Visperterminen
| Visperterminen | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°15′36″ s. š., 7°54′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 1378 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Valais |
| Okres | Visp |
  Visperterminen Visperterminen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51,63 km² |
| Počet obyvatel | 1 345 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 26,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 3932 |
| Označení vozidel | VS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Visperterminen je obec v německy mluvící části švýcarského kantonu Valais, v okrese Visp. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec se rozkládá od údolí Vispertal v kopcích severozápadně od Vispu a údolí Nanz až po vrcholy Mattwald a Simelihorn. Skládá se z hlavní obce Visperterminen a vesnic Ober- a Unterstalden, Bitzinen, Niederhäusern, Parmili a Sattolti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Visperterminen byl poprvé doložen v 11. století jako Termenum.[2] Ve středověku podléhal katedrální kapitule v Sionu a patřil k okrsku Visp. V roce 1256 byl založen kostel svatého Theodula jako filiální kostel farnosti Visp a v 16. století se vesnice Ob dem grossen Stein, Niederhäusern, Parmili a Ober- a Unterstalden spojily v jednu farnost. Ta se v roce 1715 stala samostatnou farností, oddělenou od Vispu.[2] V letech 1656–1782 měl Visperterminen faru a od roku 1783 vikariát.[2]
V roce 1255 byl jedním z nájemců tehdejších alpských obcí Rimella a Rotunda občan Visperterminenu jménem Johannes, který dal vzniknout walserské obci Rimella, nacházející se na území dnešního Piemontu.[3]
V 19. století bylo Valais strukturálně slabé a vzdálené industrializaci v jiných částech země i Evropy mimo Švýcarsko. Ve Visperterminenu tak stejně jako v mnoha jiných vesnicích ve Valais panovala velká chudoba. V důsledku toho asi čtvrtina obyvatel vesnice v 50. letech 19. století emigrovala do Argentiny a založila tam vesnici San Jerónimo Norte. Někteří tamní obyvatelé dosud pěstují nářečí, kterým se mluví ve Visperterminenu.[4]
Ještě kolem roku 1990 žili „Tärbiner“ (jak si obyvatelé Visperterminenu říkají) „od země k hřebeni“, přičemž dodržovali cyklus zemědělských prací, tj. podle ročního období cestovali mezi dnem údolí a vysokohorskými pastvinami. V zemědělské obci s loukami, poli a vinnou révou, stejně jako s Alpami v Nanztalu, se rodiny stěhovaly se svým dobytkem do osad v různých nadmořských výškách v závislosti na ročním období za prací a využitím statků, pouze zimu trávily většinou ve vesnici Visperterminen. S nadmořskou výškou až 1150 metrů jsou vinice v Heidě nejvýše položenou vinařskou oblastí v Evropě. Stopy tohoto kočovného života lze nalézt na mnoha místech. Krajina se vyznačuje množstvím cest a stezek a infrastruktura osad odráží tento způsob života. Dosud například v každé vesnici existuje kaple, tzv. driel (lis na hrozny) a palírna.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1850 | 1900 | 1950 | 2000 | 2010 | 2020 | ||
| Počet obyvatel | 450 | 511 | 630 | 968 | 1357 | 1373 | 1328 | ||
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Obec leží mimo hlavní tahy, jediným spojením je místní silnice, vedoucí z města Visp, která ve Visperterminenu končí.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve Vispu (Matterhorn Gotthard Bahn, bývalá BVZ Zermatt-Bahn, a SBB).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Lesní kaple Navštívení Panny Marie, darovaná obci v roce 1652, s varhanami z roku 1619, je poutním místem a byla poškozena zemětřeseními v letech 1756 a 1855. Ke kapli vede cesta s deseti staničními kaplemi ze 17. století, která byla obnovena v roce 1965.[2]
Visperterminen je známý především díky své nejvýše položené vinici severně od hlavního alpského hřebene. Archeologické nálezy dokazují, že se zde vinařstvím zabývali již Keltové.[5] Řeky Matter Vispa a Saaser Vispa se v nedalekém Staldenu setkávají a vytvářejí řeku Vispu. Na jejích březích v nadmořské výšce 660 metrů roste první vinná réva známé vinice. Na krátkých terasách s vysokými suchými kamennými zídkami překonává vinice 500 výškových metrů ve velmi stísněném prostoru. Jižní expozice svahu v nejsušší oblasti Švýcarska a velké kamenné plochy zdí dělají z „Rieben“ tepelnou komoru až do pozdního podzimu. Z těchto vinic se mimo jiné vyrábějí následující vína: Dôle, Fendant, Johannisberg, Pinot noir a Riesling x Silvaner, ale také rarity jako Heida, Himbertscha, Mennas a Planscher.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Visperterminen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ a b c d e f GRICHTING, Alois. Visperterminen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2014-12-27 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ LA ROSE, Silke. Walser Recht ennetbirgen – Ein Beitrag zu Ursprung und Verlaufsbedingungen der Walserwanderung – Teil II: Rimella und Alagna. Wir Walser. Roč. 2006, čís. 1, s. 7–17. (německy)
- ↑ DOK - Auf in die Pampa - Auf den Spuren von Walliser Auswanderern [online]. SRG SSR, 2013-04-18 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Der "höchste Weinberg Europas" lebt [online]. swissinfo.ch, 2009-09-27 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Visperterminen na Wikimedia Commons - (německy) [1] – oficiální stránky
