Vilém Kvasnička

Akademický architekt Vilém Kvasnička
	Vilém Kvasnička (okolo roku 1935)
Narození	3. srpna 1885; Třeboň ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. listopadu 1969 (ve věku 84 let); Praha ; Československo
Vzdělání	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	architekt
Rodiče	Jan Vilhelm Kvasnička a Zuzana Kvasničková
Manžel(ka)	Marie Kvasničková-Veselá (od 1945)
Příbuzní	Eduard Kvasnička a Arnošt Kvasnička (sourozenci)
Hnutí	purismus
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Kvasnička (3. srpna 1885 Třeboň^[1] – 26. listopadu 1969 Praha) byl český architekt.

Život

Vilém Kvasnička se narodil v rodině třeboňského knihkupce Jana Vilhelma Kvasničky a jeho manželky Susany, rozené Kunstovné (??–1927). Nejdříve studoval stavitelství na Vyšší průmyslové škole v Praze, pak architekturu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Kotěry. V letech 1909–1911 pracoval v projekčním ateliéru architekta Ladislava Skřivánka. Od roku 1911 pracoval v Budapešti v ateliéru de Toery a Pogány. Zde se podílel na návrzích budovy rakousko-uherské banky ve Vídni, budovy pojišťovny Adria a budovy činoherního divadla v Budapešti. Za první světové války byl v září 1915 na ruské frontě zajat a v roce 1916 přešel do Československých legií.^[2] Již během války navrhoval památníky a urny padlých legionářů. Během návratu přes Čínu vytvořil řadu skic v Pekingu.

Po návratu projektoval další vojenské památníky a úspěšně se zúčastnil několika soutěží. S manželkou Žofií a synem Iljou^[zdroj?] žil na Žižkově.^[3] Dne 28. července 1945 se v chrámu Nejsvětějšího srdce Páně na Královských Vinohradech oženil dr. Marií Veselou.^[1]

Bratr Arnošt Kvasnička byl spolumajitelem pražského nakladatelství Kvasnička a Hampl.

Zemřel 26. listopadu 1969 v Praze.

Dílo

1910 – náhrobek Jindřicha Švandy, Olšanské hřbitovy
1910 – náhrobek na Vršovickém hřbitově
1922–1926 – obchodní a nájemní dům č. p. 779, Praha II.-Nové Město, Václavské náměstí 11, spoluautor: Jan Jarolím; dům byl v roce 1994 zásadně přestavěn^[4]
1923–1925 – budova obchodní akademie (dnes Gymnázium Kolín), Kolín, spoluautor Jan Mayer, autor sgrafit na průčelí: Ferdinand Rubeš
1923(?)–1927 – nemocniční budova Nemocnice milosrdných Na Františku, Praha I.-Staré Město, č. p. 847, Na Františku 8^[5]
1927 – rodinný dvojdům č. p. 640 a 641, Praha-Dejvice, Vilímovská 7 a 5
1927–1928 – rodinný dům č. p. 1827, Praha-Smíchov, U Mrázovky 24
1927–1928 – rodinný dům č. p. 1371, Praha-Libeň, Valčíkova 11, spoluautor: Ladislav Suk
1928 – pomník padlým v Hlubočepech–Zlíchově, sochař ??^[6]
1929 – Zengerova transformační stanice elektrických podniků hl. města Prahy na Klárově, Praha III.-Malá Strana, čp. 132, postaveno v letech 1930-1934. Trafostanice je pojmenována na počest fyzika a rektora ČVUT Václava Karla Zengera. Na základě projektu z dubna 1929 bylo dne 1. listopadu 1929 vydáno stavební povolení. Původní kasárenské budovy byly již zbořeny v roce 1928. Pro zvětšení staveniště byla odstřelena skála, čímž vznikla dnešní ulice „U Bruských kasáren“. Budova byla zkolaudována 10. února 1934.^[7]
1930 – Občanská záložna, Hostomice^[8]
1930 – pomník T.G. Masaryka, Hodonín, autor Masarykovy sochy: Alois Bučánek
1930 – pomník padlým v 1. světové válce v Rožmitále pod Třemšínem, sochař Josef Bílek^[9]
1930 – úprava spořitelny v Třeboni
1931 – pomník Karolíny Světlé, Světlá pod Ještědem, sochař Josef Bílek z Hořic
1935 – socha Jana Husa ve Vinoři, sochař Josef Bílek z Hořic
1935 – úprava soudní budovy č. p. 559, Praha XI.-Žižkov, Seifertova 51
1936 – rodinný dům č. p. 908, Praha XVIII.-Střešovice, Střešovická 70
1937 – Okresní úřad, Mladá Boleslav^[8]
1940 – Justiční a finanční úřady, Praha XI.-Žižkov, spoluautoři: Jan Mayer, Hnilička
1941 – Okresní úřad, Vodňany, spoluautor: Jan Mayer^[8]
od roku 1943 se podílel na rekonstrukci zámku Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou

Nerealizované návrhy

návrh kina na Národní třídě, Praha
regulace západního sektoru Prahy, oceněno
1922 – soutěžní projekt na druhé státní české divadlo v Praze (účast v užším výběru)
1922 – soutěžní projekt na divadlo v Olomouci (oceněno III. cenou)
1923 – soutěžní projekt na zemědělskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi (III. cena při neudělení první)
1937 – soutěžní návrh na okresní úřad v Mladé Boleslavi
1939 – soutěžní návrh divadla v Poděbradech
1941 – soutěžní návrh na budovu okresního úřadu ve Vodňanech

Publikace

Publikoval v časopisu Styl.

Členství v organizacích

Společnost architektů
Syndikát výtvarných umělců československých

Vyznamenání

Galerie

Stavby Viléma Kvasničky
Obchodní akademie Kolín (dnes gymnázium)
Nemocnice Na Františku v Praze
Rodinný dům v Libni, Valčíkova 11

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň
↑ Vilém Kvasnička v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
↑ Pražský adresář, 1937-38, s. 470
↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 443
↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 490-492
↑ Pomník padlým (foto, jméno sochaře nečitelné). Pestrý týden. 20. 10. 1928, s. 3. Dostupné online.
↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha : Academia, 1999, ISBN 80-200-0771-7, str. 240
↑ ^a ^b ^c heslo Kvasnička, Vilém. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. Svazek VI. S. 484.
↑ PM, Podbrdské muzeum. Stalo se - první světová válka. Třemšínské listy. Září 2014, roč. XI, čís. 9, s. 3. Dostupné online. Archivováno 7. 3. 2022 na Wayback Machine.

Literatura

TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kvasnička, Vilém, s. 602–603.
heslo Kvasnička, Vilém. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. ISBN 80-86171-06-X. Svazek VI. S. 484.
VLČEK, Pavel; HILMERA, Jiří. heslo Kvasnička, Vilém. In: Pavel Vlček a kolektiv. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 355.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Kvasnička na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vilém Kvasnička
Vilém Kvasnička Archivováno 29. 7. 2020 na Wayback Machine. na stránkách neziskové společnosti PROSTOR – architektura, interiér, design
Vilém Kvasnička v informačním systému abART
Vilém Kvasnička v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost Třeboň

[2] Vilém Kvasnička v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)

[3] Pražský adresář, 1937-38, s. 470

[4] Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 443

[5] Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 490-492

[6] Pomník padlým (foto, jméno sochaře nečitelné). Pestrý týden. 20. 10. 1928, s. 3. Dostupné online.

[7] Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Malá Strana, Praha : Academia, 1999, ISBN 80-200-0771-7, str. 240

[Chagall-8] slo Kvasnička, Vilém. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. Svazek VI. S. 484.

[9] PM, Podbrdské muzeum. Stalo se - první světová válka. Třemšínské listy. Září 2014, roč. XI, čís. 9, s. 3. Dostupné online. Archivováno 7. 3. 2022 na Wayback Machine.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]