Přeskočit na obsah

Vladislav Müller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladislav Müller
Narození19. března 1936
Bratislava
Úmrtí20. června 1996 (ve věku 60 let)
Bratislava
Aktivní roky19541990
DětiRichard Müller
Podpis
Vladislav Müller – podpis

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladislav (Vlado) Müller (19. března 1936 Bratislava20. června 1996 Bratislava) byl slovenský herec.

Život a činnost

[editovat | editovat zdroj]

Podle většiny zdrojů se narodil v Bratislavě. Podle některých zdrojů se však narodil v Ústí nad Labem – Předlicích a rodina se do Bratislavy přestěhovala po smrti matky, kdy se tam otec znovu oženil.[1] V roce 1954 absolvoval Vladislav Odborný divadelný kurz na Státní konzervatoři v Bratislavě. V letech 19541956 a 1956–1966 byl členem Krajského divadla v Nitře. Vojenskou základní službu vykonával jako herec Armádního divadla v Martině (1956–1958). V letech 1966–1990 byl členem činohry Novej scény v Bratislavě. Od roku 1990 podnikal, byl majitelem denního baru a restaurace. V divadle vytvořil desítky výrazných charakterních postav vážného i komediálního charakteru. Mimo divadelní činnosti se od začátku 60. let 20. století uplatnil výrazným způsobem v českém a slovenském filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Významné herecké příležitosti mu poskytla televize ve filmech, např. Bašta (1969), Americká tragédia (1977), Chlap prezývaný Brumteles (1982), a v seriálech Straty a nálezy (1975), Louis Pasteur (1979), Přátelé Zeleného údolí (1979).

V roce 1979 dostal titul zasloužilý umělec.

V řijnu 1992 se pod Müllerem podlomila podlaha v divadle a utrpěl zlomeninu kyčelního kloubu. Po operaci se už na jeviště nevrátil a žil v ústraní na své chatě. Později mu byla diagnostikována rakovina tlustého střeva[2], na kterou 20. června 1996 zemřel.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Je otcem zpěváka Richarda Müllera, kterého měl se svou první ženou Eliškou.[3]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 1953: Rodná zem
  • 1960: Na pochode sa vždy nespieva (Lipoš)
  • 1960: Prerušená pieseň (německý důstojník)
  • 1962: Bílá oblaka (partyzánský velitel Kozačuk)
  • 1963: Na laně (mistr)
  • 1963: Smrt si říká Engelchen (Nikolaj)
  • 1963: Výhybka (Tabačka)
  • 1964: Obžalovaný (Kudrna)
  • 1965: Ať žije republika! (otec Vařečka)
  • 1965: Zvony pre bosých (Ondřej)
  • 1966: Majster kat (kat Emil Targo)
  • 1966: Tango pre medveďa (poručík VB)
  • 1967: Kristove roky (Andrej)
  • 1968: Traja svedkovia (Blažej)
  • 1968: Vánoce s Alžbetou (Hubert Cmíral)
  • 1969: Génius (Peter Tobiáš)
  • 1969: Touha zvaná Anada (Melichar)
  • 1970: Medená veža (por. Pardek)
  • 1970: Nahota (Tomáš)
  • 1971: Dosť dobrí chlapi (Marek)
  • 1971: Orlie pierko (npor. Pardek)
  • 1973: Deň slnovratu (Ing. Rajnoha)
  • 1973: Prípad krásnej nerestnice (Adam Galbavý)
  • 1973: Srdce na lane (strýc)
  • 1974: Do zbrane, kuruci! (Emanuel Zamutovský)
  • 1975: Horúčka (Fiala)
  • 1975: Tetované časom (předseda JZD)
  • 1976: Jeden stříbrný (Tkáč)
  • 1976: Vojaci slobody (plk. Talský)
  • 1979: Smrť šitá na mieru (Alfréd Blum)
  • 1979: Přátelé Zeleného údolí, seriál (hajný Horyna)
  • 1980: Karline manželstvá (Ondrej Hudec)
  • 1980: Signum laudis (kaprál Hoferik)
  • 1981: Plavčík a Vratko (uhlíř Matěj)
  • 1981: Vták nociar (spisovatel)
  • 1982: Popolvár najväčší na svete (král Levoslav)
  • 1982: Tušenie (Metod Katrenčík)
  • 1983: Mŕtvi učia živých (Brezík)
  • 1983: O statečném kováři (otec–kovář)
  • 1984: Láska s vůni pryskyřice (Franta Hrubý)
  • 1984: O sláve a tráve (fotograf Andrej)
  • 1986: Galoše šťastia (Kočiš)
  • 1986: Velká filmová loupež (Hoferik)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]