Vičice (zámek)
| Vičice | |
|---|---|
 Pohled od východu přes bývalou zahradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | počátek 17. století |
| Přestavba | počátek 18. století |
| Stavebník | Jan Hruška z Března |
| Další majitelé | Štampachové Martinicové aj. |
| Současný majitel | Sady a školky Vičice |
| Poloha | |
| Adresa | Vičice 1, Březno,  Česko |
| Souřadnice | 50°22′14,74″ s. š., 13°26′10,94″ v. d. |
  Vičice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23634/5-830 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vičice jsou barokní zámek ve stejnojmenné vesnici asi 3,5 kilometru jihovýchodně od Března v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na konci šestnáctého století vlastnilo Vičice několik různých majitelů. Karel Hruška z Března svou část roku 1591 prodal Linhartu Štampachovi ze Štampachu, který později přikoupil ještě další část od Arnošta z Zettelbergu, a teprve Jan Jindřich ze Štampachu panství roku 1614 sjednotil, když dokoupil zbývající díl od Viléma z Doupova.[2]
Panské sídlo vzniklo ve Vičicích poměrně pozdě. August Sedláček datuje výstavbu tvrze až po roce 1609, kdy vesnici vlastnil Jan Jindřich ze Štampachu.[3] Na štítě renesanční tvrze však býval letopočet 1598, který napovídá, že tvrz vznikla o něco dříve.[2] Jan Jindřich ze Štampachu přišel o celý majetek v konfiskacích na konci stavovského povstání a v roce 1623 ho do zástavy získal Jaroslav Bořita z Martinic, od kterého ho koupil jeho zeť Florián Žďárský ze Žďáru. V roce 1670 byly Vičice připojeny k ahníkovskému panství, u kterého zůstaly až do zrušení poddanství.[4] V roce 1702 zámek navštívil císař Josef I., který zde poobědval a zúčastnil se lovu v okolních lesích. Na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století zámek patřil Franzi Preidlovi a Emanuelu Karschovi, vlastníkům prunéřovského pivovaru.[5]
Po roce 1950 připadl zámecký areál státnímu statku, v jehož majetku postupně zchátral. Po roce 1990 zámek koupila březenská firma Sady a školky Vičice, která ho částečně zrekonstruovala.[2]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem zámku byla renesanční tvrz nebo panský dům. Tvrz přestavěli na barokní zámek Martinicové na počátku 18. století. Půdorys zámku má podobu písmene U s krátkými bočními křídly, která jsou v nárožích zakončena štíhlými polygonálním věžemi s cibulovými střechami.[4] Z nádvoří se do přízemí vstupuje půlkruhovým bosovaným portálem. Některé místnosti jsou zaklenuté hřebínkovými klenbami.[6] Poslední větší úpravy zámku proběhly v roce 1929, kdy bylo do velkého sálu vloženo patro, které umožnilo intenzivnější hospodářské využití objektu.[2]
Představu o velikosti hospodářského zázemí zámku podává soupis panství z roku 1794. Podle něj byl zámek v dobrém stavu, ale domek zahradníka byl poškozený. Ve dvoře byl chlév pro deset krav, stáj pro dva koně, chlév pro patnáct prasat a stodola se dvěma mlaty. Dvůr měl vlastní studnu, ale další vodu přiváděl vodovod do vodojemu, do kterého se čerpala pomocí vodního kola z Ohře.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-03-22]. Identifikátor záznamu 134647 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vičice, s. 47–48.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. Kapitola Tvrze okolo Hasišteina, s. 140.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vičice – zámek, s. 509.
- ↑ Informační tabule ve Vičicích
- ↑ Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vičice, s. 225.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Březno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 80 s. ISBN 80-239-4167-4. Kapitola Vičice, s. 74.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Vičice na Wikimedia Commons - Zámek Vičice na Hrady.cz
