Vratislav Polesný

Vratislav Polesný
Vratislav Polesný
	Vratislav Polesný (1949)
Narození	30. března 1923; Rataje nad Sázavou; Československo
Úmrtí	5. listopadu 1949 (ve věku 26 let); Věznice Pankrác, Praha; Československo
Příčina úmrtí	justiční vražda
Místo pohřbení	Čestné pohřebiště politických vězňů na Ďáblickém hřbitově
Národnost	česká
Povolání	odbojář a dělník
Znám jako	účastník třetího odboje; účastník Prokešova puče; oběť akce Zvon
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Politická strana	žádná
Děti	Petr Polesný; Anna Polesná
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Polesný (30. března 1923 Rataje nad Sázavou – 5. listopadu 1949 Věznice Pankrác)^[1] byl český dělník a protikomunistický odbojář, který byl v rámci akce Zvon pro protikomunistickou činnost (plánování Prokešova puče) zavražděn činiteli komunistického režimu. Popraven byl v listopadu 1949.^[2] V době smrti mu bylo pouhých 26 let.

Život

Narodil se 30. března 1923 v Ratajích nad Sázavou. Jeho otec byl truhlářem, matka pracovala v domácnosti. V Ratajích navštěvoval obecnou a pak i měšťanskou školu. Od roku 1937 se učil mlynářem. V letech 1941–1945 byl totálně nasazen v nacistické továrně na soustruhy. Když se po válce vrátil do Československa, nastoupil na vojenskou službu v Milovicích. Roku 1945 se oženil a měl dvě děti. Pracoval jako zámečník, poté pracoval ve sklárně.

Po únoru 1948 se pokusil uprchnout na Západ, ale při pokusu překročit státní hranici u Aše v únoru 1949 byl dopaden příslušníky SNB a uvězněn v Litoměřicích. Z věznice spolu s několika dalšími vězni uprchl a pak se skrýval v Praze u manželů Charvátových. Dne 12. května 1949 se spolu s pěti dalšími lidmi (mezi nimi i Charvátovi) pokusil osvobodit politické vězně právě z litoměřické věznice. Akce se nejprve dařila, úspěšná ale nebyla (pouze člence skupiny Vlastě Charvátové se podařilo postřelit jednoho dozorce). Vratislav Polesný byl 17. května spolu s mnohými dalšími zatčen a obviněn z nejrůznějších zločinů. Dne 22. května byl pro plánování převratu připravovaného ilegální skupinou ZVON, jíž měl být členem, odsouzen za velezradu k trestu smrti. Rozsudek nejvyššího trestu byl vynesen i nad Josefem Charvátem. Odvolal se, ale neúspěšně. Dne 5. listopadu 1949 byl v pankrácké věznici popraven, spolu s Emanuelem Čančíkem, Jaroslavem Borkovcem, Vratislavem Jandou a Květoslavem Prokešem (tito všichni byli obviněni z plánování téhož protikomunistického převratu).^[1]^[2]^[3]

Je pohřben na čestném pohřebišti politických vězňů na Ďáblickém hřbitově.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b MALLOTA, Petr. Komunisté vraždili československé hrdiny. Atllanka [online]. 2012-11-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b MIKO, Martin. První masová justiční vražda v režii KSČ: Komunisté se neštítili popravit 6 hrdinů druhé světové války. G.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
↑ KRUPKA, Jaroslav. Masová vražda. Tak skončil pokus o svržení komunistického režimu před 70 lety. Deník.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.
↑ Pamětní místa na komunistický režim: Čestné pohřebiště politických vězňů Praha 8

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vratislav Polesný na Wikimedia Commons

[:0-1] MALLOTA, Petr. Komunisté vraždili československé hrdiny. Atllanka [online]. 2012-11-04 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.

[:1-2] MIKO, Martin. První masová justiční vražda v režii KSČ: Komunisté se neštítili popravit 6 hrdinů druhé světové války. G.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.

[3] KRUPKA, Jaroslav. Masová vražda. Tak skončil pokus o svržení komunistického režimu před 70 lety. Deník.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online.

[4] Pamětní místa na komunistický režim: Čestné pohřebiště politických vězňů Praha 8

[1]

[2]

[3]

[4]