Václav z Vartenberka
| Václav z Vartenberka | |
|---|---|
 Erb pánů z Vartenberka | |
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 1464–1469 |
| Děti | Jan Blankenštejn z Vartenberka[1] |
| Rod | Vartenberkové |
| Příbuzní | Jan IV. Děčínský z Vartenberka[2] (sourozenec) Kateřina z Vartenberka[3] (vnučka) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav z Vartenberka též uváděn jako Václav z Blanska († mezi lety 1405–1407) byl český šlechtic z děčínské větve pánů z Vartenberka. Sídlil v severozápadních Čechách na hradě Blansko. Na přelomu 14. a 15. století stál v bojích s míšeňským markrabětem Vilémem na straně české šlechty a jako člen panské jednoty se postavil proti králi Václavovi IV.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Datum Václavova narození je neznámé. Jeho otcem byl Jan Gast, pán na Děčíně, který zemřel před rokem 1383. Měl bratry Beneše a Jana, z nichž druhý zdědil děčínské panství.[4]
Oženil se s Markétou, která podle německých historiků pocházela z rytířského rodu z Lungvic.[5] Podle Rudolfa Anděla měl jediného syna zvaného Jan Blankenštejn,[4] jeho původ však není blíže známý. Jan Blankenštejn hypoteticky mohl být také nejmladším bratrem Zikmunda Děčínského z Vartenberka, ale mohl pocházet i z ralské větve rodu.[6]
Život[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1399 Václav podporoval pány z Donína v tzv. donínské válce, tj. v drobném konfliktu s míšeňským markrabětem Vilémem, který se snažil využít oslabení postavení Václava IV. k posílení svého vlivu v Čechách. V roce 1402 Václav navštívil zemský sněm v Praze, kde stál na straně panské jednoty proti králi Václavovi IV. S velkou pravděpodobností se téhož roku zúčastnil bitvy u Mostu, ve které bojoval na straně Zikmunda Lucemburského proti Prokopovi Lucemburskému. Za svou podporu dostal od Zikmunda dlužní úpis na 500 zlatých.[7] V roce 1405 se Václav dohodl s míšeňským markrabětem Vilémem, vydal se pod jeho ochranu a svůj hrad Blansko otevřel Vilémově posádce.[5]
Václav z Vartenberka zemřel v době mezi koncem roku 1405 až jarem 1407. Ještě v listopadu 1405 vedl spor s proboštem Vilémem Zajícem, ale v květnu roku 1407 byla jeho manželka Markéta při výkonu patronátního práva k nakléřovskému kostelu označena jako vdova po Václavovi z Blanska.[5]
Majetek[editovat | editovat zdroj]
Hlavním Václavovým sídlem byl hrad Blansko, byť není jisté, zda jej koupil nebo založil.[8] Předpokládá se však, že hrad založili Vartenberkové jako hraniční pevnost svého panství a jako sídlo právě pro Václava.[9] Poprvé je hrad ve Václavově predikátu uveden v roce 1398.[9] Po otci zdědil část děčínského panství a časem je rozšířil o statky, které získal od Lungviců. Byly to vsi Nakléřov, Veselí, Kamenice a Mojžíř, včetně tamního hradu.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Hrad Blansko. ISBN 978-80-87170-75-5.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. 1984. Dostupné online.
- ↑ Hrad Blansko. ISBN 978-80-87170-75-5.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 592.
- ↑ a b c d RUBEŠ, Marek; NOVOTNÝ, Josef; JENÍČEK, Martin; PTÁČEK, Jan. Hrad Blansko. Příprava vydání Marek Rubeš. 1. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2020. 52 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 51). ISBN 978-80-87170-75-5. S. 10. Dále jen Rubeš (2020).
- ↑ Rubeš (2020), s. 14.
- ↑ Rubeš (2020), s. 9.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Blansko hrad, s. 323.
- ↑ a b Rubeš (2020), s. 8.