Vlasta Vrázová
Vlasta Vrázová | |
---|---|
Narození | 18. června 1900 Chicago |
Úmrtí | 22. srpna 1989 (ve věku 89 let) Chicago |
Místo pohřbení | Český národní hřbitov |
Povolání | editorka |
Ocenění | Order of the White Lion 5th Class (1946) |
Rodiče | Enrique Stanko Vráz (1860–1932) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlasta Adéla Vrázová (18. června 1900 Chicago–22. srpna 1989 Chicago) byla Čechoameričanka, dcera cestovatele Enriqua Stanka Vráze, která se angažovala v krajanském hnutí ve Spojených státech amerických, kde organizovala humanitární a materiální pomoc pro Československo, kromě toho byla i vydavatelka časopisů pro emigranty ve Spojených státech amerických a exilovou aktivistkou. Po druhé světové válce přivezla do Československa finanční a materiální pomoc American Relief for Czechoslovakia, za což byla v roce 1945 vyznamenána jako jedna z mála žen Řádem Bílého lva. Byla předsedkyní Československé národní rady americké. Významně přispěla k vytvoření Společnosti pro vědy a umění (zal. roku 1958).
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Chicagu a vyrostla ve čtvrti Česká Kalifornie, South Lawndale, Chicago. Jejím otcem byl Enrique Stanko Vráz (1860–1932), cestovatel narozený českým rodičům v Bulharsku.[1] Její matka se rovněž jmenovala Vlasta Vrázová (1875–1961).[2] Její dědeček z matčiny strany August Geringer (1842–1930) byl vydavatelem českého deníku Svornost, který vycházel ve Spojených státech amerických od roku 1875.[3] Bratr Vítěslav, používající anglicky znějící jméno Victor, v letech 1932 a 1933 vyučoval v Praze na Univerzitě Karově, později získal doktorát na Northwestern University (Severozápadní univerzita) v městě Evanston (Illinois), kde následně přednášel ekonomii a obchod a zde 23. srpna 1939 zemřel.
Během první světové války rodina intenzivně podporovala zahraniční akce Tomáše Garrigue Masaryka.
Život
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1919 do roku 1939 žila v Praze, kde z počátku pomáhala svému otci, který zde vyučoval až do své smrti roku 1932. Během druhé světové války se vrátila se svou matkou do Washingtonu D.C., kde pomáhala české exilové vládě. V roce 1945 se vrátila do Prahy jako ředitelka American Relief for Czechoslovakia.[4] Řídila distribuci pomoci v hodnotě 4 milionů USD - potravin, léků, oblečení a další podpory. V roce 1946 obdržela Řád Bílého lva za významnou podporu poválečné obnovy Československa. V roce 1949 ji zajala komunistická Státní bezpečnost a obvinila ji ze špionáže, což vyvolalo důrazné protesty ze strany americké vlády.[5]
Po týdnu bezdůvodného věznění byla propuštěna[6] a byla vypovězena z Československa.[7] Po návratu do Spojených států amerických se stala předsedkyní Československé národní rady americké.
Zemřela v roce 1989 ve věku 89 let.[3] Místem jejího odpočinku je Český národní hřbitov v Chicagu, kde je pochována spolu s matkou a bratrem Viktorem Vrázem, profesorem ekonomie na Severozápadní univerzitě. Některá její díla jsou archivována ve sbírce Geringer Family Papers, rodinném archivu rodiny Augusta Geringera, v Chicago History Museum.[8] Část svého díla odkázala Náprstkovu muzeu v Praze, v kterém jsou rovněž rozsáhlé sbírky osobních dokumentů jejího otce Enrique Stanko Vráze.
Literárně činná
[editovat | editovat zdroj]Pravidelně Vlasta Vrázlová přispívala texty do kalendáře vydávaného v Chicagu jejím dědečkem Augustem Geringerem (1842–1930). Většina textů jsou vzpomínky na její rodinu, především otce a dědečka.
- V Algonquinu, na Liščí řece [9]
- Všelicos z Algonquinu [10]
- Rozmarné vzpomínky mého tatínka z jeho přednáškových cest vlastí [11]
- Rozmanitosti z cest mého otce dalekými světy [12]
- Ze života lovců a sběratelů přírodnin [13]
- Řeknu vám proč, dědečku! [14]
- Babičce, K stoletým narozeninám [15]
Rozsáhlým literárním počinem Vlasty Vrázlové se stala kniha věnovaná životu jejího otce nazvaná Život a cesty E. St. Vráze s potitulem Z jeho soukromých deníků, korespondence, záznamů a z ústního vyprávění [16].
V. Vrázlová stála u několika posmrtných vydání otcových knih vydaných ve čtyřicátých letech dvacátého století nakladatelstvím Toužimský & Moravec s ilustracemi Zdeňka Buriana.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dana Adams Schmidt, "U. S. Woman Relief Head Jailed by Prague for Political Inquiry" New York Times (April 14, 1949): 1.
- ↑ "Mrs. Vlasta Vraz" Chicago Daily Tribune (October 21, 1961): B8.
- ↑ a b "Vlasta Adele Vraz, 89, Czechoslovak Activist" Chicago Tribune (August 24, 1989).
- ↑ "Disease Menacing Europe's Children" New York Times (Novembe1r 27, 1946): 18.
- ↑ "Protest Arrest of Berwynite by Czech Reds" Chicago Daily Tribune (April 14, 1949): N3.
- ↑ "Czechs Release Berwyn Woman at U. S. Demand" Chicago Daily Tribune (April 17, 1949): 12.
- ↑ "Freed Relief Head Back from Prague" New York Times (May 19, 1949): 14.
- ↑ Geringer Family Papers, Chicago History Museum.
- ↑ Amerikán, roč. 38 (1915), č. 1, s. 248–257 [1]
- ↑ Amerikán, roč. 39 (1916), č. 1, s. 314–320 [2]
- ↑ Amerikán, roč. 40 (1917), č. 1, s. 257–267 [3]
- ↑ Amerikán, roč. 41 (1918), č. 1, s. 253–263 [4]
- ↑ Amerikán, roč. 42 (1919), č. 1, s. 229–240 [5]
- ↑ Amerikán, roč. 66 (1943), č. 1, s. 29–39 [6]
- ↑ Amerikán, roč. 69 (1946), č. 1, s. 30–50 [7]
- ↑ Vrázová, Vlasta.. Praha: Československá grafická unie, 1937. 337 s., fotografie a 1 mapa v textu [8]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlasta Vrázová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vlasta Vrázová
- Vlasta Vrázová v Moravské Ostravě, 1945-1946, ulice Vrázova nesla jméno jejího otce - Enrique Stanko Vráz , University of Minnesota Media Archive.