Vasile Ladislau Pop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vasile Ladislau Pop

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1863 – 1865

Poslanec Sedmihradského zemského sněmu
Ve funkci:
1863 – 1864

Narození 6. ledna 1819
Berindu
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 17. února 1875
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vasile Ladislau Pop, též Popp (6. ledna 1819 Berindu[1]17. února 1875 Budapešť[2][1]), byl rakouský státní úředník, právník, soudce a politik rumunské národnosti ze Sedmihradska, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny řeckokatolického vyznání. Vystudoval piaristické lyceum v Kluži (do roku 1835) a pak do roku 1838 tamtéž studoval práva. Později ještě studoval teologii na řeckokatolické koleji svaté Barbory ve Vídni. Od roku 1842 vyučoval matematiku na lyceu v Blaji. Roku 1845 byl nucen po konfliktu s biskupem opustit dráhu pedagoga. Studoval práva v Târgu Mureș a působil potom v soudnictví. Roku 1850 se stal soudním radou ve městě Bistrița, v roce 1852 v Sibini. Patřil mezi nejvýše postavené rumunské úředníky ve Vídni. Od roku 1859 působil jako rada na ministerstvu spravedlnosti ve Vídni. V letech 1861–1865 zastával post viceprezidenta sedmihradského gubernia a v letech 1865–1867 prezidenta vrchního zemského soudního dvora v Sedmihradsku. Od roku 1868 do roku 1875 zastával funkci předsedy národního spolku Asociația Transilvană pentru Literatura Română și Cultura Poporului Român (ASTREI). V roce 1868 incioval vznik listu Transil­vania, který byl tiskovým orgánem ASTREI.[1][3] Získal Řád železné koruny.[2] V roce 1872 ho císař povýšil na svobodného pána (barona).[4]

Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm. Zasedal zde od roku 1863 do roku 1864.[1] Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Sedmihradský zemský sněm roku 1863 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 20. října 1863 složil slib, 12. listopadu 1864 opětovně složil slib.[5][6][7] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako Ladislaus Basil Popp, prezident nejvyššího sedmihradského soudního dvora ve Vídni.[8]

Po rakousko-uherském vyrovnání se zapojil do soudního systému Uherska. Od roku 1867 byl prezidentem soudního oddělení pro Sedmihradsko v Pešti.[1] V době úmrtí v roce 1875 je popisován jako prezident soudního senátu královského uherského nejvyššího soudního dvora.[2]

Zemřel v únoru 1875 po krátké nemoci.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Biblioteca Astra informează: 17 februarie, repere în timp [online]. tribuna.ro [cit. 2016-02-23]. Dostupné online. (rumunsky) 
  2. a b c d Sterbefälle. Wiener Zeitung. Únor 1875, čís. 41, s. 3. Dostupné online. 
  3. RETEGAN, Simion; SUCIU, Dumitru; CIPAIANU, George. Mișcarea națională a românilor din Transilvania între 1849-1919: documente, Svazek 3. [s.l.]: Centrul de Studii Transilvane, 2006. Dostupné online. S. 72, 88. (rumunsky) 
  4. Wiener Salonblatt, 13. 10. 1872, s. 9.
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&page=110&size=45
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0003&page=146&size=45
  8. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 149. (německy)