Vladimir Krjučkov
| Vladimir Krjučkov | |
|---|---|
.jpg) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Narození | 29. února 1924 Volgograd |
| Úmrtí | 23. listopadu 2007 (ve věku 83 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Trojekurovský hřbitov v Moskvě |
| Občanství | Sovětský svaz a Rusko |
| Alma mater | Diplomatická akademie při ministerstvu zahraničních věcí RF Moskevská státní Kutafinova právnická akademie (MGJUA) |
| Profese | politik, voják, spisovatel a špión |
| Ocenění | Řád rudého praporu medaile 70. výročí Ozbrojených sil SSSR medaile 60. výročí Ozbrojených sil SSSR Medaile 50. výročí Ozbrojených sil SSSR jubilejní medaile 40 let vítězství ve velké vlastenecké válce 1941–1945 … více na Wikidatech |
| Commons | Vladimir Kryuchkov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vladimir Alexandrovič Krjučkov (Влади́мир Алекса́ндрович Крючко́в; 29. února 1924 Volgograd – 23. listopadu 2007 Moskva) byl sovětský právník, diplomat a vedoucí KGB, člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Roku 1991 patřil k vůdcům neúspěšného srpnového puče a stál v čele jeho řídícího výboru.
Krjučkov nejprve pracoval v sovětském justičním systému jako asistent prokurátora, poté promoval na Diplomatické akademii sovětského ministerstva zahraničí a stal se diplomatem. Během let v zahraniční službě se setkal s Jurijem Andropovem, který se stal jeho hlavním patronem. V letech 1974 až 1988 stál Krjučkov v čele zahraniční zpravodajské složky KGB, prvního generálního ředitelství (PGU). Během těchto let se ředitelství podílelo na financování a podpoře různých komunistických, socialistických a antikoloniálních hnutí po celém světě, z nichž některá z nich přišla k moci ve svých zemích a zavedla prosovětské vlády; navíc pod vedením Krjučkova dosáhlo ředitelství významné úspěchy v pronikání do západních zpravodajských agentur, získávání cenných vědeckých a technických informací a zdokonalování technik dezinformace a aktivních opatření.[1] Zároveň však během Krjučkovova funkčního období mělo ředitelství problémy s přeběhlíky, neslo hlavní odpovědnost za povzbuzení sovětské vlády k invazi do Afghánistánu a jeho schopnost ovlivňovat západoevropské komunistické strany se ještě více snížila.[1]
V letech 1988 až 1991 byl Krjučkov sedmým předsedou KGB. Během srpnového puče v roce 1991 byl iniciátorem vytvoření Státního výboru pro mimořádný stav, který zatkl prezidenta Michaila Gorbačova. Po porážce puče byl Krjučkov uvězněn, v roce 1994 ho však Státní duma v amnestii osvobodila. Krjučkova v čele KGB nahradil Leonid Šebaršin.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Kryuchkov na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Krjučkov na Wikimedia Commons
- Pohřbení na Trojekurovském hřbitově
- Ruští komunisté
- Úmrtí v roce 2007
- Úmrtí v Moskvě
- Úmrtí 23. listopadu
- Narození v roce 1924
- Narození ve Volgogradu
- Narození 29. února
- Nositelé Medaile Veterán ozbrojených sil SSSR
- Nositelé Pamětní medaile 850. výročí Moskvy
- Nositelé Jubilejní medaile 40. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Medaile 50. výročí Ozbrojených sil SSSR