Přeskočit na obsah

Wikipedie:Pravopisné rady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vzhled a styl Wikipedie
Zkratka:
  • WP:PR

Zde se nacházejí praktická poučení o pravopisných jevech, které jsou – podle četnosti chyb – uživatelům internetu a některým přispěvatelům Wikipedie méně známé. Podrobnější a úplné informace lze najít v Pravidlech českého pravopisu nebo v mluvnici. Závazná pravidla týkající se pravopisu na Wikipedii se nacházejí na stránce Wikipedie:Pravopis.

Skloňování řeckých a latinských jmen

[editovat | editovat zdroj]

Vlastní jména na -us, -os, -es, -as (latinská a řecká) rodu mužského mají ostatní tvary bez -us, -os, -es, -as podle vzoru pán, jako Augustus, Olympos, Homéros (zpravidla Olymp, Homér), Aristoteles, PythagorasAugusta, Olympu, Homéra, Aristotela, Pythagora (u jmen na -as také řidčeji podle vzoru předseda, tedy Pythagory).

Také obecná jména latinského původu na -us mají zpravidla ostatní pády bez -us, srov. socialismussocialismu, humanismushumanismu (a jiná na -ismus), a dále cyklus, rytmuscyklu, rytmu aj. Ale je cirkuscirkusu, luxusluxusu, turnusturnusu apod.

Jména zakončená na -ius mají rovněž v ostatních pádech tvary bez -us, jako Vergilius, génius, rádius, 2. pád Vergilia, génia, rádia...; v množném čísle mají tato jména ve 4. a 7. pádě tvary podle měkkého vzoru, 4. pád génie, 7. pád génii.

Příjmení na -us (-ius) mají v ostatních pádech tvary s tímto zakončením, nebo řidčeji bez něho (např. Mathesius, 2. pád Mathesia i Mathesiuse,[1] Kramerius, 2. pád Krameria i Krameriuse,[2] SerbusSerbuse apod.).

U značného počtu latinských a řeckých místních a osobních jmen jinak zakončených se rovněž neshoduje zakončení 1. pádu s kmenem v pádech ostatních, jako NeroNerona, Cicero – Cicerona, Apollo (n. Apollón) – Apollóna, ParisParida, ArtemisArtemidy, PallasPallady, JupiterJova.

Výňatek ze Stručné mluvnice české, SPN 1992, str. 78.

Více viz Wikipedie:Transkripce latinských a řeckých jmen.

Číslovky

[editovat | editovat zdroj]

10 kg, nebo 10kg

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je číslo následováno jednotkou s mezerou, jde o dvě slova: 10 kg = deset kilogramů. Kdežto v případě bez mezery jde o přídavné jméno, tedy o jedno slovo: 10kg = desetikilogramový.

Týká se i dalších jednotek, takže správně jsou následující výrazy:

  • 5km úsek = pětikilometrový úsek
  • 15letý kapitán = patnáctiletý kapitán
  • 3% úbytek = tříprocentní úbytek, ovšem úbytek o 3 %

Nesprávně je 15ti letý kapitán či 15-ti letý kapitán.

Poznámka: v případě psaní čísla s jednotkou, např. 10 kg banánů, je vhodné mezi číslo a jednotku místo obyčejné mezery vkládat mezeru nezlomitelnou ( ): „10 kg“ dá výsledek „10 kg“.

Řadové číslovky

[editovat | editovat zdroj]

V češtině se označují vždy tečkou:

  • 5. verze = pátá verze
  • 17. listopadu = sedmnáctého listopadu
  • 1. místo = první místo

Přidávání koncovek k číselnému zápisu typu 5-tá verze, 17-tého listopadu, 1-ní místo není správně.

V případě, že číslo je za substantivem, např. bod 5, když tečka se nenapíše, se také vyslovuje jako číslovka základní „bod pět“, s tečkou jde o číslovku řadovou „bod pátý“ – i na konci oznamovací věty.

Základní číslovky

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také na stránce České číslovky.

Obdobně se žádné koncovky nepřidávají při číselném vyjádření skloňovaných tvarů základních číslovek, např.

  • po 8 hodinách – nikoliv po 8-mi/8mi/8i hodinách
  • mládeži do 18 let – nikoliv do 18-ti let

Jednak to ani není ekonomické, a navíc je přece neslušné podezírat čtenáře z toho, že neumí skloňovat.

Složené výrazy z číslovek

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je potřeba napsat slovo složené z číslovek psaných číslicemi a jiných slovních druhů, píše se bez mezery a bez přidání jakékoliv koncovky za číslovku.[3] Např.

  • 2místná sedačka – nikoliv 2 místná sedačka nebo 2-místná sedačka
  • 12strunná kytara – nikoliv 12-ti strunná kytara nebo 12ti strunná kytara

Nová pravidla z roku 1993

[editovat | editovat zdroj]

Nová pravidla českého pravopisu z roku 1993 pokračují v tendenci přizpůsobování některých cizích slov českému pravopisu a výslovnosti a přibližování obecné a nespisovné češtiny češtině spisovné. Tvary tehdy nově uznané za spisovné jsou psány tučně, tvary starší kurzivou. Přehled není vyčerpávající.

Velká písmena po předložce

[editovat | editovat zdroj]

Pokud název označení místa, budovy apod. začíná předložkou, píše se podle obecných pravidel pravopisu od roku 1993 předložka i první následující slovo s velkým počátečním písmenem. Nepíše se tedy ulice U lesa, ale U Lesa. V odborných místopisných textech však lze velkým nebo malým písmenem podle pravidel i nadále rozlišovat původ pojmenování: např. ulice U rybníčku je pojmenována podle bezejmenného rybníčku, ulice U Rybníčku podle místního názvu Rybníček. Úředně schvalovaný nebo registrovaný název (například název ulice) platí v té podobě, v jaké byl stanoven nebo zapsán, bez ohledu na to, zda je jazykově, pravopisně a věcně správný.

  • V názvech, pokud je jejich součástí předložka, jež je v názvu na prvním místě, se píšou s velkým písmenem první dvě slova (ulice U Balvanu místo dřívějšího ulice U balvanu).

Pravopis s/z, i/í, o/ó

[editovat | editovat zdroj]
  • Nově je možné psát např.: kurz, diskuze a pulz vedle kurs, diskuse a puls.
  • Obecně (a rovněž ve Wikipedii ne) se však příliš neujalo psaní koncovky -ismus jako -izmus. Příslušná hesla jsou ve Wikipedii standardně pojmenovávána starší koncovkou -ismus, v textu je možné uvést obě varianty a utvořit přesměrování.
  • Především koncovka -ón (občas i některé další hlásky, především i) v cizích slovech se podle nových pravidel píše krátce (kamion a milion místo kamión a milión). Stejně tak např. benzin místo benzín a archiv místo archív. Podle tzv. Pilipova dodatku jsou však tvary s dlouhou samohláskou i nadále možné.

Koncovky sloves

[editovat | editovat zdroj]
  • V infinitivních tvarech sloves je možné a spisovné používat -ct vedle -ci (říct vedle říci, moct vedle moci, dosíct vedle dosíci).
  • Je možné používat další tvary slovesa moct, jež byly dřív považovány za nespisovné: já můžu, oni můžou vedle já mohu, oni mohou (dochází tak ke sjednocení a zjednodušení).
  • Jsou nově možné koncovky -u a ou u slovesných tříd, kde to dřív bylo považováno za nespisovné: já mažu, píšu, pracuju vedle já maži, píši, pracuji; stejně tak oni mažou, píšou, pracujou.
  • U sloves podle vzoru sázet je možné ve 3. osobě množného čísla vedle tvaru oni sázejí psát i oni sází (analogicky k oni trpí, kde však tvar *oni trpějí je nesprávný). Došlo tak ke zjednodušení pravidla, kde se velmi často chybovalo. Za vhodnější se přesto považuje používání tvaru odlišného od jednotného čísla u sloves, kde je takový tvar možný. U nepravidelného slovesa vědět i nadále zůstává jediný správný tvar oni vědí (nikoliv *oni ví).

Přivlastňovací zájmena

[editovat | editovat zdroj]

Nezapomeňte, že pokud přivlastňujeme podmětu, je v češtině (na rozdíl od angličtiny či jiných jazyků, odkud zřejmě častá chyba pramení) potřeba užít zvratné zájmenosvůj“. Správně je tedy „Zeptejte se svého lékárníka“, nikoliv „Zeptejte se Vašeho lékárníka“. Zvažte též, zda je užití přivlastňovacího zájmena opravdu nutné.

Možné záměny

[editovat | editovat zdroj]

čelní × čelný

[editovat | editovat zdroj]

Čelní (vztahující se k čelu) je např. čelní dutina, čelní lalok, čelní útok. Čelný (stojící v čele) je např. čelný představitel. Podrobněji zde.

flota × flotila

[editovat | editovat zdroj]

Flota je loďstvo, soubor lodí určité země, případně velká skupina lodí. Flotila (zdrobnělina od flota) označuje menší skupinu lodí, oddíl loďstva.

Irák × Írán

[editovat | editovat zdroj]

Název státu Irák se píše s krátkým velkým I na začátku. Název státu Írán se píše s dlouhým velkým Í na začátku.

raný × ranný

[editovat | editovat zdroj]

Přídavné jméno raný znamená časnýraný salát, raný středověk. S výrazem -ranný se lze setkat u přídavných jmen vytvořených od slova ránašestiranný kolt. Jako méně časté samostatné slovo je odvozeno od rána ve významu zranění, např. ranné krvácení (= krvácení z rány) nebo ranné hojení (= hojení rány).

standardy × standarty

[editovat | editovat zdroj]

Něco, co vyhovuje platným normám, je standardní. Písmeno t se píše ve slově standarta, tj. vlajka.

statut × status

[editovat | editovat zdroj]

Statut je předpis či organizační řád (doslova ústava, od latinského slovesa statuere – postavit, ustavit). Status (od latinského slovesa stare – stát) lze přeložit též jako postavení a týká se osob či stavu věci. Druhý pád slova status má vedle základní podoby statusu též podoby statu nebo statutu, která je shodná s tvarem druhého pádu slova statut, avšak tyto alternativní podoby se používají spíše v odborném stylu nebo při skloňování slovního spojení status quo.

živelní × živelný

[editovat | editovat zdroj]

Živelní je např. živelní katastrofa, živelní pohroma, ale i živelní pojištění (mající vztah k živlům) × živelný je neovladatelný, nezkrotný, spontánní. Podrobněji zde.

Chybné varianty zápisu

[editovat | editovat zdroj]

byste × *by jste

[editovat | editovat zdroj]

Správné tvary podmiňovacího způsobu jsou bych, bys, by, bychom, byste, by, obdobně abyste, kdybychom apod. Tvar *bysme a tvary *by jsme, *by jste atd. jsou chybné.

Pokud následuje zvratné zájmeno se, si, pak ve druhé osobě jednotného čísla koncovka -s přechází k němu: kdybyskdyby ses, udělal bysudělal by sis.

dceřiná × *dceřinná

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je s jedním n, tedy dceřiná. To platí i o ostatních tvarech jako je dceřiný, dceřiných, dceřinými apod.

environment- × *enviroment-

[editovat | editovat zdroj]

Vzniklo spojením environ (fr. prostředí) a koncovkou -ment, správný tvar je tedy s -n- environment-. Platí pro všechna odvozená slova (environmentalista, environmentalistický, environmentalistika atd.)

Harvardova/Stanfordova univerzita × *Harvardská/Stanfordská univerzita

[editovat | editovat zdroj]

Univerzity jsou pojmenované podle osob (Johna Harvarda a syna Lelanda Stanforda) takže správné tvary jsou s koncovkou -ova.

konsenzus × *koncenzus

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je konsenzus, složenina z latinského con- (společně) a sentio (cítit).

ližiny × *lyžiny

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je ližiny, vzniklo jako zdrobnělina od líhy, trámců podkládaných pod těžká břemena. Souvisí se slovem ležet a nemá tedy nic společného se slovem lyže, které bylo převzato z ruštiny a souvisí s klouzáním.

modlitba × *motlitba

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je modlitba. Srov. modlit se, modla, modlení apod.

perzekvovat × *perzekuovat

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je perzekvovat (z latinského persequi [perzekvi:]), tedy provádět perzekuci (z lat. persecutio). Podobně též exekvovat a nikoliv častěji chybně používané *exekuovat.

protežovat × *protěžovat

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je protežovat. Pochází z francouzského protégé = chráněnec, nemá nic společného s protěží – rostlinou – ani s tíhou (těžkostí). Souvisí se slovem protekce (původně ochrana).

samozřejmě × *samozdřejmě

[editovat | editovat zdroj]

Od slov „sám“ a „zřejmý“ je správný tvar samozřejmě.

tamější × *tamnější

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je tamější, protože je odvozený od slova tam a nikoliv tamní.

terciární × *terciální

[editovat | editovat zdroj]

Terciární, podobně jako primární, sekundární a také kvartérní, které je odlišné od kvartální (vztahující se k čtvrtletí).

viz × *viz.

[editovat | editovat zdroj]

Viz není zkratka, ale rozkazovací způsob od slovesa vidět. Proto se za ním tečka nepíše.

výjimka × *vyjímka

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar podstatného jména je výjimka, obdobně i u slov odvozených: výjimečný. Naopak výchozí sloveso má tvar vyjímat. Podobně se mění délka samohlásek i při tvoření dalších slov, podstatné jméno ke slovesu vyhýbat zní výhybka, podobně dále vytáhnoutvýtah, vyslýchatvýslech, vypláchnoutvýplach, vyzkoumatvýzkum, vyvíjetvývoj.

vymýtit × *vymítit

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je vymýtit (od mýtiti = odstraňovati). Pomůcka: vymýcení.

vymítat × *vymýtat

[editovat | editovat zdroj]

Správný tvar je vymítat (zastaralý tvar od vymetati). Pomůcka: vymítání.

Registrované názvy (firmy, ulice atd.)

[editovat | editovat zdroj]
Zjednodušené psaní velkých písmen v názvech ulic podle reformy pravopisu z roku 1993 se postupně zavádí ve většině měst, zde např. v Olomouci

Ve Wikipedii se také můžete setkat s názvy společností, organizací nebo jiných objektů či subjektů, jejichž zápis neodpovídá obecným pravopisným nebo typografickým pravidlům.

Chybný nebo specifický pravopis názvu zapsaného v obchodním nebo obdobném rejstříku se považuje za směrodatnou součást názvu (například zápis části názvu velkými písmeny, nedodržení pravidel o psaní velkých písmen na začátku slov, označování hlásek písmeny a přepis cizojazyčných a přejatých slov, hranice a dělení slov, použití interpunkčních znamének.) Proto by měly být v textech náročných na přesnost používány v té podobě, v jaké jsou úředně zapsány. Rovněž je vhodné respektovat, zda označení obchodní formy, které je součástí názvu, je zapsáno zkratkou nebo celé, a dodržovat formu zápisu zkratky (s. r. o. není totožné jako spol. s r. o. nebo společnost s ručením omezeným, i když označují stejnou právní formu).

Naproti tomu specifičnosti a chyby typografického rázu obsažené v zápise v úředním rejstříku (chybějící mezery za interpunkčními tečkami a čárkami nebo před a za pomlčkou, záměna pomlčky a spojovníku) se obvykle za směrodatnou součást názvu nepovažují a jejich opravení na standardní tvar se obvykle nepovažuje za pozměňování názvu. Použití podoby uvedené v Obchodním rejstříku se však považuje z právního hlediska za přesnější.

Zachování pravopisných zvláštností nebo chyb v názvech se týká i jiných úředně schvalovaných názvů, například názvu státu (viz pomlčková válka), sídla, ulice nebo veřejného prostranství. Například v Praze se u úředních názvů ulic rozlišují ve slovech za předložkou malá a velká písmena podle původu názvu, zatímco v mnoha jiných obcích přijali zjednodušující zásadu, že ve slově za předložkou na začátku názvu se píše první písmeno velké.

  1. Internetová jazyková příručka – Mathesius. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  2. Internetová jazyková příručka – Kramerius. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-25]. Dostupné online. 
  3. Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov [online]. Ústav pro jazyk český [cit. 2018-09-18]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]