Václav Ignác Vernier
| Václav Ignác baron Vernier z Rougemontu | |
|---|---|
 Erb Vernierů | |
| Hejtman chrudimského kraje | |
| Ve funkci: 1738 – 1742 | |
| Předchůdce | Jan Josef Špork |
| Nástupce | Josef Jeroným Libštejnský z Kolovrat |
| Narození | 18. března 1692 Světlá nad Sázavou |
| Úmrtí | 20. února 1742 (ve věku 49 let) Medlešice |
| Choť | Marie Terezie Straková z Nedabylic |
| Rodiče | Jan Bartoloměj Vernier a Marie Rosalie z Kainpachu |
| Děti | Jan Josef Vernier (1729–1764) |
| Příbuzní | bratr: František Bernard Vernier (1687–1740) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav Ignác svobodný pán Vernier z Rougemontu (Wenzel Ignaz Freiherr Vernier de Rougemont et d'Orchamp) (18. března 1692 Světlá nad Sázavou – 20. února 1742 Medlešice) byl český šlechtic francouzského původu. Působil ve státních službách, nakonec byl hejtmanem chrudimského kraje (1738–1742). Jeho sídlem byl zámek Medlešice.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Pocházel z francouzského šlechtického rodu Vernierů usazeného od třicetileté války v Čechách.[1] Narodil se jako mladší syn barona Jana Bartoloměje Verniera (1644–1711) a jeho manželky Marie Rosalie z Kainpachu (1660–1737). Starší bratr František Bernard Vernier (1687–1740) byl majitelem hlavního rodového panství Lipnice nad Sázavou a v letech 1729–1733 hejtmanem čáslavského kraje.
Od mládí působil ve státních službách, v roce 1721 se stal radou apelačního soudu a od roku 1737 byl přísedícím zemského soudu. Svou kariéru zakončil jako hejtman chrudimského kraje (1738–1742), byl také císařským radou a komořím.[2]
V listopadu 1727 se oženil s Marií Terezií Strakovou z Nedabylic (†1753), která byla dědičkou panství Medlešice na Chrudimsku (zde se také konala svatba). Marie Terezie nechala v Medlešicích postavit zámek, který se stal sídlem této linie Vernierů.[3] Zároveň pokračovala v dlouholetém hraničním sporu s komorním panstvím Pardubice, který se táhl již od 17. století.[4] Z jejich manželství pocházeli tři synové, dědicem Medlešic byl nejstarší Jan Josef (1729–1764), c. k. komoří a major (v další generaci byly Medlešice prodány v roce 1802). Druhorozený František Václav (1730–1810) se oženil s Josefou Annou Senovcovou z Ungervertu (1744–1801), dědičkou Tochovic.[5] Nejmladší Ignác Josef (1735–1793) byl kanovníkem českobudějovické kapituly. [6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný, 26. díl; Praha, 1907; s. 585–586 (heslo Vernierové)
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení. Národní archiv, Praha, 2021; s. 235, 360 ISBN 978-807469-103-4
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 300
- ↑ NOVOTNÝ, David: K otázce správního a právního pozadí hraničních sporů v raném novověku. Rozmíšky mezi panstvími Pardubice, Heřmanův Městec a statkem Medlešice v letech 1693–1694 a 1716–1725 in: Sborník archivních prací Ministerstva vnitra; ročník LXIV.; Praha, 2014; s. 94–95 ISSN 0036-5246
- ↑ Historie - Oficiální stránka obce Tochovice. www.tochovice.cz [online]. [cit. 2024-01-20]. Dostupné online.
- ↑ SVOBODA, Rudolf. Proces založení českobudějovického biskupství v letech 1783–1789. S. 19–39. Studia theologica [online]. Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého, Teologická fakulta Jihočeské univerzity, Teologická fakulta Trnavské univerzity v Trnavě, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy [cit. 2024-01-20]. Roč. 2008, čís. 3, s. 19–39. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOŠŤÁLOVÁ, Renata, KOŠŤÁL, Vratislav: Francouzská šlechta v českých zemích; Praha, 2021; 287 s. (kapitola Vernierové de Rougemont s. 271–283) ISBN 978-80-7364-118-4
- MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od Bílé hory do současnosti; II. díl Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9