založil 20. června 2003 Jimmy Wales, zakladatel Wikipedie, jako neziskovou organizaci dle zákonů státu Florida s cílem podporovat a rozvíjet otevřené wiki projekty. Určitě jste si všimli, že na stránkách Wikipedie (a ani dalších spojených projektů) se nevyskytují reklamy. Wikipedie totiž žije z finančních darů svých čtenářů.

Jelikož projekty Wikimedia i samotní wikipedisté působí celosvětově, vznikla potřeba mít zastoupení pro jednání s partnery i v dalších zemích mimo USA. A proto od roku 2004 začaly vznikat po světě jednotlivé „pobočky“ (první založena v Německu), právně oddělené od americké nadace, avšak úzce s ní spolupracující a lokálně podporující její cíle: vznik a podpora svobodného obsahu. K lednu 2014 tak existovalo celosvětově již 40 poboček.

Jednou z nich je i spolek Wikimedia Česká republika založený 6. března 2008. Za cíl má propagaci a podporu svobodné tvorby na území České republiky se zaměřením na projekty nadace Wikimedia. Spolek také poskytuje organizační pomoc při pořádání různých akcí, výstav, přednášek, dále pomoc v otázkách svobodných licencí, zprostředkovává komunikaci s autory svobodných materiálů a komunikaci občanů ČR s nadací Wikimedia Foundation.

Spolek funguje podobně jako Wikipedie na dobrovolné bázi jednotlivých členů. Ti se ve svém volném čase snaží veřejnosti přibližovat fungování Wikipedie, problematiku svobodné tvorby a svobodných licencí. A jak taková propagace vypadá? Například se může jednat o různá jednání s muzei, galeriemi či knihovnami o uvolnění jimi ochraňovaných děl pod svobodnou licencí, zapojování vysokoškolských studentů do psaní Wikipedie, tvorbu vzdělávacích materiálů či přípravu této výstavy.

Wikimedia Commons

Wikimedia Commons (zkráceně jen Commons) je úložiště volných fotografií, videí, ilustrací, zvuků a dalšího multimediálního obsahu, který je přístupný ze všech projektů Wikimedia Foundation. Projekt navrhl v březnu 2004 Erik Möller a 7. září 2004 byl spuštěn. Cílem bylo zjednodušení práce s multimediálními soubory a jejich umístění na jedno místo pro použití ve všech projektech a ve všech jazykových verzích, jelikož do této doby měla každá jazyková verze Wikipedie své vlastní oddělené obrázkové úložiště. A je to právě toto úložiště, odkud pocházejí i fotografie, které můžete na této výstavě obdivovat.

K březnu 2014 se na Wikimedia Commons nacházelo přes 20,5 miliónů souborů publikovaných pod svobodnými licencemi. Tyto svobodné licence Vám umožňují volné přebírání multimediálního obsahu pro libovolné účely a to včetně komerčního publikování. Samozřejmě za splnění základních podmínek, které stanovuje konkrétní licence uvedená u souboru. Schválně se podívejte na jednotlivé popisky fotografií, jak málo stačí udělat pro volné využití obrázku. Uvést jméno autora a licenci souboru. Tím se zajistí, že i pro další lidi zůstanou soubory volně k dispozici. Obrázek tím zůstává svobodný i pro Vaše použití.

Úložiště Wikimedia Commons by samozřejmě nikdy nebylo tak úspěšné bez množství autorů, kteří na něj své fotografie nahrávají. Podobně jako v případě Wikipedie, i zde se můžete stát snadno přispěvatelem. Stačí, abyste se na stránce zdarma zaregistrovali, pořídili fotoaparátem snímek a pak stiskli tlačítko 'nahrát soubor'. V průběhu nahrávání budete provedeni několika jednoduchými kroky, ve kterých zvolíte licenci, pod kterou chcete svůj příspěvek zveřejnit, vyplníte popisek fotografie či upřesníte místo, kde byl snímek pořízen. Následně je snímek nahrán a připraven k použití ve všech projektech Wikimedia, včetně Wikipedie.

Samozřejmě budeme moc rádi, pokud se rozhodnete zapojit a nahrajete některou ze svých fotografií. Nejvíce nás ale potěšíte, pokud fotografie budou zachycovat chráněné území či památný strom, předmět této výstavy.

WikiProjektu Chráněná území

Protože česká Wikipedie neustále roste, vznikla potřeba prohlubovat spolupráci mezi wikipedisty se stejnými zájmy; vznikly tzv. WikiProjekty. Jedním z nich je i WikiProjekt Chráněná území snažící se sdružovat editory se zájmem o chráněná území, ochranu přírody, cestování a fotografování.

V rámci WikiProjektu Chráněných území se dobrovolníci zaměřují na chráněná území v České republice, konkrétně na národní parky (NP), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP), přírodní parky (PP), chráněné krajinné oblasti (CHKO) a památné stromy (PS). Na zmiňovaných lokalitách může návštěvník obdivovat výrazné krajinné prvky, vrcholky skal, říční meandry, pralesy, lužní lesy, louky, mokřady, rašeliniště, pastviny a mnohé další biotopy, které jsou na ústupu v kulturní krajině vlivem činnosti člověka. Místa, kde žijí zvláště chránění, ale i zcela obyčejní živočichové a rostliny, se kterými se v dnešní městské civilizaci setkáváme jen zřídka. Je to právě dotek přírody, který zapříčiňuje zájem řady turistů vypravit se do těchto končin a na vlastní oči spatřit to nejcennější, co z naší přírody zůstalo.

Nicméně Wikipedie vzniká prací dobrovolníků, kteří jsou nerovnoměrně rozeseti po celé České republice. Vzhledem k odlehlosti chráněných území od hlavních turistických cest a jejich rozmístění po celém území státu je nemožné, aby snadno a rychle vznikl katalog všech chráněných území jen svépomocí několika wikipedistů. A proto se obracíme i na vás, vášnivé turisty a fotografy, se žádostí o pomoc a podporu.

Není nic snazšího než se přidat ke spoustě dobrovolníků, kteří fotografují krásy vlasti pro budoucí čtenáře Wikipedie. Každý turista má možnost spojit příjemné s užitečným; stát se dalším nadšencem, jehož cílem není pouze danou lokalitu navštívit a pozorovat panenskou přírodu, ale také pomoci dobré věci. Udělat jeden snímek a následně obětovat trochu času do jeho vložení na Wikipedii pomůže dokončit v blízké době tento ambiciózní projekt, který jsme pro její čtenáře založili.

Máte tak možnost se zapojit do snahy zdokumentovat všechna chráněná území a památné stromy na území naší vlasti.

Kdo se toho ujme

• Výběr fotografií: Chmee2, Tlusťa
• Připraví texty: Chmee2 a někdo další?
• Fotografie upraví: FHonza
• Koordinuje a zastřešuje: Wikimedia Česká republika, Geofyzikální ústav AVČR v.v.i.

Udělat

1. Vybrat 25 fotografií
2. Vyrobit QR kódy s přesměrováním na články o chráněných územích, odkud ty fotografie budou
3. Vylepšit články chráněných území, kam se bude odkazovat
4. Připravit krátké popisky fotografií (co tam je, autor+licence)

Harmonogram

1. Sběr fotografií: do 16. února
2. Výběr fotografií: do 2. března
3. Popisky fotografií: do 15. března
4. Úprava popisek fotografií: do 26. března
5. Úprava vybraných fotografií: do 20. března
6. Tisk: 25. března
7. Ořezávání fotek a paspartování do rámů: 5. dubna

Výběr fotografií

Výběr je již ukončen, archiv navržených fotografií naleznete na odkaze.