Přeskočit na obsah

Václav Ignác Vernier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Ignác baron Vernier z Rougemontu
Hejtman chrudimského kraje
Ve funkci:
1738 – 1742
PředchůdceJan Josef Špork
NástupceJosef Jeroným Libštejnský z Kolovrat

Narození18. března 1692
Světlá nad Sázavou
Úmrtí20. února 1742 (ve věku 49 let)
Medlešice
ChoťMarie Terezie Straková z Nedabylic
RodičeJan Bartoloměj Vernier a Marie Rosalie z Kainpachu
DětiJan Josef Vernier (1729–1764)
Příbuzníbratr: František Bernard Vernier (1687–1740)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Václav Ignác svobodný pán Vernier z Rougemontu (Wenzel Ignaz Freiherr Vernier de Rougemont et d'Orchamp) (18. března 1692 Světlá nad Sázavou20. února 1742 Medlešice) byl český šlechtic francouzského původu. Působil ve státních službách, nakonec byl hejtmanem chrudimského kraje (1738–1742). Jeho sídlem byl zámek Medlešice.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Medlešice, sídlo Václava Ignáce Verniera

Pocházel z francouzského šlechtického rodu Vernierů usazeného od třicetileté války v Čechách.[1] Narodil se jako mladší syn barona Jana Bartoloměje Verniera (1644–1711) a jeho manželky Marie Rosalie z Kainpachu (1660–1737). Starší bratr František Bernard Vernier (1687–1740) byl majitelem hlavního rodového panství Lipnice nad Sázavou a v letech 1729–1733 hejtmanem čáslavského kraje.

Od mládí působil ve státních službách, v roce 1721 se stal radou apelačního soudu a od roku 1737 byl přísedícím zemského soudu. Svou kariéru zakončil jako hejtman chrudimského kraje (1738–1742), byl také císařským radou a komořím.[2]

V listopadu 1727 se oženil s Marií Terezií Strakovou z Nedabylic (†1753), která byla dědičkou panství Medlešice na Chrudimsku (zde se také konala svatba). Marie Terezie nechala v Medlešicích postavit zámek, který se stal sídlem této linie Vernierů.[3] Zároveň pokračovala v dlouholetém hraničním sporu s komorním panstvím Pardubice, který se táhl již od 17. století.[4] Z jejich manželství pocházeli tři synové, dědicem Medlešic byl nejstarší Jan Josef (1729–1764), c. k. komoří a major (v další generaci byly Medlešice prodány v roce 1802). Druhorozený František Václav (1730–1810) se oženil s Josefou Annou Senovcovou z Ungervertu (1744–1801), dědičkou Tochovic.[5] Nejmladší Ignác Josef (1735–1793) byl kanovníkem českobudějovické kapituly. [6]

  1. Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 585–586 (heslo Vernierové)
  2. SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení. Národní archiv, Praha, 2021; s. 235, 360 ISBN 978-807469-103-4
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 300
  4. NOVOTNÝ, David: K otázce správního a právního pozadí hraničních sporů v raném novověku. Rozmíšky mezi panstvími Pardubice, Heřmanův Městec a statkem Medlešice v letech 1693–1694 a 1716–1725 in: Sborník archivních prací Ministerstva vnitra; ročník LXIV.; Praha, 2014; s. 94–95 ISSN 0036-5246
  5. Historie - Oficiální stránka obce Tochovice. www.tochovice.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. 
  6. SVOBODA, Rudolf. Proces založení českobudějovického biskupství v letech 1783–1789. S. 19–39. Studia theologica [online]. Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého, Teologická fakulta Jihočeské univerzity, Teologická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2024-01-20]. Roč. 2008, čís. 3, s. 19–39. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
  • MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]