Václav Hoza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Hoza
VaclavHozaFree.png
Narození 1. listopadu 1929
Praha
Úmrtí 16. dubna 2015 (ve věku 85 let)
Ostrov
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Alma mater Pražská konzervatoř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Hoza (1. listopadu 1929 Praha16. dubna 2015 Ostrov nad Ohří) byl český hráč na tubu a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Hoza vystudoval hru na tubu na Pražské konzervatoři ve třídě Antonína Pletánka, tubisty České filharmonie, a absolvoval koncertem se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK. Byl dlouholetým členem orchestru České filharmonie (od roku 1956 do roku 1993), dále členem komorního sdružení Harmonie Českých filharmoniků a souboru Pražských žesťových sólistů. S tímto souborem nahrál deset snímků, například komplety German Baroque Music[1] a Old English Brass Music.[2]

Z jeho sólových vystoupení je možno připomenout premiéru skladby Jiřího Pauera "Tubonetta pro tubu a klavír"[3]. Na tubu si zahrál i v Dechovce ve fraku[4], na nástroje historické (serpent, trombu marinu, zvířecí roh a pastýřskou troubu) hrál pod vedením profesora Vachulky v souboru pro gotickou a renesanční hudbu Camerata Nova, na zvířecí roh a pastýřskou troubu později též s Pražskými pozounéry.

Jako pedagog působil na Státní konzervatoři v Praze, kde vychoval celé generace tubistů. V roce 1998 stál u zrodu tubové třídy na HAMU v Praze. K jeho úspěšným žákům náležejí mimo jiné Jaroslav Peterský, Pavel Trnka, Imre Jakal, Miroslav Husák, Karel Malimánek, Jan Spálený, Kensuke Yao a Kazuo Ohmori.

Byl členem porot uznávaných tubových soutěží. Je autorem mezinárodně uznávané a užívané Školy hry na tubu[5] a publikace 100 vybraných etud pro tubu[6]. Stál u zrodu mnoha skladeb pro sólovou tubu. Jako externí konzultant spolupracoval v oblasti výroby tub s firmou V. F. Červený a synové.

V červnu 1976 byl na Prvním světovém kongresu žesťových nástrojů v Montreux [7] jmenován doživotním čestným členem poradního sboru T.U.B.A.[8]. Dne 4. ledna 1981 mu byl udělen ministerstvem kultury ČSSR čestný titul Zasloužilý člen České filharmonie. Dne 9. listopadu 2014 obdržel od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX 2014 za dlouholetou uměleckou činnost.

Významná je jeho činnost propagátorská – řadu článků o svém nástroji publikoval v našich i v zahraničních hudebních periodikách.

od 1998 externí pedagog na HAMU Praha, obor tuba

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Německá Barokní hudba pro žestě / German Baroque Brass Music (2 LP), Supraphon 1111 4371-72 (1985)
  2. Stará anglická hudba pro žestě / Old English Brass Music (2 LP), Supraphon 11 0100-1 (1989)
  3. Tubonetta (Koncertní skladba pro tubu a klavír, Jiří Pauer, 1976), premiéra květen 1977, nahrávka LP Panton 81110045 (1978)
  4. Talichovská generace České filharmonie; Filharmonie a lidé kolem ní – vzpomínky Františka Slámy
  5. Václav Hoza: Škola hry na tubu F a B / Schule für Tuba in F und B, Editio Supraphon, Praha 1982
  6. Václav Hoza: 100 vybraných etud pro tubu / 100 ausgewählte Etüden für Tuba, Editio Supraphon, Praha 1982
  7. The First International Brass Conference, June 13-19, 1976, Montreux, Switzerland
  8. nyní ITEA (International Tuba Euphonium Association), původně T.U.B.A. (Tubists Universal Brotherhood Association)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. Nadace Život umělce, tištěná publikace "umělci ocenění za kalendářní rok 2014" (odkaz na pdf)
  2. Who is ...? (v České republice), Hübners blaues Who is Who, 1. vydání 2002
  3. Vladimír Zápotocký: Úsměvy českých filharmoniků, 197 stran, NUGA, Praha 2000. ISBN 80-85903-11-3
  4. František Sláma: Z Herálce do Šangrilá a zase nazpátek, Orego, Říčany 2001. ISBN 80-86117-61-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]