Waitoreke

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Waitoreke (také kaureke nebo novozélandská vydra) je údajný vodní živočich, vyskytující se na Novém Zélandu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Waitoreke má prý štíhlé asi půl metru dlouhé tělo s krátkýma nohama a hustou tmavě hnědou srst. Je popisován jako samotářský noční tvor žijící ve vodních tocích odlehlých oblastí Jižního ostrova. Živí se pravděpodobně rybami. Vzhledem i způsobem života tak nejspíše připomíná evropskou vydru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle vyprávění domorodých Maorů byl waitoreke v minulosti hojný a někdy ho chovali jako domácího mazlíčka. Kapitán James Cook se ve svém deníku zmiňuje o pozorování waitoreke [1]. Nejvěrohodnější svědectví podal roku 1861 německý cestovatel a geolog Julius von Haast, který viděl stopy a kožešinu tohoto zvířete, která byla bíle skvrnitá a postrádala plovací blány. Jeden farmář Hastovi vyprávěl, jak waitorekeho spatřil u potoka a chtěl ho zabít jezdeckým bičem. Když zvíře udeřil, ostře zakviČelo a skočilo do vody. Haastovo líčení převzali Ferdinand Hochstetter a Alfred Brehm. Ještě Ottův slovník naučný uvádí waitoreke jako skutečně existující, byť vzácné, zvíře. Protože ale vědci nezískali k dispozici žádný exemplář tohoto tvora, bývá waitoreke pokládán za fiktivního tvora.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Název waitoreke se překládá jako „ostnaté vodní zvíře“. To může odkazovat jak na ježatou srst vodních savců, tak i na jedovou ostruhu ptakopyska. Jiné vysvětlení vychází ze slovesa torangi – skrývat se. Uznávaný jazykovědec Te Rangi Hiroa (Peter Buck) však prohlašuje, že je to všechno nesmysl a žádný takový výraz v maorském jazyce nikdy neexistoval. [2]

Vysvětlení[editovat | editovat zdroj]

Teorie o původu waitoreke[editovat | editovat zdroj]

  • nikdy neexistoval, je to folklorní báchorka. Proti tomu bývá namítáno, že lidská fantazie může stvořit létající draky nebo obří humanoidy, ale proč by si někdo vymýšlel tak nenápadné zvíře; proto někteří přírodovědci odmítají zařadit waitoreke do oblasti kryptozoologie a vážně jeho existenci zkoumají. [3]
  • máme co dělat s příbuzným australského ptakopyska, který zde přežil ještě z období, kdy byly obě pevniny spojeny. V této souvislosti bývá připomínána fosilie ze Saint Bathans, zatím nepopsaný druh primitivního savce velikosti krysy, zřejmé příbuzný ptakořitným, pocházející z miocénních vrstev (stáří 19–15 milionů let) v oblasti Otago na Jižním ostrově. není vyloučeno, že zde jeho potomci mohli přežít déle a vyhynout až v důsledku konkurence zavlečených druhů savců
  • je to vodní hlodavec příbuzný australské myši bobří, podle některých svědectví si waitoreke staví hráze; teoreticky by mohly myši bobří na Nový Zéland připlout z Austrálie nebo Tasmánie na vyvráceném kmeni nebo jiném přirozením „voru“.
  • jde o vačnatce z příbuzenstva kunovců; který se sem dostal z Austrálie nebo z Tasmánie na vyvráceném kmeni nebo jiném přirozeném „voru“, podle některých svědectví má waitoreke na hřbetě bílé skvrny jako kunovci. V samotné Austrálii však nežije žádný vačnatec specializovaný na vodní prostředí.
  • jde o endemický druh vydry. Na Novém Zélandu však před příchodem Evropanů prokazatelně nežily šelmy. Není pravděpodobné, že by zrovna vydry tvořily výjimku. Pravděpodobná není ani možnost, že by se vydry z oblasti Indonésie dostaly na Nový Zéland společně s austronéskými předky Maorů.
  • hlášení o waitoreke vznikla záměnou s mořskými lachtany, kteří se proti proudu řek dostali do vnitrozemí. Waitoreke by však měl být daleko menší než lachtan a mít zcela jiný tvar těla.
  • nejromantičtější, avšak nejméně pravděpodobné, vysvětlení označuje waitoreke za živoucí fosilii, potomka cynodontů (savcovitých plazů z období triasu).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Mareš: Legendární příšery a skutečná zvířata, Práce, Praha 1993
  • Ivan Heráň: Zvířata celého světa 9 – Kunovité šelmy, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1982

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]