Přeskočit na obsah

Vila Löw-Beer (Brno-Černá Pole)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vila Löw-Beer
Uliční průčelí vily
Uliční průčelí vily
Základní informace
Slohsecesní architektura
ArchitektiAlexander Neumann, Rudolf Baumfeld a Norbert Schlesinger
VýstavbaDesetiletí od 1900 (1903–1904)
Poloha
AdresaBrno-sever, Černá Pole, ČeskoČesko Česko
UliceDrobného
Souřadnice49°12′22″ s. š., 16°36′49″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky41917/7-6987 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Löw-Beer je secesní vila v Brně-Černých Polích postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu architekta Alexandra von Neumanna pro průmyslníka Moritze Fuhrmanna. Vilu obývala v letech 1913 až 1939 rodina Alfreda a Marianny Löw-Beerových, rodičů Grety Tugendhatové.[1] Vila i zahrada vily jsou přístupné veřejnosti.

Umístění

[editovat | editovat zdroj]
Výhled do zahrady směrem k vile Tugendhat

Vila se nachází na adrese Drobného 22 (dříve Sadová – Parkstrasse), na území městské části Brno-sever v katastrálním území Černá Pole na parcele č. 3326. Patří k ní i přilehlá zahrada (parc. č. 3328) a celnice - zahradní domek (parc. č. 3327). Původně k táhlému svažitému pozemku patřily i pozemky č. 3365 a 3366, na kterých se rozkládá vila Tugendhat se zahradou. Majitel nemovitosti Alfred Löw-Beer daroval v roce 1929 horní část pozemku své dceři Gretě, která si na něm společně s manželem Fritzem Tugendhatem nechala vybudovat rodinný dům – dnes světoznámou vilu Tugendhat.

Vilová kolonie v Černých Polích

[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 19. století vznikala na svazích Černých Polí nad lužáneckým parkem první vilová kolonie v Brně. Urbanistický koncept Heinricha von Ferstela začal naplňovat stavitel Josef Arnold, který v letech 1860-1863 vystavil první čtyři vily – Kaiserovu, Arnoldovu, Giskrovu a Adamčikovu vilu. Na počátku 20. století vilovou zástavbu mezi ulicemi Černopolní a Drobného doplnily činžovní domy stavitele Františka Aloise Dvořáka v ulici Antonína Slavíka, Helfertově a Schodové. V 1. polovině 20. století se Černá Pole stala díky individuální a družstevní rodinné výstavbě jednou z nejvyhledávanějších brněnských rezidenčních čtvrtí.[2]

Historie a architektura vily Löw-Beer

[editovat | editovat zdroj]
Uliční průčelí před památkovou obnovou (2013)

Vilu si nechal v roce 1903 postavit továrník Moritz Fuhrmann (1850–1910). Podle obecního věstníku pro zemské hlavní město Brno byly v jednopatrové vile čtyři byty celkem se 14 pokoji a 7 kabinety, třemi kuchyněmi, dvěma koupelnami a 6 toaletami. Krajní osy uličního průčelí budovy předstupují ve výrazných rizalitech. V pravé ose je hlavní vstup do chodby (průjezdu). Ta doplňuje třítraktovou dispozici, jejíž jádro tvoří centrální hala s horním prosvětlením. Členitějšímu zahradnímu průčelí je předloženo schodiště s terasou. Uliční i zahradní průčelí jsou vyzdobena secesním vegetabilním štukovým dekorem a ve spodní partii pásovou rustikou. Podobný dekor je užit i na stěnách a stropech v interiérech včetně truhlářských konstrukcí. Secesní rostlinné motivy jsou také na keramické dlažbě a litinovém zábradlí schodiště. Autorem projektu byl vídeňský architekt Alexander Neumann (1861-1947). Po Fuhrmannově smrti prodali v srpnu 1913 jeho dědicové vilu za 290 tisíc korun textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi (1872-1939). Nový majitel nechal ve 30. letech dům částečně stavebně upravit (především prostor centrální schodišťové haly). Autorem úprav byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld (1903-1988).

Po emigraci rodiny a smrti Alfreda Löw-Beera zabavila vilu v roce 1940 německá okupační správa pro potřeby tajné státní policie (gestapa). Po roce 1945 nebyl objekt navrácen původním majitelům, nýbrž znárodněn a v roce 1954 převeden do majetku československého státu. V letech 1962-2012 zde sídlil Domov mládeže. Od roku 2001 je v majetku Jihomoravského kraje a ve správě Muzea Brněnska, příspěvkové organizace. Součástí areálu vily je i celnice - zahradní domek, což je utilitární stavba, která v minulosti sloužila skutečně jako celnice a po postavení vily jako konírna, garáž či obydlí správce vily.[3]

Památková obnova

[editovat | editovat zdroj]
Zahradní průčelí v době památkové obnovy (2014)

Vila je od roku 1958 kulturní památkou (r. č. ÚSKP ČR 41917/7-6987).[4]

V letech 2013 a 2014 se uskutečnila kompletní památková obnova objektu (nová střešní krytina, oprava krovů, nové rozvody – kanalizace, plyn, elektřina; nové ústřední vytápění, sanace vlhkého přízemí, opravy dveří a oken, restaurátorské práce, nová venkovní fasáda atd.). Objekt celnice byl v roce 2014 rovněž rekonstruován pro potřeby návštěvníků vily; v přízemí je umístěna kavárna Celnice a v patře komorní galerie Celnice.

Zpřístupnění veřejnosti

[editovat | editovat zdroj]

Vila je pro veřejnost otevřená od ledna 2016. Návštěvníci v ní najdou expozici nazvanou "Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé". Ta mapuje kompletní historii židovského osídlení regionu od prvních zmínek po současnost a také rodinnou historii židovské podnikatelské rodiny Löw-Beer. Kromě stálé expozice vila nabízí krátkodobé výstavy, koncerty, divadelní představení a jiné kulturní akce.

Součástí programové nabídky je imerzivní pátrací hra V kůži tajného agenta.[5]

Účastníci hry se ocitnou v kůži bývalého agenta Secret Intelligence Service a postupně vyřeší záhadu zmizení brněnského textilního magnáta Alfreda Löw-Beera z dubna 1939. Hra vytváří komfortní a inspirativní prostředí, díky němuž jsou návštěvníci vtaženi do atmosféry a kontextu dějinných událostí spojených s životem rodiny, která v domě žila až do vypuknutí německé okupace. Hra zavede účastníky do původních půdních prostor vily, které nejsou v běžném provozu přístupné. Obohacena je autorskými audiovizualními vstupy, množstvím autentických rekvizit a graficky upravených dobových tiskovin[6].

V roce 2021 byla hra V kůži tajného agenta oceněna porotou Gloria musaealis[7] v kategorii Muzejní počin roku.[8]

Galerie obrázků po rekonstrukci vily

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled na vilu ze zahrady (parku)
    Pohled na vilu ze zahrady (parku)
  • Vstupní hala
    Vstupní hala
  • Vstupní hala
    Vstupní hala
  • Prosklený strop vstupní haly
    Prosklený strop vstupní haly
  • Schodiště s ozdobným zábradlím
    Schodiště s ozdobným zábradlím
  • Ochoz v 1. patře
    Ochoz v 1. patře
  • Knihovna
    Knihovna
  • Jídelna
    Jídelna
  • Lustr v hale
    Lustr v hale
  • Muzeální exponát – historický vytloukací stroj na výrobu žakárových karet
    Muzeální exponát – historický vytloukací stroj na výrobu žakárových karet

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vila Tgendhat - Stavebníci
  2. ↑ Černoušková, Dagmar: Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: A VŮBEC… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Čermáková, Jana – Červená, Radana – Jordánková, Hana – Loskotová, Irena – Šibíčková, Jitka (eds.) Brno 2010, s. 394-427, 574-575; táž: Genius loci svahu nad lužáneckým parkem. K první vilové kolonii v Brně. In: 67. Bulletin Moravské galerie v Brně. Brno 2011, s. 70-79; on-line na www.tugendhat.eu
  3. ↑ Černoušková, Dagmar: Löw-Beerova vila v Brně. In: Sedlák, Jan a kol.: Slavné brněnské vily. Praha 2006, s. 27-28; on-line na www.tugendhat.eu
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-13]. Identifikátor záznamu 154050 : Městský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Pátrací hra | Vila Löw-Beer. www.vilalowbeer.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ V kůži tajného agenta – pátrací hra ve Vile Löw-Beer | Sborníky Muzea Brněnska. www.sbornikmb.cz [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  7. ↑ REPUBLIKY, Asociace muzeí a galerií České. Asociace muzeí a galerií České republiky. www.cz-museums.cz [online]. 1999 [cit. 2023-09-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ 4 Muzejni pocin roku IV 2021. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Černoušková, Dagmar. Arnoldova vila nad Lužánkami. K první vilové kolonii v Brně. In: Čermáková, Jana – Červená, Radana – Jordánková, Hana – Loskotová, Irena – Šibíčková, Jitka (eds.). A VŮBEC… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. Brno 2010, s. 394-427, 574-575.
  • Černoušková, Dagmar. Genius loci svahu nad lužáneckým parkem. K první vilové kolonii v Brně. In: 67. Bulletin Moravské galerie v Brně. Brno 2011, s. 70-79.
  • Černoušková, Dagmar. Löw-Beerova vila v Brně. In: Sedlák, Jan a kol. Slavné brněnské vily. Praha 2006, s. 27-28.
  • Svobodová, Petra – Hanák, Jaromír. Historie a současnost vily Löw-Beer v Brně. In: Sborník Muzea Brněnska 2014. Brno 2014, s. 125-140.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vila_Löw-Beer_(Brno-Černá_Pole)&oldid=23628040“