Vojtěch Lindaur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vojtěch Lindaur
Základní informace
Jinak zvaný Hugo Kočár
Narození 12. září 1957
Plzeň
Československo Československo
Úmrtí 8. ledna 2018 (ve věku 60 let) [1]
Praha
Česko Česko
Povolání hudební publicista, dramaturg, překladatel
člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (od 30. 1. do 31. 12. 1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Lindaur, pseudonym Hugo Kočár (12. září 1957 Plzeň8. ledna 2018 Praha) byl český hudební publicista, dramaturg, překladatel, učitel a moderátor Radia Beat.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil v Mělníku, kde vystudoval v roce 1976 gymnázium, poté pokračoval rozhlasovou žurnalistikou na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval roku 1981. V 80. letech byl šéfem Kulturního domu Opatov na Praze 4 a pracoval současně jako dramaturg. Z tohoto místa byl okamžitě odejit po koncertu německé zpěvačky Nico v říjnu 1985, který nebyl schválen komunistickými orgány. V dalších letech do sametové revoluce psal články pro několik periodik včetně Melodie a Hudební vědy, paralelně byl zaměstnán v časopisu Gramorevue a pod pseudonymem přispíval také do samizdatů Revolver Revue a Druhá strana.

Produkoval několik alb kapel, mj. Doby ledové Precedensu (Panton, 1987) nebo Extended Play Dybbuku a Psích vojáků. Podílel se v roli scenáristy a recenzenta na dokumentárním cyklu Bigbít (Česká televize, 1995–97) a spolupracoval na tvorbě Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby a sborníku Excentrici v přízemí (Panton, 1989).

V letech 19902002 a opět v období 20052006 pracoval v hudebním periodiku Rock & Pop, nejdříve na pozici zástupce šéfredaktora, od roku 1993 pak jako šéfredaktor. Na pozici šéfredaktora se vrátil v roce 2014.[2] V mezidobí 2002 až 2005 přispíval do Mladého světa. Své články publikoval v několika časopisech i denících včetně MF DNES, Lidových novin, Reflexu aj. Moderoval dva vlastní pořady Beatová klenotnice a Svěženky na Radiu Beat. V letech 20032017 byl učitelem hudební publicistiky na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze.

Od 30. ledna do 31. prosince 1992 byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Výbor z díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 – Život v tahu aneb Třicet roků rocku (s Ondřejem Konrádem)
  • 1998 – Beaty, bigbeaty, breakbeaty (různí autoři)
  • 1999 – Šance sněhových koulí v pekle
  • 2000 – Příliš mnoho štěstí
  • 2001 – Bigbít + soundtrack (s Ondřejem Konrádem)
  • 2007 – Dotknout se snu
  • 2012 − Dávám, tak ber
  • 2012 − Neznámé slasti: Příběhy rockových revolucí 1972-2012[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://kultura.zpravy.idnes.cz/vojtech-lindaur-zemrel-60-let-dg1-/hudba.aspx?c=A180108_160638_hudba_kiz
  2. Vojtěch Lindaur se vrátil do čela časopisu Rock Pop [online]. České noviny, 2014-06-02 [cit. 2014-06-24]. Dostupné online. 
  3. Vojtěch Lindaur odhaluje minulé neznámé slasti [online]. ceskatelevize.cz, 2012-06-19 [cit. 2012-06-23]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Riedel, J.: Kritik bez konzervatoře, Rozhovor s Jiřím Černým, Galén 2006 (1. vydání) ISBN 80-7262-454-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]