Vážka ploská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVážka ploská
alternativní popis obrázku chybí
sameček
alternativní popis obrázku chybí
samička
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádvážky (Odonata)
Čeleďvážkovití (Libellulidae)
Rodvážka (Libellula)
Binomické jméno
Libellula depressa
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vážka ploská (Libellula depressa) je druh vážky s nápadně širokým zadečkem, který je u samečka blankytně modrý a u samičky hnědavý. Má v oblibě málo zarostlé vody, proto často jako první osídluje nově zakládané malé vodní plochy.[2] Rozšířena je po celé Evropě s výjimkou severu Skandinávie a Británie, dále v západní Asii a na Středním východě.[3] V Česku je všude běžná.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Dospělec[editovat | editovat zdroj]

Celková délka je 39–48 mm.[3] Rozpětí křídel je 70–80 mm.[5] Tělo je štíhlé, hlava velká a pohyblivá. Hruď je mohutná a dozadu zkosená, na hlavě vyniká pár velikých očí, ústní ústrojí je kousací. Na bázi zadních křídel se nacházejí velké černohnědé skvrny. U obou pohlaví je dosti výrazný pohlavní dichroismus (tj. možnost různého zbarvení samečka a samičky). Samečci, především starší, jsou zbarveni do modra,[6] kdežto samičky jsou zbarveny hnědě. Zadeček je zploštělý se žlutými skvrnami po bocích.[4]

Oči[editovat | editovat zdroj]

Nápadné jsou jejich složené oči, které mohou být tvořeny až mnoha tisíci malými očky (ommatidii). Jsou vyvinuta také tři temenní očka (ocelli).

Larva[editovat | editovat zdroj]

Tělo larev je široké a zavalité, s anální pyramidou krátkých výrůstků. Dosahují velikosti až 25 mm.[7] Jsou velmi nenápadně zbarvené – pokud se právě nehýbou, jsou na dně dobře maskované.[4]

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vážka ploská číhá na kořist v sedě. Jedná se vždy o týž kámen, rákosové stéblo nebo větev blízko vody. Pokud spatří kořist (především měkký létající hmyz – komáry, různé mouchy, drobné motýly atd.), vzlétne, uchopí ji v letu nohama a pokud je oběť malá, okamžitě ji pozře. S většími úlovky usedá na svém pravidelném vyvýšeném stanovišti. Mladé samice většinou loví dále od vody (lesní cesty, paseky). K vodě se odváží přiblížit až tehdy, když jsou pohlavně zralé a schopné rozmnožování.[zdroj?]

Někdy dochází k migracím obřích hejn. Vážky hledají nové vhodné lokality k životu. Příčinou může být poničení původních stanovišť – vyschnutí či znečištění. Mezi jejich přirozené nepřátele patří ptáci a pavouci. Mohou se také utopit a poté se stanou potravou pro vodní živočichy. Parazitují na nich larvální stadia vodulí (vyhlížející jako červené bradavčité útvary).

Dospělé vážky můžeme pozorovat od května do poloviny srpna,[4] na podzim imaga hynou. Předtím ztratí své zabarvení.[zdroj?]

Nymfa před posledním svlékáním

Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Ve svém larválním vývoji mají pozoruhodné stadium. Z vajíčka se nejprve vylíhne prelarva, která je ukryta v blanitém obalu. Toto stadium je neobyčejně krátké, trvá 3–20 sekund. Larvy (nazývají se též nymfy či najády) jsou krátké, tlusté a víceméně zavalité. Žijí na dně dva roky.[4] Jsou stejně jako rodiče dravé. Živí se drobnými bezobratlými živočichy. Kanibalismus je zde běžný. Spodní pysk mají přetvořen v tzv. masku, která je v klidu uložena pod hlavou. Za kořistí může být ale prudce vymrštěna.

Rychlost vývoje larev závisí na teplotě vody a množství potravy. Proměna je nedokonalá. Vývoj vážek označujeme jako nepřímou archimetabolii (chybí stádium kukly) s větším počtem larválních stádií. Larvy se několikrát svlékají. Pokud jejich stanoviště vyschne, mohou přežít několik týdnů zahrabány v suchém bahně.[4] Samy přitom ztrácí velké množství vody a upadnou do anabiotické strnulosti. Poslední dva až tři dny před posledním svlékáním přestávají přijímat potravu a zdržují se těsně pod hladinou. Ustává střevní dýchání a den před opuštěním vody se zastaví úplně. Larva začíná z vody vysouvat přední část těla. Počíná dýchat atmosférický kyslík prostřednictvím hrudních stigmat. Před výletem imaga larva většinou vylézá na stonek vodní či pobřežní vegetace. Vlastní líhnutí je velmi komplikovaný proces. Může probíhat mnoho desítek minut. Právě vylíhnutá vážka má měkké, nevybarvené tělo. Křídla jsou zmačkaná a jejich narovnání trvá asi hodinu. Před svým prvním letem odpočívá a vyhřívá se na slunci, i tak je ale zprvu nejistý. Plného výkonu je schopná teprve za dva dny.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-08]
  2. Felix, J.; Hísek, K.: Naší přírodou krok za krokem Zvířata. ISBN 80-00-00264-7, str. 42
  3. a b ASKEW, R.R. The Dragonflies of Europe. 2. vyd. England: Harley books, 2004. ISBN 0-946589-75-5. S. 160. 
  4. a b c d e f ZELENÝ, Jiří; HANEL, Lubomír. Vážky. Výzkum a ochrana. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2000. ISBN 80-86327-09-4. S. 193-195. 
  5. SEVERA, František; ZAHRADNÍK, Jiří. Hmyz. 2. vyd. Praha: AVENTINUM, 2004. ISBN 80-86858-36-7. S. 98. 
  6. Větrovská, T. (překlad): Svět zvířat kolem nás. ISBN 80-85805-62-6, str. 294
  7. ROZKOŠNÝ, Rudolf. Klíč larev vodního hmyzu. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. S. 84. 
  8. Archivovaná kopie. www.hmyz.info [online]. [cit. 2008-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-06. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]