Václav Kratochvíl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Kratochvíl
Václav Kratochvíl (kresba J.Vilímek)
Narození 24. června 1820
Mlčechvosty
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. srpna 1893 (ve věku 73 let)
Lounky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kratochvíl (24. června 1820 Mlčechvosty[1]4. srpna 1893 Lounky[2]) byl český statkář, regionální politik a organizátor veřejného života na Roudnicku.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování hlavní školy v Litoměřicích začal v roce 1839 hospodařit na statku manželky v Lounkách.[3] Roku 1854 koupil statek v obci Chodouny. Snažil se o zavádění moderních postupů. V Chodounech provedl první melioraci v kraji,[3] která umožnila pěstování zeleniny a zakládání chmelnic.[4] Pěstoval vojtěšku, jako první na Roudnicku začal používat mlátičku a stroje k paření a mletí kostí na hnojiva.[4]

Od mládí se účastnil politického a veřejného života na regionální i národní úrovni. Koncem 40. let šířil mezi sousedy naučné spisy v oblasti hospodářství a politiky, často tajně dovážené z ciziny. Roku 1848 byl vyslýchán pro účast na svatodušních bouřích v Praze a během Bachova absolutismu podporoval perzekvované účastníky revoluce.[4] Od roku 1850 byl členem obecního zastupitelstva,[4] po roce 1861 poslancem zemského sněmu[3] a od roku 1865 také starostou roudnického okresu.[4]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[5] V roce 1868 svolal tábor lidu na Říp, za což byl spolu s dalším rolníkem Václavem Jandou odsouzen na šest měsíců[4] a když jej následující rok zvolilo okresní zastupitelstvo starostou, bylo rozpuštěno.[6] 16. května 1868 slavnostně poklepal na základní kámen Národního divadla jménem venkovských obcí v Čechách, pod heslem „S rázností k svobodě“.[7]

Největší zásluhy měl v ekonomické oblasti. Počínal si jako uvědomělý, praktický a podnikavý hospodář.[6] Zřídil sušárny chmele, založil a vedl Okresní záložnu hospodářskou v Roudnici (1865), dal podnět ke vzniku hospodářské školy v Hracholuskách (1864), sladovny, cukrovaru a lihovaru[3] a ve všech těchto podnicích zastával řadu let vedoucí pozice.[6] V roce 1883 byl jmenován čestným občanem obce Spomyšl.[3]

Zemřel 4. srpna 1893 a o tři dny později byl pohřben na evangelickém hřbitově v Krabčicích.[6] Za náhrobní kámen mu slouží kámen původně určený do základů Národního divadla, vylámaný na vrchu Kalich u Litoměřic.[8] Roku 1935 byla na jeho počest pojmenována Kratochvílova rozhledna v Roudnici, vybudovaná téhož roku u příležitosti 60. výročí založení roudnické záložny.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu evangelické farnosti Ledčice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu evangelické farnosti Krabčice
  3. a b c d e Středočeská vědecká knihovna Kladno - databáze autorit
  4. a b c d e f Václav Kratochvil. Humoristické listy. 4. 1881, roč. 23, čís. 18, s. 138. Dostupné online. 
  5. Osvědčení poslancův českých. Národní noviny. Srpen 1868, čís. 37, s. 1. Dostupné online. 
  6. a b c d Vácslav Kratochvíl. Světozor. 8. 1893, roč. 27, čís. 39, s. 468. Dostupné online. 
  7. Na staveništi. Národní listy. 5. 1868, roč. 8, čís. 136, s. 3. Dostupné online. 
  8. PÁSLER, Jan. Kámen z Kalicha. Turista. Roč. 54, čís. 3, s. 49. 
  9. Atlas Česka - Kratochvílova rozhledna v Roudnici nad Labem

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).