Vjekoslav Spinčić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vjekoslav Spinčić
Vjekoslav Spinčić, r. 1898

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1918

Poslanec Istrijského zemského sněmu
Ve funkci:
1882 – 1915

Poslanec Skupštiny
Ve funkci:
1919 – 1920
Ve funkci:
1931 – ???
Stranická příslušnost
Členství Strana práva
(Hohenwartův klub)
(Klub nez. chorv. a slovin. poslanců)
(Slovanský křesťansko národní svaz)

Narození 23. října 1848
Spinčići
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. května 1933
Sušak
Království Jugoslávie Jugoslávie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vjekoslav Spinčić (23. října 1848 Spinčići[1]27. května 1933 Sušak[1][2]) byl rakouský politik chorvatské národnosti z Istrie, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval bohosloví v Gorici a Terstu. V roce 1872 byl vysvěcen na kněze. Později studoval zeměpis a historii v Praze a Vídni. V letech 1876–1882 byl pedagogem na učitelském ústavu v Koperu, v letech 1882–1888 školským inspektorem pro okresy Kopar a Volosko, v letech 1888–1892 pedagogem v Gorici. Napsal několik historických studií na téma chorvatských a istrijských církevních a literárních dějin.[1][2]

Veřejně a politicky se angažoval. Byl dlouholetým předsedou Družstva svatého Cyrila a Metoděje a podílel se na otevírání chorvatských škol. Společně s Matko Mandićem a Matko Laginjou vedl chorvatské národní hnutí v Istrii v programových intencích Strany práva. Podporoval spojení Istrie s Chorvatskem a rovnoprávnost istrijských Chorvatů a Slovinců s Italy. V letech 1882–1915 zasedal jako poslanec Istrijského zemského sněmu. V roce 1908 odmítl projekt národnostního vyrovnání v Istrii, které dojednaly místní chorvatsko-slovinská národní strana a italská liberální strana.[1] Měl přátelské vztahy k Čechům a podporoval spolupráci Chorvatů a Slovinců.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí v Istrii, obvod Pazin, Volosca atd. Mandát obhájil i ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Do parlamentu se dostal i ve volbách roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Istrie 06. Mandát obhájil ve volbách roku 1911.[3] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Alois Spinčić, profesor, bytem Gorizia.[4]

Po volbách roku 1891 se uvádí jako člen Hohenwartova klubu.[5] Od roku 1893 zasedal v Klubu nezávislých chorvatských a slovinských poslanců.[6] Ve volbách roku 1897 je řazen mezi chorvatské kandidáty Strany práva.[7] Po volbách potom na Říšské radě přistoupil k poslaneckému klubu Slovanský křesťansko národní svaz.[8] Do voleb roku 1901 šel coby chorvatský národní kandidát.[9] Po volbách byl členem poslaneckého Jihoslovanského klubu (též nazýváno Chorvatsko-slovinský nebo Slovinsko-chorvatský klub).[10] Po volbách v roce 1907 usedl v parlamentu do poslanecké frakce Svaz Jihoslovanů, po volbách roku 1911 zasedal v Chorvatsko-slovinském klubu.[3]

Za první světové války podporoval sjednocení jihoslovanských zemí a podepsal Májovou deklaraci.[1] 3. prosince 1917 se na Říšské radě vyslovil pro sebeurčení jižních Slovanů. V září 1918 odmítl jménem Chorvatů nabídku národní autonomie v rámci reformovaného habsburského státu.[2] Po vzniku samostatného jihoslovanského státu byl v letech 1919–1920 poslancem provizorního parlamentu (Skupštiny) Království SHS v Bělehradě. Pak se dočasně stáhl z politiky poté, co byla Istrie definitivně přičleněna k Itálii. Dočasně se do ní vrátil za tzv. diktatury z 6. ledna, kdy král od roku 1929 pozastavil platnost ústavního systému vlády. V roce 1931 Spinčić zasedl jako poslanec do Skupštiny.[1] Jako nejstarší poslanec zahajoval jednání skupštiny.[2]

Zemřel v květnu 1933.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Spinčić, Vjekoslav [online]. enciklopedija.hr [cit. 2015-12-01]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. a b c d e f K úmrtí prof. Vjekoslava Spinčiče. Národní politika. Červen 1933, roč. 51, čís. 150, s. 7. Dostupné online. 
  3. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=674&size=45
  5. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  6. Südsteirische Post, 2. 12. 1893, s. 2.
  7. Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
  8. (Linzer) Tages-Post, 4. 4. 1897, s. 3.
  9. Das Vaterland, 10. 1. 1901, s. 1.
  10. Neue Freie Presse, 6. 2. 1901, s. 3.